Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Zástupci zemí Evropské unie ve čtvrtek přijali režim dočasné ochrany pro lidi prchající z Ukrajiny. Mimořádná pravidla využívá Unie poprvé ve své historii. Dočasný chráněný status udělí Ukrajincům, kteří už jsou v zemi, i Spojené státy.
„Jsme svědky exodu,“ říká OSN. Z Ukrajiny za týden utekl milion lidí
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Dosavadní uprchlická bilance znamená, že Ukrajinu – stát se 44 miliony obyvatel – již opustily zhruba dvě procenta z celkové populace. UNHCR dříve uvedl, že boje mohou ze země vyhnat až čtyři miliony lidí.
„Jen za sedm dní jsme svědky exodu milionu uprchlíků z Ukrajiny do sousedních zemí,“ uvedl vysoký komisař pro uprchlíky Filippo Grandi. UNHCR agentuře AP na základě svých dat získaných od úřadů cílových zemí sdělil, že hranice jednoho milionu běženců byla prolomena o půlnoci.
Zemí s největším počtem uprchlíků (5,6 milionu) je v současnosti Sýrie, kde v roce 2011 vypukla občanská válka. Ale i v době nejrychlejšího tempa odchodů lidí ze Sýrie na začátku roku 2013 trvalo zhruba tři měsíce, než tuto blízkovýchodní zemi opustil milion uprchlíků.
Mluvčí UNHCR Shabia Mantoová ve středu uvedla, že „tímto tempem“ by na Ukrajině mohla vzniknout „největší uprchlická krize v tomto století“.
USA udělí Ukrajincům dočasný chráněný status
Spojené státy udělí Ukrajincům, kteří jsou už v USA, dočasný chráněný status. Oznámilo to ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které tak reaguje na invazi ruských vojsk do východoevropské země. Tento krok umožní Ukrajincům ve Spojených státech legálně zůstat a pracovat po dobu osmnácti měsíců, napsala agentura Reuters, podle níž se rozhodnutí dotkne desítek tisíc lidí.
„Úmyslný a nevyprovokovaný útok Ruska na Ukrajinu vyústil v pokračující válku a nesmyslné násilí. Ukrajince tak přinutil hledat útočiště v jiných zemích,“ uvedl americký ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas. „V této mimořádné době budeme i nadále nabízet podporu a ochranu ukrajinským státním příslušníkům ve Spojených státech.“
Dočasný chráněný status se vztahuje na cizince, kteří by čelili extrémním potížím v případě, že by se museli vrátit do vlasti devastované ozbrojeným konfliktem nebo přírodní katastrofou, uvedla stanice CNN na svém webu. Ochrana se týká pouze lidí, kteří se už nacházejí ve Spojených státech.
Evropská unie zavede pro uprchlíky režim dočasné ochrany
Státy Evropské unie se ve čtvrtek shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Novinářům to po jednání unijních ministrů vnitra řekl český ministr Vít Rakušan (STAN). Ukrajincům prchajícím před válkou vyvolanou ruskou invazí státy EU nejméně na rok zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.
„Dočasná ochrana jako celoevropský instrument má smysl v tom, že platí po celé Evropě. V tom je výhoda proti našim národním vízům, která teď v Česku vydáváme, ale jinak je ten koncept velmi podobný,“ řekl po bruselské schůzce ministrů Rakušan. Systém evropské ochrany bude podle něj stejně jako česká víza pro Ukrajince platit rok s možností prodloužení.
Zástupci unijních vlád se na něm shodli jednotně, přestože například Maďarsko v průběhu dne dávalo najevo, že považuje za dostatečná současná azylová pravidla. Podle Rakušana však nakonec všechny země kývly na kompromisní variantu. „Některé jednotlivosti dočasné ochrany mohou být modifikovány domácím právním předpisem, což se finálně v té konečné verzi objevilo,“ objasnil český ministr důvod, který přesvědčil i skeptičtější Budapešť.
Maďarsko je po Polsku zemí s druhým největším počtem uprchlíků, podle středečních údajů přišlo do země od začátku konfliktu přes 133 tisíc lidí.
Mimořádná pravidla, která mají usnadnit situaci Ukrajincům i azylovým úřadům členských zemí, Unie využije poprvé ve své historii.
Ze země prchají i cizinci
Konkrétně do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo přibližně 575 100 uprchlíků. Informovala o tom ve čtvrtek polská hraniční stráž. Jen během středy ukrajinsko-polskou hranici překročilo asi 95 tisíc lidí.
Do Polska se snaží dostat hlavně ženy s dětmi. Muži ve věku od 18 do 60 let mají kvůli všeobecné mobilizaci zákaz opustit Ukrajinu. Ze země prchají i cizinci, zejména zahraniční studenti z Afriky i z jiných částí světa. Například přes Slovensko prchají z Ukrajiny i Maročané, pro které slovenské úřady ve spolupráci s marockou ambasádou připravují repatriační lety.
Evropská komise na humanitární pomoc pro ně přislíbila nejméně půl miliardy eur (12,8 miliardy korun).
Na Slovensku sledují i covidovou situaci
Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo za poslední den přes dvanáct tisíc osob a od útoku ruské armády na Ukrajinu do čtvrtečního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny celkově 79 059 lidí, informovala policie. Podle ní úřady na slovenské straně hraničních přechodů lidi odbavují průběžně.
Značná část uprchlíků v uplynulých dnech ze Slovenska pokračovala za příbuznými do jiných zemí včetně Česka. Ubytovací kapacity pro Ukrajince vyčlenily slovenské instituce a ubytování uprchlíků ve svých nemovitostech nabídli i obyvatelé Slovenska.
Studio ČT24 - Situace na slovensko-ukrajinských hranicích 3. března (zdroj: ČT24)
Ve čtvrtek přijel na slovensko-ukrajinskou hranici v blízkosti obce Vyšné Nemecké hlavní hygienik Slovenska Ján Mikas. Jeho hlavním úkolem tam je monitorovat epidemiologickou situaci. „Jsem příjemně překvapen, že všechny složky dělají maximum. Samozřejmě, některé věci se budou ještě vylaďovat. Musíme myslet na to, že tohle je pravděpodobně teprve úvod a že ti lidé se unaví. V budoucnu mohou přicházet i lidé ve vážnějším stavu,“ řekl.
Přednosta okresního úřadu Košice Martin Seman byl na slovensko-ukrajinské hranici jako jeden z prvních a pomáhal tam budovat stanové město. České televizi řekl, že jako první přicházející byly osamělé matky s dětmi, na které nicméně čekali na Slovensku příbuzní. „Začali jsme se mobilizovat rychle, ale neměli jsme čas. Museli jsme hned jednat, nemohli jsme čekat na nějaké povolení od vlády. Asi do 48 hodin jsme začali budovat stanové městečko. Později začali přicházet lidi, kteří neměli zajištěnou dopravu, museli jsme zajišťovat autobusy. A musíme se připravit na ještě větší nával,“ popsal první dny na hranici.
Od pátku bude také možné přepravovat humanitární pomoc na Ukrajinu ze Slovenska i přes hraniční přechod Ubľa/Malyj Bereznyj, ovšem pouze vozidly do 3,5 tuny. Oznámila to slovenská finanční správa, která dříve v tomto týdnu na žádost ukrajinské strany umožňovala převoz zmíněné pomoci pouze přes přechod Vyšné Nemecké/Užhorod. Nadále je potřeba předkládat na hranicích formulář se seznamem zboží, a to například podle zveřejněného vzoru. Jen od úterý do dnešního dopoledne směřovalo na Ukrajinu přes Vyšné Nemecké 282 vozidel se zhruba 677 tunami humanitární pomoci.
Německo se na nápor přistěhovalců připravuje
Do Německa se před válkou na Ukrajině prozatím uchýlilo přes pět tisíc Ukrajinců, uvedlo tamní ministerstvo vnitra. Vláda a také jednotlivé spolkové země se ale připravují na větší počty a ubytování nabízejí také dobrovolníci.
Iniciativa Unterkunft Ukraine, která zprostředkovává ubytování Ukrajincům, k čtvrtečnímu večeru nabízí přes 185 tisíc lůžek v soukromí, která se rozhodlo poskytnout přes 83 tisíc lidí. Dobrovolníci, kteří noclehy nabízejí, dávají své prostory k dispozici na nejméně dva týdny. Místa k ubytování připravují také úřady, a to nejen v azylových centrech.
Německé dráhy Deutsche Bahn (DB) ve čtvrtek zavedly kyvadlový spoj mezi Berlínem a Frankfurtem nad Odrou, který hraničí s Polskem. Tento spoj, který denně absolvuje trasu šestkrát, je posílením stávajících mezinárodních dálkových vlaků jezdících z Polska do Berlína přes Frankfurt nad Mohanem.
Na německé straně mohou jet Ukrajinci po předložení svého pasu či jiného dokladu zdarma od hranic do Drážďan, Berlína, Norimberku a Mnichova. Železniční společnost zavedla ještě zvláštní lístek Helpukraine (pomoc Ukrajině), na který mohou Ukrajinci bezplatně cestovat do dalších částí Německa. Lístek získají zdarma na pokladnách.
Rumunskem většina uprchlíků prochází dál na Západ
Do Rumunska přišlo z Ukrajiny od začátku války 139 tisíc lidí, informovala ve čtvrtek pohraniční policie. Pro většinu uprchlíků však Rumunsko není konečnou destinací, pokračují dále do západních zemí. Ze 139 tisíc běženců zemi už opustilo přes 87 tisíc lidí.
Solidaritu Rumunů, kteří ve velkém počtu pomáhají lidem z Ukrajiny na hranicích či na nádražích a letištích, ve čtvrtek ocenila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Bukurešti oznámila, že EU v Rumunsku zřídí centrální středisko pro humanitární pomoc Ukrajině. „Bude to významné středisko, které umožní centralizovat pomoc a vyslat ji na Ukrajinu,“ řekl po jednání se šéfkou Komise rumunský prezident Klaus Iohannis.
Přimlouval se za to, aby podporu dostalo i Moldavsko, nejchudší evropská země, která je rovněž vystavena přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Moldavsko ve čtvrtek navštívil nejvyšší unijní diplomat Josep Borrell, který zemi vyjádřil podporu EU. Podle něj Moldavsko hostí aktuálně asi 20 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, řada jich ale míří dále. Zemí podle Borrella prošlo už 120 tisíc lidí.
Kde bude centrální středisko umístěno a kdy začne fungovat, Komise neuvedla. Již dříve slíbila 500 milionů eur (12,8 miliardy korun) na humanitární pomoc Ukrajině.
OSN: Někteří neukrajinští uprchlíci čelí diskriminaci
OSN je znepokojena zprávami o odmítání cizinců, kteří stejně jako Ukrajinci prchají před ruskými útoky, sdělil ve čtvrtek v Ženevě generální ředitel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) António Vitorino. Existují podle něj ověřené a věrohodné zprávy o „diskriminaci, násilí a xenofobii“ vůči uprchlíkům jiné než ukrajinské národnosti.
„Muži, ženy a děti z desítek zemí, mezi nimi zahraniční pracovníci a studenti, kteří žijí na Ukrajině, čelí akutním výzvám, když se pokoušejí opustit oblasti zasažené konfliktem, přejít hranice do sousedních zemí a vyhledat život zachraňující pomoc,“ řekl Vitorino a vyzval státy sousedící s Ukrajinou k přijetí i těchto lidí.
V Egyptě čeká na cestu do Evropy na 20 tisíc ukrajinských turistů
Až 20 tisíci ukrajinských turistů, kteří byli v době ruské invaze na Ukrajinu na dovolené v Egyptě, čeká na návrat do Evropy, informovala s odkazem na ukrajinské velvyslanectví agentura Reuters. Většina z nich se nachází v rudomořských letoviscích Hurgada a Šarm aš-Šajch, menší počet jich čeká dále na jihu v Marsa Alamu.
Ukrajinské velvyslanectví nyní na zajištění návratu dalších do zemí sousedících z Ukrajinou spolupracuje s egyptskými úřady a cestovními kancelářemi. „Mnoho z nich telefonuje, jsou ochotni se vrátit a žádají o návrat, aby mohli bojovat proti ruským vojákům,“ uvedl zástupce ukrajinského velvyslance v Egyptě Jevhen Župejev. Upřesnil, že je zmíněným Ukrajincům zajišťován odlet do třetích zemí.
Egyptské úřady podle Župejeva umožní Ukrajincům zůstat zdarma v tříhvězdičkových hotelích, jak dlouho budou potřebovat. „Očekáváme, že evropské země nám dají zelenou k jejich přijetí… naši spojenci tam hledají letiště, která mohou přijímat Ukrajince z Egypta,“ uvedl Župejev.