Z Francie do Británie putují po moři rekordní počty migrantů. Londýn si stěžuje, ale nepomáhá

Nahrávám video
Události: Migrace do Británie
Zdroj: ČT24

Třicet tři kilometrů moře mezi Francií a Británií jen za letošek přeplulo na člunech víc než 18 tisíc lidí. Oproti celému loňsku jde o dvojnásobek. Británie obviňuje Francii, že proti pašerákům lidí nezasahuje. Paříž si zase stěžuje, že Britové na tuto činnost přislíbili pomoc ve výši 63 milionů eur a zatím neposlali nic.

U Lamanšského průlivu policisté běžně nacházejí věci, které odhodili migranti před posledním nejriskantnějším úsekem cesty do Británie. Zbavují se všeho, co je postradatelné, aby co nejvíc zmenšili zátěž.

Plují po desítkách v přetížených člunech, které jim převaděči nechávají ukryté na pobřeží. „Vybavení zahrabou, na daný signál ho migranti vezmou a dostávají se co nejrychleji k moři,“ popsal postup převaděčů a migrantů velitel tamní policie Arnaud Jublin.

Místní úřady nemají dost sil, aby zastavily všechny. I tak zadrží až 65 procent člunů. Před čtvrt rokem to nebyla ani polovina. A jak o víkendu zdůraznil francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin, Británie svou část dohody zatím neplní.

„Před třemi měsíci jsem jednal s britskou ministryní vnitra Patelovou o větších počtech policistů, dalekohledů s nočním viděním, aut s pohonem všech čtyř kol do dun, dronů. Britové řekli, že za ně zaplatí, ale francouzská vláda zatím neviděla ani penny,“ řekl ministr.

Dříve to šlo bezpečněji

Migranti dřív do Spojeného království jezdili ukrytí v nákladních autech nebo trajektech. Až po omezení mezinárodní přepravy při pandemii je pašeráci posílají mnohem nebezpečnější cestou.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová proslulá tvrdostí ještě nedávno navrhovala, ať britské pobřežní hlídky čluny na moři fyzicky obrací zpět k Francii. Po bouřlivé reakci pohraničníků nabídla jiné zpřísnění. Chce zvýšit nejvyšší možnou trestní sazbu pro pašeráky lidí ze čtrnácti let na doživotí.

Jen v září do Británie ilegálně vstoupily bezmála čtyři tisíce migrantů, což je nejvíc za kterýkoliv měsíc. Jde vesměs o mladé muže s vidinou lepšího života. Ale ne výhradně. O víkendu policisté pomohli na břeh i matce s novorozeným dítětem. Ti na člunu strávili devět hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo vedení tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 1 hhodinou

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X.
před 3 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 6 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 7 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...