StB

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Pobyt amerického básníka Allena Ginsberga v Praze na jaře 1965 poznamenal nejen jeho samotného, ale také českou kulturu. Od této návštěvy uplynulo šedesát let – a byla to skutečně jízda jako na tobogánu, nahoru i dolů, oslavování oficiální i neoficiální, obdiv, volba králem majálesu, komunistická i prezidentská zášť, zájem StB a nakonec vyhoštění.

Státní zastupitelství se zabývá rehabilitací Olgy Havlové. Týká se jejího zadržení na konci roku 1980. Tehdejší disidentka a pozdější první dáma byla v hledáčku Státní bezpečnosti. Archiv bezpečnostních složek při postupné digitalizaci dokumentů odhalil nedávno jednu z dosud neznámých fotek, na níž StB Olgu Havlovou zachytila.

Před čtyřiceti lety se v Praze konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Zlato tehdy získalo domácí Československo. Na šampionát se kromě hráčů pečlivě připravoval i komunistický režim a tajná služba. Hlavním úkolem bylo zamezit „závadné činnosti“ – třeba předávání informací o dění v zemi do zahraničí.

Britská kontrarozvědka uspořádala v Londýně mimořádnou výstavu s názvem „MI5 – Oficiální tajemství“. U příležitosti 115 let své existence kontrarozvědka spolu s Národním archivem představuje slavné špiony i nejznámější odhalené případy. Jedním z nich je například agent StB a KGB z Československa Václav Jelínek, který byl posledním zatčeným komunistickým špionem v Anglii před pádem železné opony. V Británii o něm právě vychází kniha.

O kvalitách poezie Egona Bondyho není proč pochybovat, o to větší rozpaky se však vynořují nad jeho osobností, tedy nad mírou jeho angažmá ve službách StB. Kniha Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost k tomu přináší mnoho důkazů, které značně otřásají obrazem Bondyho bojovníka, jaký o sobě vytvářel nejen on sám, ale i jeho obdivovatelé.

Obvodní soud pro Prahu 1 v pondělí uložil podmíněné tresty dvěma bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti (StB). Ti se podle obžaloby na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zaměřili na přednáškovou činnost studenta Českého vysokého učení technického (ČVUT) pro signatáře Charty 77 a zařídili jeho vyloučení ze studií. Senát je uznal vinnými ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozhodnutí není pravomocné, muži si ponechali lhůtu na případné odvolání.

Nejdříve je komunisté oslavovali jako mistry světa, poté je poslali do uranových dolů. Před 75 lety začalo zatýkání jedenácti československých hokejových reprezentantů. Ve vykonstruovaném procesu byli odsouzeni za velezradu a špionáž.

Přestože o knězi Josefu Toufarovi bylo natočeno několik dokumentárních filmů, byla napsána řada publikací, dostal vyznamenání od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a Olbram Zoubek mu vytvořil sochu, soud ho rehabilitoval teprve nedávno. O takzvaném číhošťském zázraku, zrůdném mučení, kterému byl Toufar z rukou komunistické StB nespravedlivě vystaven a událostech po Toufarově úmrtí natáčeli Reportéři ČT.

Před nuceným odjezdem za hranice bydlela Ivanka Lefeuvre v pražském bytě. Jeho okna směřují do ulice Korunní, tehdy Wilhelma Piecka. V bytě se scházeli členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jedna ze schůzek byla pečlivě zaznamenaná. Přerušilo ji násilné vniknutí příslušníků bezpečnosti. To měla Lefeuvre deset dní před porodem.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.

Poslanci slovenské vládní koalice odsunuli na únor projednávání opozičního návrhu na odvolání ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas). Opozice návrh zdůvodnila mimo jiné nedávnými případy policejní brutality, za které by podle opozice měl ministr převzít politickou odpovědnost. Kritikům vlády vadí i personální změny v policii čí smír ministerstva se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem ohledně jeho evidence jako agenta StB. Opozice ale nemá dostatek hlasů k prosazení návrhu na vyslovení nedůvěry členovi vlády.

Slovenský premiér Robert Fico se setkal se třemi poslanci, kteří odešli z poslaneckého klubu vládní Slovenské národné strany (SNS) a odmítají podporovat jeho vládu. Jednání skončilo bez dohody, informovala v úterý agentura SITA s odvoláním na slovenská média.

Na schůzi sněmovny poslanci interpelovali členy vlády, například ohledně platů v justici, digitalizace stavebního řízení či poplatků za mediální služby. Radek Vondráček (ANO) kritizoval vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) v souvislosti s rozhodnutím slovenského ministerstva vnitra ohledně spolupráce Andreje Babiše (ANO) s StB. Předtím předstoupil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), aby předložil změnu energetického zákona. V podvečer poslanci debatují o platech vrcholných politiků.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) tvrdí, že za smírem s Andrejem Babišem (ANO) ohledně jeho evidence v archivních dokumentech StB jako agenta není žádná zákulisní dohoda jako třeba Babišova podpora Petra Pellegriniho v prezidentských volbách. Iniciátorem smíru byl sám český expremiér, uvedl Eštok s tím, že se chtěl vyhnout ekonomickým ztrátám. Opozice volá po jeho odvolání. Babiš později upřesnil, že smír navrhli jeho právníci a považuje to za zcela pochopitelné.

Slovenské ministerstvo vnitra rozhodlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil, informovalo ministerstvo. Jeho uzavření zdůvodnilo dvěma právními analýzami a tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) je však Babiš jako agent evidován oprávněně a podle komentátorů je rozhodnutí politické. Bývalý premiér uvedl, že nikdy nepochyboval o tom, že spor ohledně evidence u komunistické Státní bezpečnosti vyhraje.

Krajský soud v Hradci Králové rehabilitoval faráře Josefa Toufara za nezákonné zatčení a vazební stíhání v roce 1950. Toufara, jehož jméno je spojeno s takzvaným číhošťským zázrakem, ve vazbě umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB). Návrh na Toufarovu soudní rehabilitaci podal krajský státní zástupce.

V čele studentského průvodu ze 17. listopadu 1989 šlo nejspíš i několik příslušníků Státní bezpečnosti. Ukázaly to první výsledky analýzy dosud nezveřejněných fotografií.

Za to, že svou činností rozložili kapelu Pražský výběr a zavinili zákaz jejich veřejného vystupování, dostali bývalí příslušníci Státní bezpečnosti (StB) Jiří Karásek a Václav Sklenář dvouleté podmíněné a peněžité tresty. Muži uzavřeli se státní zástupkyní dohodu o vině a trestu, kterou v pondělí soud schválil. Rozhodnutí je pravomocné.

V Archivu bezpečnostních složek historici poprvé zkoumají obsáhlý fond s názvem Německé soudy v Říši. Obsahuje i informace o agentech, které před nacistickou okupací verbovalo československé vojenské zpravodajství. Spisy se následně dostaly do rukou gestapa, které proti těmto lidem tvrdě zasáhlo.

Soud pravomocně rehabilitoval manželku a syna popraveného Rudolfa Slánského za to, že je komunistický režim nezákonně zbavil osobní svobody. Vyhověl tak návrhu politikovy dcery Marty. Slánského manželka Josefa byla v roce 1952 po zatčení svého manžela několik měsíců vyslýchána v ruzyňské věznici. Jejího syna Rudolfa, disidenta, stát bezdůvodně krátce zadržel o dvacet let později.

Ústav pro studium totalitních režimů navrhuje odškodnit oběti akce Asanace částkou sto tisíc korun. Vypracovat možnosti kompenzace mu zadala vláda. Operace komunistické státní bezpečnosti poškozovala například signatáře Charty 77. Disidenti čelili psychickému i fyzickému nátlaku a byli nuceni k emigraci. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o symbolickém narovnání nenapravitelné křivdy.

Touha po vzestupu bez jakéhokoliv svědomí a bezskrupulóznost doby před rokem 1989 jsou hlavními myšlenkami chystané audioknihy s názvem Elity. Nově vznikající nahrávce propůjčili hlasy Václav Neužil, Taťjana Medvecká, Klára Melíšková nebo Jiří Vyorálek.

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77, oznámil kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.