MI5

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.

Ruské tajné služby podnikají v Evropě řadu útoků, s jejichž pomocí chtějí vyvolat strach ve společnosti, případně odradit západní země od další podpory Ukrajiny. Ruskou stopu vidí tajné služby třeba u různých žhářských útoků či výhrůžných zpráv. Problém, kterému se věnoval pořad Reportéři ČT, se týká i Česka. Tuzemská policie například vyšetřuje žhářský útok na pražské autobusy, který podle vládních představitelů mohl být organizován právě z Moskvy. Počet podobných incidentů navíc v Evropě roste.

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Poprvé v historii vystoupili na společné tiskové konferenci ředitelé americké a britské kontrarozvědky, FBI a MI5. V Londýně důrazně varovali před čínskou špionáží. Označili ji za největší hrozbu pro západní svět, hlavně kvůli krádežím západních technologií. Jejich prostřednictvím se čínská komunistická strana snaží ovládnout světový trh. Peking to odmítá a tvrdí, že se Británie a USA snaží obnovit atmosféru studené války.

Německé úřady zadržely Brita podezřelého ze špionáže ve prospěch Ruska. David S. byl zaměstnancem britského velvyslanectví v Berlíně, sdělilo spolkové státní zastupitelství. Britská policie podle agentury Reuters uvedla, že zadrženému muži je 57 let.

Zákon o plné moci umožňoval zadržovat lidi bez soudu. Britská vláda normu začala uplatňovat v Severním Irsku přesně před padesáti lety v rámci operace Demetrius. Cílem bylo zmírnit ofenzivní tlak Irské republikánské armády (IRA). Úřady při čistkách cílily téměř výhradně na republikány a brutální metody britských vojáků měly nakonec opačný efekt – IRA získala příznivce a takzvané Trable se prohloubily.

Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.

Britská rozvědka MI6 a kontrarozvědka MI5 fungují už 110 let. Za jejich největší úspěch se považuje rozklíčování nacistických šifer pomocí stroje Enigma. O vývoji jejich práce hovořil spolupracovník České televize v Londýně Ivan Kytka.

Nedávný únik informace o možné roli čínské firmy Huawei při výstavbě britské mobilní sítě páté generace (5G) nepředstavuje porušení zákona, uvedl náměstek šéfky londýnské policie Neil Basu. Podle něj by vyšetřování v tomto případě nebylo na místě. Kvůli zveřejnění plánů projednávaných na schůzi britské Národní bezpečnostní rady (NSC) přišel o funkci ministr obrany Gavin Williamson. Ten však popírá, že by novináři měli zprávu od něj a v sobotu označil postup vůči němu za „hon na čarodějnice“.