„Rostoucí ruská agrese.“ Do britských vod se vrátila špionážní loď Moskvy

Spojené království tento týden sledovalo ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu, oznámil britský ministr obrany John Healey, který v této souvislosti mluvil o rostoucí agresi Moskvy. Plavidlo se do britských vod vrátilo poté, co se v nich pohybovalo už loni v listopadu. Londýn se podle Healeyho rozhodl v reakci na tajné operace ruských lodí upravit některá pravidla pro námořnictvo. Zapojí se také do nedávno oznámené mise NATO Baltic Sentry (Baltská stráž).

Healey, který označil pohyb lodi za „další příklad rostoucí ruské agrese“, řekl tento týden poslancům, že ruské špionážní plavidlo Jantar vstoupilo do britských výsostných vod v pondělí. Královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.

Loď byla poprvé zaznamenána sedmdesát kilometrů od britského pobřeží, tedy hluboko uvnitř výlučné ekonomické zóny Spojeného království, uvedl The Guardian. K lodi se poté přidala dvě britská plavidla, fregata HMS Somerset a hlídková loď HMS Tyne, které ji hlídaly po zbytek plavby v britských vodách.

„Dovolte mi říct to jasně, toto je ruská špionážní loď používaná ke shromažďování zpravodajských informací a mapování kritické podvodní infrastruktury Spojeného království,“ řekl Healey ve středu v Dolní sněmovně. „Můj vzkaz (ruskému) prezidentu (Vladimiru) Putinovi je jasný,“ pokračoval. „Víme, co děláte, a nebudeme se vyhýbat razantním akcím na ochranu Británie.“

Druhý případ od listopadu

Healey řekl, že loď Jantar byla zachycena v britských vodách už v listopadu, kdy se pohybovala nad kabely. Poté vplula do irských vod východně od Dublinu, což vyvolalo obavy, že by mohla provádět špionáž ohledně internetových konektorů mezi Spojeným královstvím a Irskem. Podle ministra tehdy ruské plavidlo sledovala ponorka, válečné lodě a hlídková letadla.

Britská ponorka – podle The Guardian šlo o stroj HMS Astute – dostala podle Healyho rozkaz vynořit se blízko Jantaru, „aby bylo jasné, že jsme skrytě sledovali každý její pohyb“. BBC napsala, že podle jejích zdrojů se ruské lodi dostalo také slovního varování. Jantar pak odplul do Středozemního moře, ale tento týden se vrátil.

Vynoření britské ponorky v blízkosti ruské lodě je podle Healyho odstrašujícím opatřením, které nově odsouhlasil. Uvedl také, že vzhledem k aktivitám Jantaru změnil pravidla působení britského námořnictva tak, aby se jeho lodě mohly více přiblížit i cizí stroj pronásledovat.

Kromě ruských lodí zaznamenává Londýn v posledních měsících rovněž zvýšenou aktivitu ruských průzkumných letadel, která opakovaně vlétají do jeho vzdušného prostoru. Podobné incidenty evidují i další evropské země.

Jantar je „vysoce sofistikovaná špionážní loď“

Ruská ambasáda v Londýně odmítla vyjádření britského ministra ohledně ruské špionážní lodi jako „naprosto nepodložená“, uvádí ruská státní tisková agentura TASS. Moskva oficiálně prezentuje Jantar jako oceánské výzkumné plavidlo se schopností podvodní záchrany.

Plavidlo je ale součástí ruského námořnictva, provozuje ho hlavní ředitelství hlubinného výzkumu, které spadá pod ministerstvo obrany. Kromě sledovacího zařízení může loď používat i ponorné drony schopné dosáhnout dna oceánu, píše BBC.

Jantar, který je v provozu zhruba deset let, je vysoce sofistikovaná špionážní loď vyvinutá právě hlavním ruským ředitelstvím pro hlubinný výzkum speciálně pro hledání kriticky důležitých podvodních kabelů, řekl listu The New York Times Justin Crump, výkonný ředitel firmy Sibylline, která se zabývá rizikovým poradenstvím a loď roky sleduje. Dvě autonomní ponorná zařízení, kterými je loď vybavena, mají podle něj rozsáhlé využití a mohou fungovat do značné míry bez toho, aby byly detekovány.

Ačkoli Jantar by mohl být schopný sabotáže, je podle Crumpa pravděpodobnější, že loď bude spíše sbírat informace o kabelech pro budoucí operace. „(Rusové) vynaložili spoustu času a peněz na vývoj těchto lodí, které mají v této oblasti spoustu působivých schopností,“ uvedl expert. „A uvědomili si, že pro účely rozbití potrubí nebo kabelů vlastně jen stačí táhnout kotvu po mořském dnu.“

Incidenty v Baltském moři

Právě záměrným tažením kotvy po dně byly podle vyšetřovatelů loni v prosinci poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem. Finové z činu podezřívají posádku tankeru Eagle S, který zadrželi a který patří k ruské stínové flotile.

Už předtím, v listopadu 2024, byla přerušena také dvojice telekomunikačních kabelů spojujících Litvu se Švédskem, respektive Německo s Finskem. Rovněž v těchto případech mluví dotčené země o sabotáži. Podezření padlo na loď plující pod vlajkou Číny, která je spojencem Ruska.

V říjnu 2023 byl v Baltském moři poničen plynovod Balticconnector mezi Finskem a Estonskem a dva optické kabely spojující Estonsko s Finskem a Švédskem. Poškozen byl rovněž ruský kabel vedoucí z Kingiseppu v Leningradské oblasti do Kaliningradské oblasti. Finští i estonští vyšetřovatelé označili za nejpravděpodobnějšího viníka čínskou nákladní loď New Polar Bear, která za sebou vlekla kotvu.

Reakce NATO

K těmto incidentům dochází v době rostoucího znepokojení v Evropě z ohrožení kritické infrastruktury a sabotáží ze strany Moskvy. Západní zpravodajské služby varují, že Kreml chce potrestat Evropu za podporu Ruskem napadené Ukrajiny.

Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý týden oznámil novou alianční misi Baltic Sentry (Baltská stráž) zaměřenou mimo jiné právě na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“, uvedl Rutte.

Do mise se zapojí mimo jiné Švédsko, které do ní vyšle korvety, podpůrná plavidla a radarový průzkumný letoun. Jde o první případ od vstupu země do NATO, kdy se švédská plavidla octnou v operaci pod přímým velením Aliance, uvedlo námořnictvo. Švédská vláda dodala, že Stockholm tak poprvé od svého vstupu do organizace přispívá svými ozbrojenými silami k obraně a odstrašování.

Finsko, další nováček v Alianci, se mise účastní s plavidly pod národním velením a Alianci zpřístupní raketový člun.

Londýn poskytne misi hlídkové a průzkumné letouny a zapojí Nordic Warden, počítačový systém podporovaný umělou inteligencí, který poprvé aktivoval minulý měsíc a který by měl monitorovat ruskou stínovou flotilu a chránit podmořskou infrastrukturu. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ prohlásil Healey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 6 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 8 hhodinami
Načítání...