Patová situace migrantů na polsko-běloruské hranici trvá. Zdravotníci se k nim nedostanou

3 minuty
Události: Uprchlíci uvázli mezi Polskem a Běloruskem
Zdroj: ČT24

Polsko za srpen zaznamenalo tři a půl tisíce pokusů o překročení své hranice z Běloruska. Tisíc migrantů úřady zadržely. Varšava za vysokými počty běženců vidí organizovanou akci režimu Alexandra Lukašenka. Kvůli situaci už vláda požádala hlavu státu o vyhlášení nouzového stavu.

Už třetí týden je skupina asi třiceti Afghánců zablokovaná mezi ozbrojenými muži na běloruské straně a pohraničníky i vojáky na té polské. Aktivisté, kteří jim chtějí pomoct, k nim nemohou. Tvrdí, že chování polských úřadů je protiprávní. „Nepouští k nim zmocněnce, nás odehnali. Těm lidem se horší zdravotní stav, volali o lékařskou pomoc, nepustili k nim sanitky ani lékaře,“ popisuje aktivista z Nadace Ocalenie Piotr Bystrianin.

Polská vláda zvolila tvrdý kurz. Obhajuje ho tím, že tlak migrantů cíleně vyvolává Lukašenkův režim, aby zemi destabilizoval. I proto se rozhodla pro mimořádný stav. „Musíme zastavit ty agresivní hybridní aktivity, ke kterým dochází podle scénáře napsaného v Minsku a u ochránců pana Lukašenka,“ oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki.

Nouzový stav má platit v tříkilometrovém pásmu podél hranice. Všichni, kdo ve zdejších obcích nebydlí, tu budou mít omezený pohyb, včetně členů lidskoprávních organizací nebo novinářů.

Opozice záměr vlády kritizuje

Prezident Andrzej Duda má žádost o vyhlášení nouzového stavu schválit ve čtvrtek. Většina polské opozice má opatření za přehnané. Vláda se podle ní chce zbavit svědků. Kabinet oponuje, že mu jde jedině o bezpečnost a že chce předejít protestním akcím. „Jde nám o to, aby nedocházelo k prolamování hranice, aby vše nevyústilo v migrační krizi,“ vysvětluje ministr obrany Mariusz Blaszczak.

Bariéra z žiletkového drátu už stojí na sto kilometrech polsko-běloruské hranice. Dalších 80 kilometrů má ještě přibýt. Zda plot migranty odradí, se teprve ukáže. Jen během srpna se jich pokusilo do země přijít tři a půl tisíce, tisícovku z nich pohraničníci zadrželi a odvezli do uzavřených zařízení. Zbytek vrátili do Běloruska.

„Jsou to občané různých států, Iráku, Íránu, Sýrie, Afghánistánu, Somálska, Kuby,“ vyjmenovává mluvčí hraniční stráže Podlaského vojvodství Katarzyna Zdanowiczová.

Polsko od srpna zažívá to, s čím se od konce jara potýká sousední Litva a nyní i Lotyšsko. Také tamní vlády ve shodě z Bruselem z přílivu migrantů viní běloruský režim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...