Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.
Miloš Zeman nabídl vyslání vojáků v dopise adresovaném svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi. Zeman v dopise uvedl, že situace na polsko-běloruské hranici je způsobena „zlými úmysly těch, kteří pro svůj vlastní prospěch neváhají zneužít nepřízně osudu druhých“.
„Hranice, kterou odvážně bráníte, není jen hranicí Polské republiky, ale zároveň hranicí Evropské unie a hranicí členské země NATO,“ uvedl český prezident. Na jakékoli její ohrožení by měly proto podle něj reagovat všechny členské státy EU a NATO a měly by nabídnout účinnou pomoc. Česká armáda je podle něj připravena vyslat k obraně polských hranic své vojáky, pokud o to Polsko projeví zájem a pokud budou splněny zákonné podmínky. Dodal, že jsou vojáci připraveni k okamžitému přesunu.
Kdo má vyslání vojáků v kompetenci?
Zeman v dopise konstatoval, že rozhodnutí o vyslání ozbrojených sil mimo české území na dobu do šedesáti dnů náleží vládě, pokud jde o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení. „Zasadím se o to, aby Česká republika dostála svým spojeneckým závazkům při obraně naší společné bezpečnosti,“ dodal prezident.
Podle ústavního právníka Jana Kysely je nyní vyslání vojáků spíš v kompetenci parlamentu. „Vláda by rozhodovala při realizaci smluvního závazku o společné obraně proti napadení,“ poznamenal. Takovým je podle něj typicky článek pět smlouvy o Severoatlantické alianci. Ten ale předpokládá ozbrojený útok na území státu NATO. „Po mém soudu útoku tohoto typu Polsko nečelí. Kdyby ano, znamenalo by to závazek všech států NATO, ohlášení akce kolektivní sebeobrany Radě bezpečnosti OSN a tak dále,“ uvedl pro ČTK.
Podle ústavy může vláda vyslat vojáky do zahraničí maximálně na šedesát dnů v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích.
Česko je připraveno Polsku pomoct
Českou republiku na jednání Visegrádské skupiny v Budapešti zastupoval premiér v demisi Andrej Babiš. Podle něj čelí Polsko ze strany běloruského režimu neakceptovatelnému útoku. „Diktátor Lukašenko otevřel novou migrační trasu do Evropy,“ řekl před odletem do Maďarska. Zopakoval, že Česko je připraveno Polsku pomoct.
Babiš ale nemá signály, že by Varšava nyní chtěla českou nabídku možné personální pomoci přijmout. Pokud by tak polská strana učinila, o vyslání by podle Babiše hlasoval parlament. Reagovat by podle něj nyní měla Evropská unie, v první řadě sankcemi proti leteckým společnostem převážejícím do Běloruska migranty. To se už nyní v několika případech děje a letecké společnosti skutečně mění svůj přístup k transportu občanů některých zemí do Minska.
Msta
Západ obviňuje režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv.
Mluvčí polské vlády Piotr Müller v pondělí uvedl, že o svolání lídrů visegrádské čtyřky požádal její šéf kvůli současné „geopolitické situaci“. V neděli Morawiecki navštívil hlavní města tří pobaltských republik. Z nich Litva a Lotyšsko rovněž přímo sousedí s Běloruskem.
Morawiecki v úterý poděkoval za „fantastickou a bezpříkladnou“ úroveň solidarity, jakou se Polsku od zbylých členů V4 dostává. Diplomatické úsilí Varšavy podle něj pomohlo snížit počty migrantů, kteří směřují do Běloruska ve snaze pokračovat dále do EU. Odolnost bránit vnější hranice EU a NATO podle něj bude testována i v nadcházejících měsících, neboť současná migrační krize podle něj nepomine ze dne na den.
Podle zpravodaje ČT v Polsku Lukáše Mathého se snaží Morawiecki vybudovat politickou koalici a problém na polsko-běloruských hranicích uvádět v širokém kontextu. „Jde i o ruské vydírání plynem a neustále se zvyšující přítomnost ruských sil u hranic s Ukrajinou,“ upřesnil zpravodaj.
Polský premiér se snaží získat si podporu celé Evropské unie i Severoatlantické aliance. V nejbližší době jej čeká také jednání v Chorvatsku. Očekává se, že se sejde i se západoevropskými politiky.
EU hodlá trestat firmy přepravující migranty
Evropská unie plánuje potrestat společnosti přepravující migranty do Běloruska, jehož autoritářský režim se pokouší svážením tisíců běženců k hranicím Polska a pobaltských zemí destabilizovat celou Unii. Prohlásila to v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž EU v současnosti pracuje na koordinaci nových sankcí se Spojenými státy.
„Není to migrační krize. Je to pokus autoritářského režimu destabilizovat své sousedy,“ řekla von der Leyenová v debatě s europoslanci.
Komise v úterý zveřejní balíček návrhů, které budou reakcí na výzvy členských zemí k přitvrzení přístupu. Cílit mají podle von der Leyenové mimo jiné na aerolinky a další společnosti z různých zemí, které pomáhají v přepravě migrantů. Státy evropského bloku vedle toho dolaďují celkově už páté rozšíření sankčního seznamu, na který mají poprvé přibýt jména firem, institucí a činitelů podílejících se na pašování lidí.
Ke střetům mezi migranty a pohraničníky dochází každou noc
V pondělí se přes hranici pokusilo nelegálně dostat 174 migrantů a 66 cizinců dostalo příkaz opustit polské území, informovala polská pohraniční stráž. Ministerstvo obrany uvedlo, že skupina asi padesáti migrantů použila násilí, když se pokoušela do Polska proniknout u hraničního přechodu Bělověž (Bialowieža).
Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli nouzovému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři či humanitární organizace. Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět a neumožní jim požádat o azyl.
Nouzový stav bude muset skončit začátkem prosince, Sejm, dolní komora parlamentu, ale minulý týden přijala novelu zákona o ochraně hranic, která restrikce zachovává. Nyní bude předpisy projednávat Senát.
V táboře na běloruské straně u hranic s Polskem aktuálně čeká na dva tisíce migrantů, pro mnoho z nich je cílovou zemí Německo. „V žádném případě nechceme zůstat v Iráku a budeme tu, dokud nebudeme smět do EU,“ řekl agentuře DPA pětadvacetiletý Gaštjár.
Ředitel odboru migrace běloruského ministerstva vnitra Alexej Běgun podle tiskové agentury BelTA sdělil, že většina migrantů u hranice míří do EU a nechtějí žádat o azyl v Bělorusku. „Odmítají také všechny pokusy o jejich návrat do vlasti,“ řekl Běgun. Ministerstvo v úterý podle agentury TASS informovalo, že v pondělí bylo zpět do země původu repatriováno z Běloruska 118 migrantů.
Několik měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do Evropské unie.
V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená o zhruba 15 tisíc vojáků. EU v pondělí odmítla Lukašenkův návrh, aby část migrantů převzala. Polské úřady od začátku roku zaznamenaly na 34 tisíc pokusů o ilegální přechod hranice z Běloruska do Polska.
New York Times: Ke krizi přispívají dezinformace z Facebooku
Podle amerického listu The New York Times k migrační krizi významně napomohly sociální sítě v čele s Facebookem. Na platformě se od léta šíří nepodložená tvrzení, která v migrantech vyvolávají falešné naděje na snadný vstup do Evropské unie, upozornil deník.
Roli dezinformací v současné migrační krizi list ilustruje na případu Muhammada Faradže. Kurd z Iráku tento měsíc po více než týdnu v drsných podmínkách u polsko-běloruské hranice vzdal snahu o její překročení a vrátil se do hotelu v Minsku. Krátce nato narazil na Facebooku na video, v němž se tvrdilo, že Polsko se chystá otevřít hranici a že zájemci o cestu na Západ se mají shromáždit u jisté čerpací stanice poblíž utečeneckého tábora u obce Bruzhi.
Faradž rychle absolvoval asi tři sta kilometrů zpět k hranici, aby stihnul avizovanou možnost vstupu do Polska. Nic takového se ale nekonalo a Iráčan strávil dalších deset dní v podmínkách, které popsal „jako něco z hororového filmu“.
„Facebook tuhle humanitární krizi prohloubil a teď zde máte spoustu lidí, kteří sem byli přivedeni a kteří byli jasně mystifikováni a oškubáni,“ řekla Monika Richterová z analytické společnosti Semantic Visions, která mapovala dění na sociálních sítích v souvislosti s vývojem na polsko-běloruské hranici. Komunikace v arabštině a kurdštině týkající se migrace do EU přes Bělorusko prý jde na Facebooku raketově vzhůru od července.
Fenomén, který deník v článku popisuje, zřejmě není zcela ojedinělý. Agentura AP upozornila na vliv dezinformací v souvislosti se zářijovým příchodem tisíců migrantů z Haiti k hranici mezi Mexikem a Spojenými státy. K situaci údajně přispělo i nepochopení migrační politiky americké vlády, která mnohé běžence obratem poslala zpět do vlasti.
Procházková: Lukašenko napodobuje Erdogana
„Skoro to vypadá, jako bychom se nenacházeli v Evropě. Měla jsem pocit, že se vracím z oblasti někde v Asii nebo na Severním Kavkaze. Opravdu to na mě nepůsobilo jako Evropská unie, ale jako humanitární krize, která doprovází nějaký válečný konflikt,“ říká redaktorka Deníku N Petra Procházková, která byla na polsko-běloruské hranici.
Podle redaktorky situace na hranici připomíná nedávný konflikt z Balkánu, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan „otevřel migrantům bránu do Evropy“ přes Řecko. „Myslím, že tím se celá současná situace i inspirovala. Vezmete tisíce nešťastných lidí, kteří žijí v uprchlických táborech nebo v nelidských podmínkách, slíbíte jim, že je dostanete do bohaté Evropy, a použijete je vlastně jako zbraň. To, co udělal Erdogan, teď udělal Lukašenko,“ míní Procházková.
Z hranic si přivezla silné zážitky. „Narazili jsme například na dva syrské muže, od kterých jsme neslyšeli nic, protože byli na hraně života a smrti. Nebyli schopni nejen hovořit, ale ani se napít. Přijel tam záchranný tým, který se jim snažil pomoct, ale byla potřeba profesionální záchranná služba. Ani nevím, jestli přežili převoz do nemocnice. Také jsme narazili na lidi, kteří byli přepadeni nějakým místním gangem a přišli o všechno,“ vypráví.
