Pavel Tigrid

Spisovatel a publicista Pavel Tigrid byl jednou z nejvýznamnějších osobností českého protikomunistického exilu. V roce 1960 se usídlil ve Francii, odkud vydával kulturně-politický exilový čtvrtletník Svědectví. Po sametové revoluci se vrátil do Československa a do července 1992 působil jako poradce prezidenta Václava Havla.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ztroskotanci a samozvanci – tak přesně před 45 lety nazvali komunisté oficiálně signatáře Charty 77. Ten den vyšel ve stranickém Rudém právu článek, který kritizoval všechny, kteří pod dokument požadující dodržování lidských práv v Československu připojili svůj podpis. Začala tak veřejná část zostuzovací kampaně, která měla za cíl myšlenky Charty co nejdříve odsunout do zapomnění. Podle historiků se to ale nepodařilo, a to hlavně také díky pomoci Západu.

V roce 1991 sílily tendence snahy o samostatnost Slovenska. Na to 20. září 1991 reagovala řada osobností kulturního a veřejného života. Veřejně se postavili za zachování federativního státu. Ten se podle nich snažili rozbít někteří politici zákulisními triky proti vůli většiny obyvatel. Společně také vyzvali zákonodárce k uspořádání referenda, jež by o osudu Československa rozhodlo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před 70 lety zažilo Československo největší hromadný útěk na Západ. Začalo se mu říkat vlak svobody; 11. září 1951 se tři odpůrci komunismu rozhodli prorazit si cestu do západního Německa. Uvnitř vlakové soupravy bylo 110 cestujících a většina o plánovaném útěku nevěděla. Za hranicemi zůstalo 36 z nich. Výročí si v sobotu připomněli v původním cílovém městě – v Aši.

Spisovatel, publicista a tehdejší spolupracovník prezidenta Václava Havla Pavel Tigrid apeloval na československé politiky, aby přestali podněcovat nacionalistické sváry uvnitř federace. Varoval, že stát, který se rozpadá, nebude mít šanci na přijetí do mezinárodních struktur.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Tématem 16. ročníku Měsíce filmů na školách, který se koná v listopadu v rámci projektu Příběhy bezpráví, jsou média a totalita. On-line filmy a besedy se zaměří na roli médií v totalitní společnosti a na to, jakým způsobem vládnoucí režim využíval sdělovací prostředky. Tradiční akce tak pomůže učitelům v distanční výuce.

Při příležitosti ustavení československého výboru Evropské kulturní nadace v Bratislavě se někdejší exilový spisovatel a publicista a budoucí ministr kultury v první Klausově vládě Pavel Tigird zamyslel nad vztahem Čechů a Slováků. Proti přehlíživému postoji vůči národnostním menšinám v Evropě stavěl ideál živého zájmu o ně a snahu o vzájemné porozumění.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) obdržel německé státní vyznamenání. Velvyslanec SRN v České republice Christoph Israng mu předal Velký spolkový kříž za zásluhy s hvězdou. Na Twitteru to oznámil sám německý diplomat.

Shiela Grant Duffová působila ve druhé polovině 30. let jako novinářka v Československu, byla tehdy jedinou Britkou mezi stálými zahraničními zpravodaji v Praze. Viděla rostoucí tlak od hitlerovského Německa a pochopila, že je nutné okamžitě jednat. ČT získala od BBC záběry, ve kterých čeští diváci poprvé mohou vidět, jak vlastními slovy popsala schůzku s Winstonem Churchillem, pří níž se před 83 lety snažila o záchranu Československa.

Dnes Rádio Svobodná Evropa vysílá do desítek zemí světa v celé řadě jazyků a má několik poboček v Evropě a na Blízkém východě. Přesně před sedmdesáti lety ale své vysílání zahájilo z nákladního vozu a z krátkovlnné vysílačky. Prolomilo tím železnou oponu a dalo lidem za ní možnost poslouchat ideologicky nezbarvené zpravodajství. V začátcích rádio ale čelilo i kritice kvůli svému napojení na CIA, americké úřady tudíž burcovaly občany, aby na chod stanice přispívali a finance tak proudily i od drobných dárců.

Během čtyřiceti let vlády komunistů vycházela v zahraničí řada česky psaných časopisů. Do Československa se ale musely dovážet ilegálně. Některé články přitom cestovaly přes střežené hranice hned dvakrát – zahraniční časopisy totiž vydávaly i příspěvky autorů, kteří do exilu neodešli. Jak složitá byla jejich cesta? Exilové časopisy jsou dalším tématem seriálu Mediální revoluce, který vysílá pořad Newsroom ČT24, tentokrát mimořádně v pondělí ve 21:30.

Přesně před osmdesáti lety, 6. září 1939, se v zahraničním vysílání BBC poprvé mluvilo česky. Šlo o přeložený vzkaz opozičních labouristů, aby Hitlerem okupované Československo vydrželo a zůstalo věrné odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pravidelné vysílání české redakce začalo dva dny poté. Po převratu v roce 1948 se redaktorů BBC bál i komunistický režim, který proti vysílání nasadil rušičky.