„Rostoucí ruská agrese.“ Do britských vod se vrátila špionážní loď Moskvy

Spojené království tento týden sledovalo ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu, oznámil britský ministr obrany John Healey, který v této souvislosti mluvil o rostoucí agresi Moskvy. Plavidlo se do britských vod vrátilo poté, co se v nich pohybovalo už loni v listopadu. Londýn se podle Healeyho rozhodl v reakci na tajné operace ruských lodí upravit některá pravidla pro námořnictvo. Zapojí se také do nedávno oznámené mise NATO Baltic Sentry (Baltská stráž).

Healey, který označil pohyb lodi za „další příklad rostoucí ruské agrese“, řekl tento týden poslancům, že ruské špionážní plavidlo Jantar vstoupilo do britských výsostných vod v pondělí. Královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.

Loď byla poprvé zaznamenána sedmdesát kilometrů od britského pobřeží, tedy hluboko uvnitř výlučné ekonomické zóny Spojeného království, uvedl The Guardian. K lodi se poté přidala dvě britská plavidla, fregata HMS Somerset a hlídková loď HMS Tyne, které ji hlídaly po zbytek plavby v britských vodách.

„Dovolte mi říct to jasně, toto je ruská špionážní loď používaná ke shromažďování zpravodajských informací a mapování kritické podvodní infrastruktury Spojeného království,“ řekl Healey ve středu v Dolní sněmovně. „Můj vzkaz (ruskému) prezidentu (Vladimiru) Putinovi je jasný,“ pokračoval. „Víme, co děláte, a nebudeme se vyhýbat razantním akcím na ochranu Británie.“

Druhý případ od listopadu

Healey řekl, že loď Jantar byla zachycena v britských vodách už v listopadu, kdy se pohybovala nad kabely. Poté vplula do irských vod východně od Dublinu, což vyvolalo obavy, že by mohla provádět špionáž ohledně internetových konektorů mezi Spojeným královstvím a Irskem. Podle ministra tehdy ruské plavidlo sledovala ponorka, válečné lodě a hlídková letadla.

Britská ponorka – podle The Guardian šlo o stroj HMS Astute – dostala podle Healyho rozkaz vynořit se blízko Jantaru, „aby bylo jasné, že jsme skrytě sledovali každý její pohyb“. BBC napsala, že podle jejích zdrojů se ruské lodi dostalo také slovního varování. Jantar pak odplul do Středozemního moře, ale tento týden se vrátil.

Vynoření britské ponorky v blízkosti ruské lodě je podle Healyho odstrašujícím opatřením, které nově odsouhlasil. Uvedl také, že vzhledem k aktivitám Jantaru změnil pravidla působení britského námořnictva tak, aby se jeho lodě mohly více přiblížit i cizí stroj pronásledovat.

Kromě ruských lodí zaznamenává Londýn v posledních měsících rovněž zvýšenou aktivitu ruských průzkumných letadel, která opakovaně vlétají do jeho vzdušného prostoru. Podobné incidenty evidují i další evropské země.

Jantar je „vysoce sofistikovaná špionážní loď“

Ruská ambasáda v Londýně odmítla vyjádření britského ministra ohledně ruské špionážní lodi jako „naprosto nepodložená“, uvádí ruská státní tisková agentura TASS. Moskva oficiálně prezentuje Jantar jako oceánské výzkumné plavidlo se schopností podvodní záchrany.

Plavidlo je ale součástí ruského námořnictva, provozuje ho hlavní ředitelství hlubinného výzkumu, které spadá pod ministerstvo obrany. Kromě sledovacího zařízení může loď používat i ponorné drony schopné dosáhnout dna oceánu, píše BBC.

Jantar, který je v provozu zhruba deset let, je vysoce sofistikovaná špionážní loď vyvinutá právě hlavním ruským ředitelstvím pro hlubinný výzkum speciálně pro hledání kriticky důležitých podvodních kabelů, řekl listu The New York Times Justin Crump, výkonný ředitel firmy Sibylline, která se zabývá rizikovým poradenstvím a loď roky sleduje. Dvě autonomní ponorná zařízení, kterými je loď vybavena, mají podle něj rozsáhlé využití a mohou fungovat do značné míry bez toho, aby byly detekovány.

Ačkoli Jantar by mohl být schopný sabotáže, je podle Crumpa pravděpodobnější, že loď bude spíše sbírat informace o kabelech pro budoucí operace. „(Rusové) vynaložili spoustu času a peněz na vývoj těchto lodí, které mají v této oblasti spoustu působivých schopností,“ uvedl expert. „A uvědomili si, že pro účely rozbití potrubí nebo kabelů vlastně jen stačí táhnout kotvu po mořském dnu.“

Incidenty v Baltském moři

Právě záměrným tažením kotvy po dně byly podle vyšetřovatelů loni v prosinci poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem. Finové z činu podezřívají posádku tankeru Eagle S, který zadrželi a který patří k ruské stínové flotile.

Už předtím, v listopadu 2024, byla přerušena také dvojice telekomunikačních kabelů spojujících Litvu se Švédskem, respektive Německo s Finskem. Rovněž v těchto případech mluví dotčené země o sabotáži. Podezření padlo na loď plující pod vlajkou Číny, která je spojencem Ruska.

V říjnu 2023 byl v Baltském moři poničen plynovod Balticconnector mezi Finskem a Estonskem a dva optické kabely spojující Estonsko s Finskem a Švédskem. Poškozen byl rovněž ruský kabel vedoucí z Kingiseppu v Leningradské oblasti do Kaliningradské oblasti. Finští i estonští vyšetřovatelé označili za nejpravděpodobnějšího viníka čínskou nákladní loď New Polar Bear, která za sebou vlekla kotvu.

Reakce NATO

K těmto incidentům dochází v době rostoucího znepokojení v Evropě z ohrožení kritické infrastruktury a sabotáží ze strany Moskvy. Západní zpravodajské služby varují, že Kreml chce potrestat Evropu za podporu Ruskem napadené Ukrajiny.

Generální tajemník NATO Mark Rutte minulý týden oznámil novou alianční misi Baltic Sentry (Baltská stráž) zaměřenou mimo jiné právě na ochranu podmořských kabelů v Baltském moři. Aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“, uvedl Rutte.

Do mise se zapojí mimo jiné Švédsko, které do ní vyšle korvety, podpůrná plavidla a radarový průzkumný letoun. Jde o první případ od vstupu země do NATO, kdy se švédská plavidla octnou v operaci pod přímým velením Aliance, uvedlo námořnictvo. Švédská vláda dodala, že Stockholm tak poprvé od svého vstupu do organizace přispívá svými ozbrojenými silami k obraně a odstrašování.

Finsko, další nováček v Alianci, se mise účastní s plavidly pod národním velením a Alianci zpřístupní raketový člun.

Londýn poskytne misi hlídkové a průzkumné letouny a zapojí Nordic Warden, počítačový systém podporovaný umělou inteligencí, který poprvé aktivoval minulý měsíc a který by měl monitorovat ruskou stínovou flotilu a chránit podmořskou infrastrukturu. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ prohlásil Healey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 14 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 38 mminutami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...