Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.
Byla to mediální senzace. Britská televize v 70. letech natáčela v budově, která dnes slouží velvyslanectví Ruské federace. Do roku 1970 ji využívala československá ambasáda. Byla v ní místnost, která měla být tajná pro agenty Státní bezpečnosti provádějící špionáž v Londýně.
„Vstup do ní byl z kartotékové skříně. Z reproduktoru hrála hudba, aby konverzace nebyla slyšet. Celá místnost byla zvukotěsná,“ mohli slyšet britští diváci v roce 1977. Frolík v pořadu popisoval: „Uvnitř té místnosti jsme měli obvyklé špionážní vybavení. Taky nějaké zbraně a výbušniny.“
Americká CIA ho roky vyslýchala. KSČ označila agenta Frolíka za vlastizrádce. Británii varoval před KGB: „Jako profesionál vám mohu říct, kolik úsilí musíte vynaložit, abyste sledovali jednoho příslušníka tajných služeb. Pokud ho chcete mít tak nějak pod kontrolou, ne zcela, tak pak musíte mít aspoň 10 členů kontrarozvědky. Pokud máte nějakých 500 ruských diplomatů, pak potřebujete 5000 příslušníků kontrarozvědky.“
Frolíkova udání dvou britských poslanců vedla ke sledovaným soudním procesům. Jeden z nich, Will Owen, musel čelit dotazům, zda lituje peněz přijatých od Československa, a jak se staví k tomu, že soudce označil část jeho chování za nečestné a hanebné. Své činění označil za nerozumné.
Frolík svědčil i u případu bývalého seržanta RAF Nicholase Pragera. Ten vyzradil StB vojenská tajemství ohledně navigačních systémů britského bombardéru. „V té době jsem byl v Londýně jako diplomatický kurýr. Převezl jsem ten materiál do vlasti. Poslal jsem dvě kopie. Jedna kopie šla k posouzení československému generálnímu štábu. Dostal jsem nařízeno, abych druhou odeslal KGB,“ popisoval agent v roce 1974.
Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu doplňuje, že díky Frolíkovi dostal Prager dvanáctiletý trest za průmyslovou špionáž.
Ne tak docela
Experti varují, že Frolíkovy výpovědi nebyly všechny pravdivé, někdy si i vymýšlel. V 50. letech byl oddaným agentem komunistického režimu.
„Josef Frolík byl na Západě částí exilu v podstatě vysoce oceňován za to, že přeběhl a že diskreditoval komunistický režim. Ovšem na druhou stranu on od 50. let působil na ekonomické kontrarozvědce. Podílel se na některých případech, které potom zveřejňoval a které skončily až na šibenici, přičemž tvrdil, že sám nikomu neublížil, ale rozhodně to není pravda,“ vysvětluje historik Prokop Tomek.
Frolík se stal jedním z nejznámějších přeběhlíků. Po sovětské okupaci Československa nebyl sám. Na Západ uteklo nejmíň osm agentů komunistické rozvědky.
