Podpora na bydlení pro uprchlíky se od července změní, stát začíná evidovat byty

Nahrávám video

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Pravidla podpory zpřísňuje od července jedna z novel takzvaného zákona lex Ukrajina. Stát přestane příchozím nouzové ubytování v ubytovnách, na internátech, v penzionech či hotelích po pěti měsících hradit. Pokud si ho nezačnou platit sami, budou si muset najít jiné bydlení. Netýká se to lidí nad 65 let, postižených, rodičů předškoláků či dětí a mladých do osmnácti let.

Humanitární dávka se bude odvíjet od životního minima. Po čase klesne na existenční minimum, pokud si zdraví dospělí nenajdou práci. K humanitární dávce se přidají započitatelné náklady na bydlení, které stanoví vláda. V evidovaných bytech, které zaregistrují majitelé, bude podpora plná. V ostatním bydlení by měla být podpora nižší.

„Systém evidence se dneškem (úterý – pozn. red.) spouští. Prosíme, aby se lidé (majitelé bytů) logovali postupně. Nápor je technicky vždy problém,“ uvedl Jurečka. Druhé čtvrtletí je podle něj přechodné období, v němž stát díky evidenci zjistí, kolik bytů, jakých a v jakých částech Česka je pro příchozí k dispozici.

Návrh nařízení se započitatelnými náklady na bydlení pro stanovení výše podpory by měl být podle ministra hotový příští týden. Kabinet by ho pak měl schvalovat v květnu.

Aby uprchlíci mohli čerpat na bydlení co nejvyšší podporu, je nutné, aby majitelé nemovitost zapsali do evidence přes internet. Osobně na úřadě registraci vyřídit nelze. „Naše snaha je mít dostatečně transparentní informace, abychom věděli, že ty peníze, které vyplácíme, opravdu vyplácíme lidem, kteří nezbytně nutně pomoc potřebují,“ vysvětluje Jurečka. 

Solidární příspěvek
Zdroj: MPSV/ČT24

Podezření na zneužívání solidárního příspěvku

Podle vrchního ředitele sekce informačních technologií ministerstva práce Karla Trpkoše by registrace měla být jednoduchá. Majitelé do systému zanesou údaje o bytě, uprchlících i nájemní smlouvě, kterou s příchozími mají. Vidět by pak také měli, jak vysoká by mohla být podpora.

Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě zdarma běžence ubytovávají, se podle Jurečky přestane na konci června vyplácet. S prodloužením se zatím nepočítá. Kabinet by poskytování dávky protáhl případně jen tehdy, pokud by v registru byl zapsaný malý počet bytů pro příchozí.

Úřady práce podaly dle Trpkoše dvě desítky trestních oznámení kvůli podezření na zneužívání solidárního příspěvku. „Podali jsme dvacítku trestních oznámení na případy, které se prokázaly. Není to masivní,“ ujasnil Trpkoš.

Informace o možných podvodech se objevily v únoru. Poté úřady zastavily hodnocení a přiznávání dávky, první týden v březnu pak spustily přehodnocování žádostí. „Počet zamítnutých žádostí po kontrolách výrazným způsobem nepřevyšuje dlouhodobý průměr za posledních šest měsíců. Pořád se bavíme o původním odhadu v řádu jednotek milionů korun, ani v desítkách či stovkách milionů,“ doplnil Trpkoš.

Podle zástupců hnutí ANO by ale způsobená škoda i počet zneužití mohly být ve skutečnosti vyšší. Toto téma chtějí otevřít ve středu na jednání sněmovního výboru. „Hovoří se o desítkách, ba až stovkách milionů korun, které byly takto vyplaceny, a říkají to samotní úředníci na úřadech práce,“ míní člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO). 

V nouzovém ubytování podle ministra bydlí kolem sedmdesáti tisíc dětí a dospělých z Ukrajiny. V únoru úřady práce vyplatily 23 100 solidárních příspěvků a 102 300 humanitárních dávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 35 mminutami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 1 hhodinou

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 5 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 7 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 14 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...