Přesně před osmdesáti lety, 6. září 1939, se v zahraničním vysílání BBC poprvé mluvilo česky. Šlo o přeložený vzkaz opozičních labouristů, aby Hitlerem okupované Československo vydrželo a zůstalo věrné odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pravidelné vysílání české redakce začalo dva dny poté. Po převratu v roce 1948 se redaktorů BBC bál i komunistický režim, který proti vysílání nasadil rušičky.
Hlas naděje do protektorátu Čechy a Morava zamířil přesně před osmdesáti lety, když na vlnách BBC poprvé zazněla čeština. Prohlášení levicových labouristů tehdy přečetl bývalý mezinárodní zástupce československé sociální demokracie Josef Kosina:
„Neklesejte na mysli, vydržte novou vlnu násilí a zůstaňte věrni odkazu velkého Tomáše Masaryka. Neopouštějte prapor, který v naší svobodné zemi vztyčil prezident Eduard Beneš se svými spolupracovníky. Hodina vašeho osvobození se blíží. Vaše tragédie otevřela světu oči a svět je povinen napravit křivdu, která se vám stala. Anglická Labouristická strana přijala zásadu obnovení Československa a svobody československého státu.“
O dva dny později začala stanice vysílat v češtině pravidelně. Zpočátku patnáct minut denně, koncem téhož roku už vysílala česky (a nepravidelně i slovensky) třikrát denně po patnácti minutách.
První šéfovou byla Churchillova poradkyně
První vedoucí české redakce BBC se stala Shiela Grant Duffová. Její dědeček zachránil pro britský národ před zbouráním slavný Stonehange, ona jako poradkyně tehdejšího premiéra Winstona Churchilla dělala co mohla, aby zachránila český národ před nacistickou okupací.
Ještě před nástupem do československé BBC vydala Shiela Grant Duffová knihu „Evropa a Češi,“ aby získala podporu u britské veřejnosti. Ve Spojeném království se ve dnech mnichovské dochody stala bestsellerem.
Beneš, Masaryk i Tigrid
Po uznání prozatímní československé exilové vlády dala BBC prostor i jejím oficiálním mluvčím. A to od srpna 1940 v odpoledním, a od února 1941 také ve večerním vysílání. „Dřívější jednotná republika začne žít hned v den po pádu Německa a Maďarska,“ prohlásil například ve vysílání tehdejší exilový prezident Edvard Beneš.
Kromě prezidenta se k posluchačům obraceli zejména šéf diplomacie Jan Masaryk, státní tajemník ministerstva zahraničí Hubert Ripka, Benešův spolupracovník Prokop Drtina, kvůli kritice SSSR z KSČ vyloučený Vladimír Clementis či představitelé komunistů v exilu Václav Nosek, Jozef Valo a Anežka Hodinová-Spurná.
Na vlnách BBC vysílali i další slavní Češi, třeba divadelník Ota Ornest nebo spisovatel a polistopadový ministr kultury Pavel Tigrid. „Ti Angličani také byli skvělým vzorem. Prostě bylo bombardování a oni se ptali, jestli chceme ještě jeden šálek čaje. To se ten barák třásl,“ vzpomínal později Tigrid.
Za poslech BBC nacisté popravovali
Poslech BBC v protektorátu trestali nacisté vězením nebo dokonce smrtí. Mezi posluchači byl tehdy i skladatel Karel Janovický. „Za války můj otec a rodina s ním jsme poslouchali Londýn. Proč? Protože Londýn nelhal.“
Většina přijímačů v protektorátu ale stejně nemohla ladit krátké vlny. Vyřešit se to dalo způsobením zkratu na ladící cívce improvizovaným kovovým vodičem. Říkalo se mu „čerčílek“ (podle tehdejšího britského premiéra Winstona Churchilla) a nejefektivnější byla v tomto ohledu jubilejní stříbrná desetikoruna k dvacátému výročí republiky, dodává BBC.
Komunisté vysílání rušili
Vysílání pokračovalo i po komunistickém převratu v únoru 1948. Koncem roku 1952 například informovala BBC denně o průběhu vykonstruovaného procesu s vysoce postaveným komunistou Rudolfem Slánským a dalšími. Režim v Československu se snažil příjem vysílání znemožnit rušičkami.
Právě po nástupu komunistů k moci utekl do Velké Británie i skladatel Janovický, který pak v 80. letech československé BBC šéfoval. Ve vysílání pouštěl pod pseudonymem Jack Allen hudbu, která byla v Československu zakázaná. „Lidé za války a po celou tu dobu komunistické vlády žili vlastně ve lži. Tam se jenom spekulovalo,“ doplnil Janovický.
Po sametové revoluci se značná část české redakce BBC přesunula do Prahy. Londýn uzavřel české vysílání v roce 2006. Zdůvodnil to tím, že Česko je členem Evropské unie a řada českých médií sdílí stejné hodnoty jako BBC.
