Patová situace migrantů na polsko-běloruské hranici trvá. Zdravotníci se k nim nedostanou

Nahrávám video

Polsko za srpen zaznamenalo tři a půl tisíce pokusů o překročení své hranice z Běloruska. Tisíc migrantů úřady zadržely. Varšava za vysokými počty běženců vidí organizovanou akci režimu Alexandra Lukašenka. Kvůli situaci už vláda požádala hlavu státu o vyhlášení nouzového stavu.

Už třetí týden je skupina asi třiceti Afghánců zablokovaná mezi ozbrojenými muži na běloruské straně a pohraničníky i vojáky na té polské. Aktivisté, kteří jim chtějí pomoct, k nim nemohou. Tvrdí, že chování polských úřadů je protiprávní. „Nepouští k nim zmocněnce, nás odehnali. Těm lidem se horší zdravotní stav, volali o lékařskou pomoc, nepustili k nim sanitky ani lékaře,“ popisuje aktivista z Nadace Ocalenie Piotr Bystrianin.

Polská vláda zvolila tvrdý kurz. Obhajuje ho tím, že tlak migrantů cíleně vyvolává Lukašenkův režim, aby zemi destabilizoval. I proto se rozhodla pro mimořádný stav. „Musíme zastavit ty agresivní hybridní aktivity, ke kterým dochází podle scénáře napsaného v Minsku a u ochránců pana Lukašenka,“ oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki.

Nouzový stav má platit v tříkilometrovém pásmu podél hranice. Všichni, kdo ve zdejších obcích nebydlí, tu budou mít omezený pohyb, včetně členů lidskoprávních organizací nebo novinářů.

Opozice záměr vlády kritizuje

Prezident Andrzej Duda má žádost o vyhlášení nouzového stavu schválit ve čtvrtek. Většina polské opozice má opatření za přehnané. Vláda se podle ní chce zbavit svědků. Kabinet oponuje, že mu jde jedině o bezpečnost a že chce předejít protestním akcím. „Jde nám o to, aby nedocházelo k prolamování hranice, aby vše nevyústilo v migrační krizi,“ vysvětluje ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Bariéra z žiletkového drátu už stojí na sto kilometrech polsko-běloruské hranice. Dalších 80 kilometrů má ještě přibýt. Zda plot migranty odradí, se teprve ukáže. Jen během srpna se jich pokusilo do země přijít tři a půl tisíce, tisícovku z nich pohraničníci zadrželi a odvezli do uzavřených zařízení. Zbytek vrátili do Běloruska.

„Jsou to občané různých států, Iráku, Íránu, Sýrie, Afghánistánu, Somálska, Kuby,“ vyjmenovává mluvčí hraniční stráže Podlaského vojvodství Katarzyna Zdanowiczová.

Polsko od srpna zažívá to, s čím se od konce jara potýká sousední Litva a nyní i Lotyšsko. Také tamní vlády ve shodě z Bruselem z přílivu migrantů viní běloruský režim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.