Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.
Evropské země se už nějaký čas potýkají s nejrůznějšími podezřelými incidenty, jako jsou požáry nebo vandalství. Bezpečnostní složky si proto podle zpravodaje ČT v Polsku Andrease Papadopulose myslí, že jde o Ruskem placené sabotáže. „Mimochodem jde o země, které patří mezi nejhlasitější zastánce Ukrajiny. Tedy o Velkou Británii, Německo, Česko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko. A zdaleka nejvíce veřejně známých případů je v sousedním Polsku,“ upozornil Papadopulos.
Ruské sabotážní jednotky podle vládního koordinátora pro potlačování dezinformací Otakara Foltýna doslova zdivočely. „To znamená, že je vidět, že na úrovni politického vedení, a to na té nejvyšší, dostaly zjevný pokyn přestat si brát servítky,“ míní. Podle šéfa BIS Michala Koudelky překračují ruské zpravodajské služby „jednu červenou linii za druhou a snad jen zázrakem při těchto útocích ještě nikdo nezemřel“.
Rusko podle předpokladu tajných služeb stojí i za žhářským útokem na autobusy pražské MHD v garážích na Klíčově, či za výhrůžkami bombovými útoky, které na podzim dostávaly tisíce škol v tuzemsku i zahraničí. „Rusové již nestojí před branami Evropy, ale už jsou tady velmi přítomni a vedou velmi aktivní operace,“ varuje vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jan Paďourek.
„Pokus destabilizovat situaci v Polsku akcemi vnějších sil“
Varšavské obchodní centrum v ulici Marywilská v květnu letošního roku zachvátil požár. Už hasiči na místě uvedli, že se šířil nezvykle rychle, podle svědků měl několik ohnisek. Velká část ze čtrnácti set obchodů lehla popelem. Vyšetřování trvá, mlčení kolem něj prolomil až polský premiér Donald Tusk.
„Je pravděpodobné, že ruské tajné služby měly s tím známým požárem na Marywilské něco společného,“ nechal se slyšet s tím, že vyšetřování stále pokračuje.
V létě Polsko zažilo celkem pět podobně velkých požárů. Podezření z ruské sabotáže padla i v dalších případech. Dva Bělorusové a jeden Polák byli podle deníku Rzeczpospolita zatčeni za podpálení restaurace v Gdyni a skladu palet v Markách pod Varšavou. „Ve skutečnosti to celé může být pokus destabilizovat situaci v zemi akcemi vnějších sil,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.
V poslední době se navíc vyšetřují i další případy, u nichž existuje podezření, že šlo o sabotáž: třeba Estonsko překvapilo rozbité auto tamního ministra vnitra. V Litvě pak hořelo v obchodě s nábytkem, v Německu v závodě na autodíly a v Británii vzplál sklad patřící ukrajinskému podnikateli.
„Ruská rozvědka má za úkol vyvolávat chaos v britských i evropských ulicích. Viděli jsme žhářství, sabotáž a další. Jsou to nebezpečné akce prováděné s rostoucí bezohledností,“ popisuje ruský modus operandi šéf britské tajné služby MI5 Ken McCallum.
Útok na pražské autobusy byl teroristický čin
Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je „hodně pravděpodobné“, že Rusko je zapojeno i do případu nepovedeného pokusu o zapálení autobusů v areálu pražského dopravního podniku v polovině letošního roku. Tam měl krátce před druhou hodinou ranní vstoupit na plochu, kde v tu chvíli stály stovky autobusů, muž. Tři z nich měl polít olejem, pak i benzinem z pětilitrových kanystrů, a následně je zapálit.
Celá akce trvala jen pár minut. Plamenů si však všiml jeden z řidičů, který zrovna parkoval v garážích, a zaměstnanci dopravního podniku tak požár rychle uhasili. Policie má zato, že muž z Kolumbie jednal na objednávku. Podle Deníku N za to měl slíbené desítky tisíc korun. Podle státního zástupce Martina Bílého je čin kvalifikován jako zločin teroristického útoku, „takže se jedná o trestní sazbu, kde je možné uložit až dvacetiletý trest odnětí svobody“.
Podezřelý šestadvacetiletý cizinec přicestoval přes Španělsko nejprve do Polska. Tady podle Deníku N vyfotil několik objektů s tím, že k akci ho měl instruovat účet na sociální síti Telegram. Teprve pak se vydal do Česka, kde byl podle policejního prezidenta Martina Vondráška po pěti dnech pobytu zadržen.
„Pokud se podíváte na to, že v podstatě byly poškozeny tři autobusy, a podíváte se na to, jak je logisticky uspořádáno to depo, tak se dá předpokládat, že cílem útoku byly všechny autobusy, které tam v té době byly zaparkovány,“ vysvětluje šéf Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Břetislav Brejcha, podle kterého případ odpovídá podobným incidentům jinde v Evropě.
Ve Vratislavi byl podezřelý včas zastaven kontrarozvědkou
K tragédii se schylovalo i ve třetím největším polském městě – Vratislavi. Cílem útoku tam měla být prodejna a sklad poblíž velké továrny na barvy. Budova v areálu firmy, jež spadá pod obří americký koncern PPG Industries, měla být vypálena. Postarat se o to měl ukrajinský občan Serhij S., kterému se to nepovedlo jen díky tomu, že byl včas zastaven kontrarozvědkou.
„Serhij S. sem přijel na konci ledna. Zdržel se pár dní. Přesně 31. ledna se ve spisu objevila poznámka, že existuje věrohodná informace o tom, že se chystá podpálit centrum barev na ulici Kwidzyńská ve Vratislavi,“ říká investigativní reportér deníku Gazeta Wyborcza Marcin Rybak.
Centrum barev se navíc nachází v blízkosti nádrže s kapacitou na šestapadesát milionů tun paliva, kterou vlastní strategicky významný polostátní gigant PKN Orlen, v sousedství je i řeka Odra. Není známo, odkud polští vyšetřovatelé informaci o záměru Serhije S. získali. Ještě během 31. ledna ho však na autobusovém nádraží zadrželi.
„V jeho batohu se našel pevný podpalovač ve formě kostek, které se dávají do grilu, dále tekutý podpalovač přelitý do dvou plastových lahví od džusu,“ sdělil Rybak. Serhij S. byl záhy obviněn z přípravy teroristického útoku, za což mu hrozí osm let vězení.
Verbování funguje přes Telegram
České a polské případy žhářských pokusů spojuje mobilní aplikace Telegram, přes kterou byli oba muži najati. „Většinou to není jeden jednoduchý kontakt, ale poté, co se ten zájemce chytí na nějakou nabídku, a to bude zpravidla jeden z několika desítek, ne-li set, tak je s ním nějakou dobu pracováno právě prostřednictvím chatu,“ vysvětluje Foltýn s tím, že následně zpravidla přichází nějaký jednodušší úkol, který potenciálního vykonavatele otestuje.
K podobným útokům jsou podle Paďourka z ministerstva vnitra využívaní lidé, kteří nejsou z Ruska. „Ti, kteří toto vykonávají, se rekrutují ze sociálně slabých vrstev a jsou často napojeni na organizovaný zločin nebo drobnou kriminalitu,“ popisuje.
Podle Foltýna se intenzita podobných sabotážních pokusů zvýšila. Nový přístup k narušování bezpečnosti v Evropě však avizovali i samotní ruští představitelé. Známé jsou například velmi ostré a fanatické výpady bývalého ruského prezidenta a nyní místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medvěděva na sociálních sítích.
„Musíme vrhnout všechny nejhorší noční můry do jejich mediální sféry. Musíme využít všechny jejich úzkosti. Už není potřeba brát ohledy na jejich psychiku. Ať se chvějí ve svých útulných domovech, ať se třesou pod přikrývkami,“ hřímal na svém telegramovém účtu Medvěděv.
