Lamanšský průliv

Čtyřměsíční dítě zemřelo ve čtvrtek v noci při dalším pokusu migrantů o překonání Lamanšského průlivu. Podobně tragických případů v poslední době přibývá. Počty běženců, kteří se touto cestou snaží dostat z Francie do Velké Británie, narůstají a čluny jsou často přeplněné. Čistá roční migrace do Británie loni klesla na 685 tisíc z rekordních 764 tisíc lidí v roce 2022.

Francouzská vláda vybízí Velkou Británii k sepsání migračního paktu, který by pomohl uklidnit situaci v Lamanšském průlivu. V úterý se tam při letošní zatím největší tragédii utopilo dvanáct běženců. Další migranti se přesto nadále pokoušejí průliv na přetížených člunech přeplout. Za poslední týden se to podařilo dvěma tisícům lidí.

V roce 2026 uplyne rovné století od okamžiku, kdy Gertrude Ederleová přeplavala kanál La Manche. Výzvu pro řadu vrcholových plavců zdolala tato Američanka jako první žena. Překonat přitom musela i překážky nastavené ve sportu ženám. O plavecké rekordmance vznikl životopisný film Dívka a moře. „Chceme odvyprávět její příběh současnému publiku a dostat Trudy zpátky do obecného povědomí,“ uvedli v rozhovoru pro ČT režisér Joachim Rønning a představitelka hlavní role Daisy Ridleyová.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Britští poslanci schvalují speciální zákon, který má umožnit deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Opozice s ním nesouhlasí. Premiér Rishi Sunak ale prohlásil, že se zákonodárci ze sálu nehnou, dokud norma neprojde. První letadla by měla podle něj odstartovat nejpozději v červenci.

Britský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že vládní plán deportací žadatelů o azyl do Rwandy není v souladu se zákonem. Soudci v jednomyslně schváleném verdiktu došli k závěru, že africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a že migrantům tam hrozí špatné zacházení. Rozsudek je porážkou pro konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka, jenž deportace prosazoval ve snaze snížit počet migrantů, kteří do Británie nelegálně připlouvají přes Lamanšský průliv. Sunak se ale plánu nevzdává a chce lety do Afriky zahájit na jaře 2024.

V Německu, Nizozemsku a Belgii si bouře Ciarán vyžádala dohromady sedm obětí, ve většině případů zabíjely vyvrácené stromy. Tlakovou níži doprovází silný nárazový vítr, ve Francii místy zaznamenali rychlost větru až 207 kilometrů v hodině. Jenom v Nizozemsku byly kvůli počasí zrušeny stovky letů.

Británie se dál snaží odradit migranty, aby se na její území dostávali přes Lamanšský průliv. Londýn investuje miliony liber do technologií, které mají odhalovat malé lodě mířící k ostrovním břehům. Podle americké CNN jimi vláda disponovala už na konci loňského roku, kdy se v průlivu po ztroskotání lodi utopili čtyři lidé.

Velká Británie poskytne v příštích třech letech Francii 480 milionů liber (asi 12,8 miliardy korun) za pomoc v potlačení nelegální migrace skrze Lamanšský průliv. V Paříži se na tom domluvili britský premiér Rishi Sunak a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří uzavřeli i dohody o partnerství v energetice. Obě země usilují o prohloubení vzájemných vztahů po diplomatických neshodách, které vznikly odchodem Británie z Evropské unie.

Evropská pohraniční agentura Frontex loni zaznamenala 330 tisíc případů nelegálních přechodů vnějších hranic Evropské unie, což je nejvyšší počet od roku 2016 a o skoro dvě třetiny více oproti roku 2021. Frontex to uvedl v tiskové zprávě. Skoro polovina těchto případů byla na západním Balkánu.

Velká Británie a Francie uzavřely dohodu o boji proti nelegální migraci přes Lamanšský průliv. Londýn podle dohody poskytne 72,2 milionu eur (1,75 miliardy korun) na období let 2022 až 2023. Paříž na oplátku zvýší o čtyřicet procent počet hlídek u francouzských břehů, jejich činnost uhradí z britských prostředků. Obě země se touto cestou snaží zamezit prudkému náporu migrantů, kteří se pokoušejí vodní plochu mezi těmito státy překonat nejčastěji na malých lodích, které mnohdy ztroskotávají. Dohoda není spásným řešením, uvedl britský premiér Rishi Sunak.

Nepříjemné dobrodružství zažili cestující mezi Francií a Velkou Británií, když se v tunelu pod Lamanšským průlivem v úterý odpoledne porouchal autovlak. Na povrch se dostali až po pěti hodinách. V Calais se mezitím tvořily fronty aut čekajících na další spoje. Provoz se podařilo obnovit až ve středu ráno.

Silniční zácpy ochromily některé silniční tahy v Evropě. Se začátkem prázdninové sezony v Británii je situace nejhorší na přístupových cestách do přístavů, které zajišťují transfer do Evropy, zejména v Doveru. Ani na druhé straně Lamanšského průlivu neproudí doprava hladce, hlavně kolem velkých francouzských měst. Potíže jsou také na hlavních alpských nebo jadranských tazích.

Vedra ve Francii mírně polevila. Francouzská meteorologická služba označila dopoledne v předpovědi vysokých teplot 52 departementů oranžovou barvou a zrušila červené značení s nejvyšší výstrahou, které v sobotu platilo pro více než deset departementů. S extrémním horkem se v neděli ale potýkal východ Německa, v dolnolužické Chotěbuzi a v Drážďanech naměřili více než 39 stupňů Celsia.

Let, jímž chtěla Británie deportovat do Rwandy první migranty, kteří přišli do Spojeného království nelegálně, byl zrušen. Stalo se tak poté, co se běženců zastal Evropský soud pro lidská práva. „Poslední letenky byly zrušeny. Do Rwandy nikdo neodcestuje,“ napsala na Twitteru charitativní organizace Care4Calais, která za práva migrantů bojuje.

Kodaň vyjednává s vládou Rwandy o přebírání uprchlíků. Přestože je Dánsko členem EU, v oblasti vnitřních záležitostí má výjimku, a severské království tak následuje Velkou Británii, která se na přemisťování migrantů s africkou zemí už domluvila zkušebně na pět let. Jen letos přeplulo přes vody Lamanšského průlivu z Francie do Anglie na šest a půl tisíce běženců.

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.

Část uprchlíků z Ukrajiny jede přes Česko či Polsko i dále na západ. Ve Francii většinou míří na jih do Nice. Přes sever země cestují do Velké Británie. Ta po nich nepožaduje víza, a nečeká je tak osud tisíců lidí z Blízkého východu a Afriky, kteří kempují v Calais a sen o cestě přes La Manche se jim rozplývá.

Lidé intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv už v době bronzové. Vyplývá to ze studie, na které spolupracovali i vědci z Česka. Analýza DNA téměř osmi set pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací. Studii vydal odborný časopis Nature.

Britský parlament projednává nový zákon, jenž má omezit ilegální migraci. Jen letos se na člunech z Francie přes Lamanšský průliv dostalo do země na třicet tisíc lidí. Desítky, včetně dětí, zahynuly při pokusu kanál přeplout. Vláda premiéra Borise Johnsona by ráda posílala běžence do center v bezpečných zemích po vzoru Austrálie.

Británie vydala francouzským rybářům třiadvacet dodatečných licencí pro rybolov v britských vodách. Podle agentury AFP to sdělila mluvčí britského kabinetu. Práva na lov ryb jsou po odchodu Spojeného království z Evropské unie dlouhodobě zdrojem sporu. Konflikt v posledních měsících kazil vztahy mezi oběma zeměmi.

Zatímco na severu Francie táboří tisíce migrantů, kteří se navzdory nedávné tragédii chtějí dostat přes kanál La Manche do Británie, Francie přijímá přistěhovalce legální cestou. Jejich integraci sledoval zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Paříž a Londýn si dál předhazují zodpovědnost za tragédii z minulého týdne, při které se v kanálu La Manche utopilo 27 uprchlíků. Obě strany navrhují jiný způsob, jak dalším úmrtím zabránit. Na severu Francie dál čekají tisíce lidí na příležitost, jak se přes kanál přeplavit. Ani 27 mrtvých je neodrazuje od vyhledávání pomoci u pašeráků.

Evropská pohraniční agentura Frontex nasadí od středy v oblasti Lamanšského průlivu letadlo, které bude pomáhat v boji proti nelegální migraci. Na schůzce o migraci ve francouzském přístavu Calais to řekl francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Účastníci setkání, na které byli pozváni zástupci vlád zodpovědní za migraci z Belgie, Německa a Nizozemska, se rovněž dohodli na užší spolupráci v boji proti pašerákům osob a proti obchodu s nafukovacími čluny, na kterých se lidé na cestu přes moře vydávají. Při středečním neštěstí v průlivu zemřelo 27 migrantů, s nimiž se přeplněný člun převrátil.