„Rostoucí ruská agrese.“ Do britských vod se vrátila špionážní loď Moskvy

Spojené království tento týden sledovalo ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu, oznámil britský ministr obrany John Healey, který v této souvislosti mluvil o rostoucí agresi Moskvy. Plavidlo se do britských vod vrátilo poté, co se v nich pohybovalo už loni v listopadu. Londýn se podle Healeyho rozhodl v reakci na tajné operace ruských lodí upravit některá pravidla pro námořnictvo. Zapojí se také do nedávno oznámené mise NATO Baltic Sentry (Baltská stráž).

Healey, který označil pohyb lodi za „další příklad rostoucí ruské agrese“, řekl tento týden poslancům, že ruské špionážní plavidlo Jantar vstoupilo do britských výsostných vod v pondělí. Královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.

Loď byla poprvé zaznamenána sedmdesát kilometrů od britského pobřeží, tedy hluboko uvnitř výlučné ekonomické zóny Spojeného království, uvedl The Guardian. K lodi se poté přidala dvě britská plavidla, fregata HMS Somerset a hlídková loď HMS Tyne, které ji hlídaly po zbytek plavby v britských vodách.

„Dovolte mi říct to jasně, toto je ruská špionážní loď používaná ke shromažďování zpravodajských informací a mapování kritické podvodní infrastruktury Spojeného království,“ řekl Healey ve středu v Dolní sněmovně. „Můj vzkaz (ruskému) prezidentu (Vladimiru) Putinovi je jasný,“ pokračoval. „Víme, co děláte, a nebudeme se vyhýbat razantním akcím na ochranu Británie.“

Druhý případ od listopadu

Healey řekl, že loď Jantar byla zachycena v britských vodách už v listopadu, kdy se pohybovala nad kabely. Poté vplula do irských vod východně od Dublinu, což vyvolalo obavy, že by mohla provádět špionáž ohledně internetových konektorů mezi Spojeným královstvím a Irskem. Podle ministra tehdy ruské plavidlo sledovala ponorka, válečné lodě a hlídková letadla.

Britská ponorka – podle The Guardian šlo o stroj HMS Astute – dostala podle Healyho rozkaz vynořit se blízko Jantaru, „aby bylo jasné, že jsme skrytě sledovali každý její pohyb“. BBC napsala, že podle jejích zdrojů se ruské lodi dostalo také slovního varování. Jantar pak odplul do Středozemního moře, ale tento týden se vrátil.

Vynoření britské ponorky v blízkosti ruské lodě je podle Healyho odstrašujícím opatřením, které nově odsouhlasil. Uvedl také, že vzhledem k aktivitám Jantaru změnil pravidla působení britského námořnictva tak, aby se jeho lodě mohly více přiblížit i cizí stroj pronásledovat.

Kromě ruských lodí zaznamenává Londýn v posledních měsících rovněž zvýšenou aktivitu ruských průzkumných letadel, která opakovaně vlétají do jeho vzdušného prostoru. Podobné incidenty evidují i další evropské země.

Jantar je „vysoce sofistikovaná špionážní loď“

Ruská ambasáda v Londýně odmítla vyjádření britského ministra ohledně ruské špionážní lodi jako „naprosto nepodložená“, uvádí ruská státní tisková agentura TASS. Moskva oficiálně prezentuje Jantar jako oceánské výzkumné plavidlo se schopností podvodní záchrany.

Plavidlo je ale součástí ruského námořnictva, provozuje ho hlavní ředitelství hlubinného výzkumu, které spadá pod ministerstvo obrany. Kromě sledovacího zařízení může loď používat i ponorné drony schopné dosáhnout dna oceánu, píše BBC.

Jantar, který je v provozu zhruba deset let, je vysoce sofistikovaná špionážní loď vyvinutá právě hlavním ruským ředitelstvím pro hlubinný výzkum speciálně pro hledání kriticky důležitých podvodních kabelů, řekl listu The New York Times Justin Crump, výkonný ředitel firmy Sibylline, která se zabývá rizikovým poradenstvím a loď roky sleduje. Dvě autonomní ponorná zařízení, kterými je loď vybavena, mají podle něj rozsáhlé využití a mohou fungovat do značné míry bez toho, aby byly detekovány.

Ačkoli Jantar by mohl být schopný sabotáže, je podle Crumpa pravděpodobnější, že loď bude spíše sbírat informace o kabelech pro budoucí operace. „(Rusové) vynaložili spoustu času a peněz na vývoj těchto lodí, které mají v této oblasti spoustu působivých schopností,“ uvedl expert. „A uvědomili si, že pro účely rozbití potrubí nebo kabelů vlastně jen stačí táhnout kotvu po mořském dnu.“

Incidenty v Baltském moři

Právě záměrným tažením kotvy po dně byly podle vyšetřovatelů loni v prosinci poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem. Finové z činu podezřívají posádku tankeru Eagle S, který zadrželi a který patří k ruské stínové flotile.

Už předtím, v listopadu 2024, byla přerušena také dvojice telekomunikačních kabelů spojujících Litvu se Švédskem, respektive Německo s Finskem. Rovněž v těchto případech mluví dotčené země o sabotáži. Podezření padlo na loď plující pod vlajkou Číny, která je spojencem Ruska.

V říjnu 2023 byl v Baltském moři poničen plynovod Balticconnector mezi Finskem a Estonskem a dva optické kabely spojující Estonsko s Finskem a Švédskem. Poškozen byl rovněž ruský kabel vedoucí z Kingiseppu v Leningradské oblasti do Kaliningradské oblasti. Finští i estonští vyšetřovatelé označili za nejpravděpodobnějšího viníka čínskou nákladní loď New Polar Bear, která za sebou vlekla kotvu.

Reakce NATO

K těmto incidentům dochází v době rostoucího znepokojení v Evropě z ohrožení kritické infrastruktury a sabotáží ze strany Moskvy. Západní zpravodajské služby varují, že Kreml chce potrestat Evropu za podporu Ruskem napadené Ukrajiny.

Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý týden oznámil novou alianční misi Baltic Sentry (Baltská stráž) zaměřenou mimo jiné právě na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“, uvedl Rutte.

Do mise se zapojí mimo jiné Švédsko, které do ní vyšle korvety, podpůrná plavidla a radarový průzkumný letoun. Jde o první případ od vstupu země do NATO, kdy se švédská plavidla octnou v operaci pod přímým velením Aliance, uvedlo námořnictvo. Švédská vláda dodala, že Stockholm tak poprvé od svého vstupu do organizace přispívá svými ozbrojenými silami k obraně a odstrašování.

Finsko, další nováček v Alianci, se mise účastní s plavidly pod národním velením a Alianci zpřístupní raketový člun.

Londýn poskytne misi hlídkové a průzkumné letouny a zapojí Nordic Warden, počítačový systém podporovaný umělou inteligencí, který poprvé aktivoval minulý měsíc a který by měl monitorovat ruskou stínovou flotilu a chránit podmořskou infrastrukturu. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ prohlásil Healey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...