StB strana 2 z 3

Soud ve středu nepravomocně osvobodil bývalé příslušníky StB Milana Kopince, Vladimíra Novotného a Karla Vykypěla z obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby. Muži podle žalobců při akci Asanace donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Podle soudu se nepodařilo prokázat, že by manželům s dětmi způsobili újmu právě oni. Trojice vinu od počátku odmítá.

Československá televize získala videozáznam týkající se úniku informací o případu spolupráce poslance Jana Kavana s StB. V této kauze však nešlo o samotného politika, nýbrž o fakt, že k materiálům byl vpuštěn štáb americké televize. Měly se materiály dostat do médií? Bylo povolení pro natáčení zahraniční televizní společnosti v souladu se zákonem?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Vojenský soud v Táboře projednával případ někdejších komunistických prominentů. Vinil je ze skartace dokumentů Státní bezpečnosti a z nezákonného zadržování odpůrců režimu. U soudu svědčil někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Ten však na dotazy soudního senátu i novinářů odpovídal nejasně a svou angažovanost či odpovědnost v případu popřel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Generální prokuratura zahájila trestní řízení proti Pavlu Minaříkovi, někdejšímu rozvědčíkovi ve službách československého komunistického režimu. Agent Státní bezpečnosti odešel na konci šedesátých let do západního Německa a brzy infiltroval tamní emigrantská sdružení i redakci Rádia Svobodná Evropa. K plánu na odpálení nálože, která by vyřadila z provozu vysílače rozhlasové stanice, ale svolení nedostal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp trvá na omluvě od písničkáře Jaroslava Hutky za jeho prohlášení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Proti zářijovému rozsudku, podle něhož se mu Hutka omlouvat nemusí, podal dovolání k Nejvyššímu soudu. ČT to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.

Knižně vychází reportáž Václava Havla o jeho prvním uvěznění po vydání Charty 77. Ztracený rukopis, doplněný o další eseje, vydává Knihovna Václava Havla v publikaci Někam jsem to ukryl. Někdejší disident v textech popisuje vyšetřování, ale i pozdější pocit viny po slibu, že utlumí své politické aktivity výměnou za propuštění.

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

Soud uznal čtveřici bývalých příslušníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) vinnou z toho, že při takzvané akci Asanace šikanovala disidenty a nutila je k emigraci. Karlu Hájkovi a Rudolfu Peltanovi uložil dvouleté podmíněné tresty, u Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka upustil od potrestání. Oba dva už dříve dostali za týrání odpůrců režimu nepodmíněné tresty 3,5 roku vězení, což předsedkyně senátu Olga Kalašová označila za dostatečné. Verdikt není pravomocný, obžalovaní i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na případná odvolání.

Před 45 lety dostal v normalizačním Československu rozsudek smrti v nepřítomnosti uprchlý agent Státní bezpečnosti Josef Frolík. Před americkým Senátem podrobně popsal, jak vypadaly praktiky StB v zahraničí. Západním rozvědkám prozradil přinejmenším desítky jmen příslušníků komunistického bezpečnostního aparátu.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Soudům se nedaří uzavřít procesy s bývalými příslušníky komunistické Státní bezpečnosti. Například čtvrteční líčení v kauze Asanace se za pět hodin nepohnulo z místa kvůli námitkám a požadavkům obhájce někdejšího vysokého důstojníka StB Karla Vykypěla.

Příběhy sedmi lidí, kteří spolupracovali se Státní bezpečností, spojila nová kniha Ústavu pro studium totalitních režimů. Pod názvem Člověk v soukolí StB vede k zamyšlení, že spolupracovníky „estébáků“ není vždy možné jednoznačně pokládat za zrádce, nebo je obhajovat.

Před 25 lety, 27. ledna 1996, zemřela první manželka prezidenta Václava Havla Olga Havlová. V nedožitých 63 letech podlehla rakovině. Chudá dívka z pražského Žižkova se po seznámení s Václavem Havlem zapojovala do disidentských aktivit a v roce 1982 podepsala Chartu 77. Poté, co se stala první dámou, se věnovala pomoci potřebným, díky čemuž byla uznávána po celém světě a několikrát oceněna.

Nevšední pohled do totalitní minulosti a odhalování její pravé podstaty představovalo pro reportéry Československé televize v průběhu roku 1990 jednu z hlavních náplní práce. Poslední den v roce však proběhl zcela bez zpravodajství. Práci reportérů zastal pořad Chvilka poezie, v jehož rámci zazněly básně gurua českého undergroundu Egona Bondyho.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu seznámila veřejnost se způsoby, jakými Státní bezpečnost získávala tajné spolupracovníky. Na tiskové konferenci dále varovala, že takto vytvořená agenturní síť dosud existuje, a označila pokusy zpochybňovat výsledky lustrací za záměrnou snahu o její krytí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po sametové revoluci se Československo potýkalo s nárůstem kriminality a citelným nedostatkem policistů. Jedním z nových způsobů, jak zajistit bezpečnost obyvatel a majetku, bylo zřizování soukromých bezpečnostních služeb, označovaných tehdy jako černí šerifové. Jak se ovšem ukázalo, začali se mezi nimi brzy objevovat bývalí příslušníci StB.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ministři vnitra národních vlád a vlády federativní projednávali na pracovním setkání otázku lustrací. Slovenskou vládu zastupující Vladimír Mečiar ve společném prohlášení konstatoval, že komunistická Státní bezpečnost stihla v listopadu a prosinci 1989 zlikvidovat část archivních materiálů, konkrétně svazky a lustrační karty přibližně 15 tisíc nejaktivnějších spolupracovníků StB.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem bylo nezákonné. Stanovil to soud, který rozhodnutí zrušil a věc vrátil prezidentovi k dalšímu řízení. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova. Verdikt je pravomocný, Hrad proti němu může podat kasační stížnost. Prezidentův právník Marek Nespala novinářům řekl, že to pravděpodobně učiní a že si neumí představit, že by Zeman Ošťádala jmenoval.

Kolik odposlouchávacích zařízení nainstalovala Státní bezpečnost do bytu šéfredaktora Lidových novin Jiřího Rumla?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Kamery ČST byly při demontáži odposlouchávacího zařízení v bytě v pražském Radotíně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Zbraně nebo přislušníci Státní bezpečnosti (StB) se podle neověřených informací z doby totality mohli před třiceti lety ukrývat v jihlavském podzemí. Komise, která se pod město vypravila, tam ale nic takového nenašla. Podívejte se na dobový materiál z televizního vysílání. Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Bývalí příslušníci StB donutili Martina Hyblera při výsleších svléknout se do naha, křičeli na něj a vyhrožovali mu. I to byl jeden z důvodů, proč s rodinou v roce 1982 souhlasil s nucenou emigrací. V procesu se třemi příslušníky StB u Obvodního soudu pro Prahu 1 to v úterý uvedla bývalá disidentka a mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, která se s Hyblerovými přátelila.

Vyhození ze zaměstnání, vyhrožování vězením a několikahodinové výslechy byly hlavními příčinami, proč disidenti Jiří Chmel a Jaroslav Neduha opustili v rámci takzvané akce Asanace tehdejší Československo. Muži to v úterý uvedli u soudního líčení s pěticí bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, kteří podle obžaloby chartisty a lidi nepohodlné komunistickému režimu na přelomu 70. a 80. let šikanovali a nutili k emigraci. Za zneužití pravomoci úřední osoby jim hrozí až desetileté tresty vězení.