„Rostoucí ruská agrese.“ Do britských vod se vrátila špionážní loď Moskvy

Spojené království tento týden sledovalo ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu, oznámil britský ministr obrany John Healey, který v této souvislosti mluvil o rostoucí agresi Moskvy. Plavidlo se do britských vod vrátilo poté, co se v nich pohybovalo už loni v listopadu. Londýn se podle Healeyho rozhodl v reakci na tajné operace ruských lodí upravit některá pravidla pro námořnictvo. Zapojí se také do nedávno oznámené mise NATO Baltic Sentry (Baltská stráž).

Healey, který označil pohyb lodi za „další příklad rostoucí ruské agrese“, řekl tento týden poslancům, že ruské špionážní plavidlo Jantar vstoupilo do britských výsostných vod v pondělí. Královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.

Loď byla poprvé zaznamenána sedmdesát kilometrů od britského pobřeží, tedy hluboko uvnitř výlučné ekonomické zóny Spojeného království, uvedl The Guardian. K lodi se poté přidala dvě britská plavidla, fregata HMS Somerset a hlídková loď HMS Tyne, které ji hlídaly po zbytek plavby v britských vodách.

„Dovolte mi říct to jasně, toto je ruská špionážní loď používaná ke shromažďování zpravodajských informací a mapování kritické podvodní infrastruktury Spojeného království,“ řekl Healey ve středu v Dolní sněmovně. „Můj vzkaz (ruskému) prezidentu (Vladimiru) Putinovi je jasný,“ pokračoval. „Víme, co děláte, a nebudeme se vyhýbat razantním akcím na ochranu Británie.“

Druhý případ od listopadu

Healey řekl, že loď Jantar byla zachycena v britských vodách už v listopadu, kdy se pohybovala nad kabely. Poté vplula do irských vod východně od Dublinu, což vyvolalo obavy, že by mohla provádět špionáž ohledně internetových konektorů mezi Spojeným královstvím a Irskem. Podle ministra tehdy ruské plavidlo sledovala ponorka, válečné lodě a hlídková letadla.

Britská ponorka – podle The Guardian šlo o stroj HMS Astute – dostala podle Healyho rozkaz vynořit se blízko Jantaru, „aby bylo jasné, že jsme skrytě sledovali každý její pohyb“. BBC napsala, že podle jejích zdrojů se ruské lodi dostalo také slovního varování. Jantar pak odplul do Středozemního moře, ale tento týden se vrátil.

Vynoření britské ponorky v blízkosti ruské lodě je podle Healyho odstrašujícím opatřením, které nově odsouhlasil. Uvedl také, že vzhledem k aktivitám Jantaru změnil pravidla působení britského námořnictva tak, aby se jeho lodě mohly více přiblížit i cizí stroj pronásledovat.

Kromě ruských lodí zaznamenává Londýn v posledních měsících rovněž zvýšenou aktivitu ruských průzkumných letadel, která opakovaně vlétají do jeho vzdušného prostoru. Podobné incidenty evidují i další evropské země.

Jantar je „vysoce sofistikovaná špionážní loď“

Ruská ambasáda v Londýně odmítla vyjádření britského ministra ohledně ruské špionážní lodi jako „naprosto nepodložená“, uvádí ruská státní tisková agentura TASS. Moskva oficiálně prezentuje Jantar jako oceánské výzkumné plavidlo se schopností podvodní záchrany.

Plavidlo je ale součástí ruského námořnictva, provozuje ho hlavní ředitelství hlubinného výzkumu, které spadá pod ministerstvo obrany. Kromě sledovacího zařízení může loď používat i ponorné drony schopné dosáhnout dna oceánu, píše BBC.

Jantar, který je v provozu zhruba deset let, je vysoce sofistikovaná špionážní loď vyvinutá právě hlavním ruským ředitelstvím pro hlubinný výzkum speciálně pro hledání kriticky důležitých podvodních kabelů, řekl listu The New York Times Justin Crump, výkonný ředitel firmy Sibylline, která se zabývá rizikovým poradenstvím a loď roky sleduje. Dvě autonomní ponorná zařízení, kterými je loď vybavena, mají podle něj rozsáhlé využití a mohou fungovat do značné míry bez toho, aby byly detekovány.

Ačkoli Jantar by mohl být schopný sabotáže, je podle Crumpa pravděpodobnější, že loď bude spíše sbírat informace o kabelech pro budoucí operace. „(Rusové) vynaložili spoustu času a peněz na vývoj těchto lodí, které mají v této oblasti spoustu působivých schopností,“ uvedl expert. „A uvědomili si, že pro účely rozbití potrubí nebo kabelů vlastně jen stačí táhnout kotvu po mořském dnu.“

Incidenty v Baltském moři

Právě záměrným tažením kotvy po dně byly podle vyšetřovatelů loni v prosinci poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem. Finové z činu podezřívají posádku tankeru Eagle S, který zadrželi a který patří k ruské stínové flotile.

Už předtím, v listopadu 2024, byla přerušena také dvojice telekomunikačních kabelů spojujících Litvu se Švédskem, respektive Německo s Finskem. Rovněž v těchto případech mluví dotčené země o sabotáži. Podezření padlo na loď plující pod vlajkou Číny, která je spojencem Ruska.

V říjnu 2023 byl v Baltském moři poničen plynovod Balticconnector mezi Finskem a Estonskem a dva optické kabely spojující Estonsko s Finskem a Švédskem. Poškozen byl rovněž ruský kabel vedoucí z Kingiseppu v Leningradské oblasti do Kaliningradské oblasti. Finští i estonští vyšetřovatelé označili za nejpravděpodobnějšího viníka čínskou nákladní loď New Polar Bear, která za sebou vlekla kotvu.

Reakce NATO

K těmto incidentům dochází v době rostoucího znepokojení v Evropě z ohrožení kritické infrastruktury a sabotáží ze strany Moskvy. Západní zpravodajské služby varují, že Kreml chce potrestat Evropu za podporu Ruskem napadené Ukrajiny.

Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý týden oznámil novou alianční misi Baltic Sentry (Baltská stráž) zaměřenou mimo jiné právě na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“, uvedl Rutte.

Do mise se zapojí mimo jiné Švédsko, které do ní vyšle korvety, podpůrná plavidla a radarový průzkumný letoun. Jde o první případ od vstupu země do NATO, kdy se švédská plavidla octnou v operaci pod přímým velením Aliance, uvedlo námořnictvo. Švédská vláda dodala, že Stockholm tak poprvé od svého vstupu do organizace přispívá svými ozbrojenými silami k obraně a odstrašování.

Finsko, další nováček v Alianci, se mise účastní s plavidly pod národním velením a Alianci zpřístupní raketový člun.

Londýn poskytne misi hlídkové a průzkumné letouny a zapojí Nordic Warden, počítačový systém podporovaný umělou inteligencí, který poprvé aktivoval minulý měsíc a který by měl monitorovat ruskou stínovou flotilu a chránit podmořskou infrastrukturu. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ prohlásil Healey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zrušení Senátu či omezení opozice. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 18 mminutami

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných deset lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných deset lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
před 1 hhodinou

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení války s Ruskem. To napadlo Ukrajinu před téměř čtyřmi lety, země se od té doby agresi brání. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neobsazeného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 3 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 6 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 7 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 8 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...