Polsko za srpen zaznamenalo tři a půl tisíce pokusů o překročení své hranice z Běloruska. Tisíc migrantů úřady zadržely. Varšava za vysokými počty běženců vidí organizovanou akci režimu Alexandra Lukašenka. Kvůli situaci už vláda požádala hlavu státu o vyhlášení nouzového stavu.
Patová situace migrantů na polsko-běloruské hranici trvá. Zdravotníci se k nim nedostanou
Už třetí týden je skupina asi třiceti Afghánců zablokovaná mezi ozbrojenými muži na běloruské straně a pohraničníky i vojáky na té polské. Aktivisté, kteří jim chtějí pomoct, k nim nemohou. Tvrdí, že chování polských úřadů je protiprávní. „Nepouští k nim zmocněnce, nás odehnali. Těm lidem se horší zdravotní stav, volali o lékařskou pomoc, nepustili k nim sanitky ani lékaře,“ popisuje aktivista z Nadace Ocalenie Piotr Bystrianin.
Polská vláda zvolila tvrdý kurz. Obhajuje ho tím, že tlak migrantů cíleně vyvolává Lukašenkův režim, aby zemi destabilizoval. I proto se rozhodla pro mimořádný stav. „Musíme zastavit ty agresivní hybridní aktivity, ke kterým dochází podle scénáře napsaného v Minsku a u ochránců pana Lukašenka,“ oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki.
Nouzový stav má platit v tříkilometrovém pásmu podél hranice. Všichni, kdo ve zdejších obcích nebydlí, tu budou mít omezený pohyb, včetně členů lidskoprávních organizací nebo novinářů.
Opozice záměr vlády kritizuje
Prezident Andrzej Duda má žádost o vyhlášení nouzového stavu schválit ve čtvrtek. Většina polské opozice má opatření za přehnané. Vláda se podle ní chce zbavit svědků. Kabinet oponuje, že mu jde jedině o bezpečnost a že chce předejít protestním akcím. „Jde nám o to, aby nedocházelo k prolamování hranice, aby vše nevyústilo v migrační krizi,“ vysvětluje ministr obrany Mariusz Blaszczak.
Bariéra z žiletkového drátu už stojí na sto kilometrech polsko-běloruské hranice. Dalších 80 kilometrů má ještě přibýt. Zda plot migranty odradí, se teprve ukáže. Jen během srpna se jich pokusilo do země přijít tři a půl tisíce, tisícovku z nich pohraničníci zadrželi a odvezli do uzavřených zařízení. Zbytek vrátili do Běloruska.
„Jsou to občané různých států, Iráku, Íránu, Sýrie, Afghánistánu, Somálska, Kuby,“ vyjmenovává mluvčí hraniční stráže Podlaského vojvodství Katarzyna Zdanowiczová.
Polsko od srpna zažívá to, s čím se od konce jara potýká sousední Litva a nyní i Lotyšsko. Také tamní vlády ve shodě z Bruselem z přílivu migrantů viní běloruský režim.