Sarah Mullallyová se stala první ženskou hlavou anglikánské církve

Británie jmenovala Sarah Mullallyovou arcibiskupkou z Canterbury, hlavou anglikánské církve se tak poprvé stala žena, píší tiskové agentury s odvoláním na britskou vládu. Třiašedesátiletá Mullallyová, bývalá zdravotní sestra a matka dvou dětí, nahradila Justina Welbyho, který odstoupil loni v listopadu poté, co vyšlo najevo, že zatajoval informace o sexuálním zneužívání mladých mužů a chlapců. Výběr nástupce měl na starosti výbor v čele s bývalým šéfem britské tajné služby MI5 Jonathanem Evansem.

Proces výběru arcibiskupky trval jedenáct měsíců a v souladu s tradicí zahrnoval předání zvoleného jména premiérovi Keiru Starmerovi, jehož úřad se souhlasem krále Karla III. jmenování oznámil. Premiér i král jmenování Mullallyové na post hlavy anglikánské církve uvítali a pogratulovali jí. Očekává se, že Mullallyová bude uvedena do funkce při bohoslužbě v katedrále v Canterbury příští rok v březnu.

Nově jmenovaná 106. arcibiskupka z Canterbury v prvním projevu prohlásila, že anglikánská církev stojí s židovskou komunitou v boji proti antisemitismu. Ve čtvrtek při útoku před synagogou v Manchesteru zahynuli dva Židé. „My jako církev máme odpovědnost být lidmi, kteří zaujmou po boku židovské komunity postoj proti antisemitismu ve všech jeho podobách,“ řekla Mullallyová.

Mullallyová vyjádřila solidaritu s Palestinci i s Ukrajinci

Zmínila i složité otázky, se kterými se podle ní potýká britský národ, včetně uzákonění práva nevyléčitelně nemocných lidí ukončit svůj život, reakce společnosti na lidi prchající před válkou a tlak na komunity, které jsou podle ní přehlíženy a podhodnocovány. Mullallyová rovněž vyslala naději lidem žijícím ve válečných zónách, včetně všech národů na Blízkém východě, „našich palestinských bratrů a sester“ a lidí na Ukrajině, v Rusku, Barmě či Kongu.

Mullallyová více než sedm let působila jako biskupka Londýna, třetí nejvýše postavená členka duchovenstva církve a první žena v této funkci. „Mezi povoláním zdravotní sestry a kněze existují velké spojitosti. V obou případech jde o lidi a o to, být s nimi v nejtěžších chvílích jejich života,“ řekla podle agentury Reuters v minulosti Mullallyová, jež se zasazuje o otevřenou a transparentní církevní kulturu připouštějící rozdíly a neshody.

Ženy mohou v anglikánské církvi zastávat pozici kněžích od poloviny 90. let, uvedl web stanice BBC. V anglikánské církvi je ovšem podle stanice řada vysoce postavených biskupů, kteří nesouhlasí s tím, aby ženy vstupovaly do kněžství, natož aby vedly celou instituci, což umožnila reforma zavedená před jedenácti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.