StB strana 4 z 5

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp trvá na omluvě od písničkáře Jaroslava Hutky za jeho prohlášení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Proti zářijovému rozsudku, podle něhož se mu Hutka omlouvat nemusí, podal dovolání k Nejvyššímu soudu. ČT to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.

Knižně vychází reportáž Václava Havla o jeho prvním uvěznění po vydání Charty 77. Ztracený rukopis, doplněný o další eseje, vydává Knihovna Václava Havla v publikaci Někam jsem to ukryl. Někdejší disident v textech popisuje vyšetřování, ale i pozdější pocit viny po slibu, že utlumí své politické aktivity výměnou za propuštění.

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

Soud uznal čtveřici bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) vinnou z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovala disidenty a nutila je k emigraci. Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi uložil dvouleté podmíněné tresty, u Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání. Oba dva už dříve dostali za týrání odpůrců režimu nepodmíněné tresty 3,5 roku vězení, což předsedkyně senátu Olga Kalašová označila za dostatečné. Verdikt není pravomocný, obžalovaní i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na případná odvolání.

Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Soudům se nedaří uzavřít procesy s bývalými příslušníky komunistické Státní bezpečnosti. Například čtvrteční líčení v kauze Asanace se za pět hodin nepohnulo z místa kvůli námitkám a požadavkům obhájce někdejšího vysokého důstojníka StB Karla Vykypěla.

Příběhy sedmi lidí, kteří spolupracovali se Státní bezpečností, spojila nová kniha Ústavu pro studium totalitních režimů. Pod názvem Člověk v soukolí StB vede k zamyšlení, že spolupracovníky „estébáků“ není vždy možné jednoznačně pokládat za zrádce, nebo je obhajovat.

Před 25 lety, 27. ledna 1996, zemřela první manželka prezidenta Václava Havla Olga Havlová. V nedožitých 63 letech podlehla rakovině. Chudá dívka z pražského Žižkova se po seznámení s Václavem Havlem zapojovala do disidentských aktivit a v roce 1982 podepsala Chartu 77. Poté, co se stala první dámou, se věnovala pomoci potřebným, díky čemuž byla uznávána po celém světě a několikrát oceněna.

Nevšední pohled do totalitní minulosti a odhalování její pravé podstaty představovalo pro reportéry Československé televize v průběhu roku 1990 jednu z hlavních náplní práce. Poslední den v roce však proběhl zcela bez zpravodajství. Práci reportérů zastal pořad Chvilka poezie, v jehož rámci zazněly básně gurua českého undergroundu Egona Bondyho.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu seznámila veřejnost se způsoby, jakými Státní bezpečnost získávala tajné spolupracovníky. Na tiskové konferenci dále varovala, že takto vytvořená agenturní síť dosud existuje, a označila pokusy zpochybňovat výsledky lustrací za záměrnou snahu o její krytí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po sametové revoluci se Československo potýkalo s nárůstem kriminality a citelným nedostatkem policistů. Jedním z nových způsobů, jak zajistit bezpečnost obyvatel a majetku, bylo zřizování soukromých bezpečnostních služeb, označovaných tehdy jako černí šerifové. Jak se ovšem ukázalo, začali se mezi nimi brzy objevovat bývalí příslušníci StB.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ministři vnitra národních vlád a vlády federativní projednávali na pracovním setkání otázku lustrací. Slovenskou vládu zastupující Vladimír Mečiar ve společném prohlášení konstatoval, že komunistická Státní bezpečnost stihla v listopadu a prosinci 1989 zlikvidovat část archivních materiálů, konkrétně svazky a lustrační karty přibližně 15 tisíc nejaktivnějších spolupracovníků StB.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem bylo nezákonné. Stanovil to soud, který rozhodnutí zrušil a věc vrátil prezidentovi k dalšímu řízení. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova. Verdikt je pravomocný, Hrad proti němu může podat kasační stížnost. Prezidentův právník Marek Nespala novinářům řekl, že to pravděpodobně učiní a že si neumí představit, že by Zeman Ošťádala jmenoval.

Kolik odposlouchávacích zařízení nainstalovala Státní bezpečnost do bytu šéfredaktora Lidových novin Jiřího Rumla?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Kamery ČST byly při demontáži odposlouchávacího zařízení v bytě v pražském Radotíně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Zbraně nebo přislušníci Státní bezpečnosti (StB) se podle neověřených informací z doby totality mohli před třiceti lety ukrývat v jihlavském podzemí. Komise, která se pod město vypravila, tam ale nic takového nenašla. Podívejte se na dobový materiál z televizního vysílání. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Bývalí příslušníci StB donutili Martina Hyblera při výsleších svléknout se do naha, křičeli na něj a vyhrožovali mu. I to byl jeden z důvodů, proč s rodinou v roce 1982 souhlasil s nucenou emigrací. V procesu se třemi příslušníky StB u Obvodního soudu pro Prahu 1 to v úterý uvedla bývalá disidentka a mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, která se s Hyblerovými přátelila.

Vyhození ze zaměstnání, vyhrožování vězením a několikahodinové výslechy byly hlavními příčinami, proč disidenti Jiří Chmel a Jaroslav Neduha opustili v rámci takzvané akce Asanace tehdejší Československo. Muži to v úterý uvedli u soudního líčení s pěticí bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, kteří podle obžaloby chartisty a lidi nepohodlné komunistickému režimu na přelomu 70. a 80. let šikanovali a nutili k emigraci. Za zneužití pravomoci úřední osoby jim hrozí až desetileté tresty vězení.

Před 70 lety zemřel Josef Toufar. Tělo 48letého kněze nevydrželo brutální výslechy vyšetřovatelů Státní bezpečnosti (StB), kteří ho trýznili bitím, žízní i chladem. Velitel vyšetřovací skupiny Ladislav Mácha byl údajně také tím, kdo Toufara doslova utloukl. Svého činu nikdy nelitoval a ve vězení za jeho smrt strávil necelý rok.

Někdejší příslušníci StB u soudu ve čtvrtek odmítli obžalobu, která je viní ze šikanování chartistů a disidentů v rámci takzvané akce Asanace, s jejíž pomocí chtěl komunistický režim v Československu donutit nepohodlné lidi k emigraci. Obžalobě čelí pět lidí – Zbyněk Dudek, Karel Hájek, Rudolf Peltan, Jaroslav Maryško a Jiří Šimák. Za zneužití pravomoci úřední osoby jim hrozí až desetileté tresty vězení. Dudek a Šimák už byli v souvislosti s Asanací v minulosti odsouzeni.

Během čtyřiceti let vlády komunistů vycházela v zahraničí řada česky psaných časopisů. Do Československa se ale musely dovážet ilegálně. Některé články přitom cestovaly přes střežené hranice hned dvakrát – zahraniční časopisy totiž vydávaly i příspěvky autorů, kteří do exilu neodešli. Jak složitá byla jejich cesta? Exilové časopisy jsou dalším tématem seriálu Mediální revoluce, který vysílá pořad Newsroom ČT24, tentokrát mimořádně v pondělí ve 21:30.

Svědci řekli soudu, že bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp rozsáhle spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Na soud se obrátil Srp sám kvůli tomu, že jej za donašeče StB označil hudebník Jaroslav Hutka. Karel Srp od něj žádá omluvu.

Okresní soud v Náchodě rehabilitoval disidenta Pavla Wonku za vazební věznění a trestní stíhání v dubnu roku 1988. Návrh soudu podal bratr Pavla Wonky Jiří. Jako pozůstalý bude moci požádat stát o odškodnění za bratrovo nezákonné třítýdenní věznění. Pavel Wonka zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve vězení 26. dubna 1988. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.