Lídr labouristů Starmer pomáhal v Lidicích obnovit památník. Monitorovala ho StB, zjistil Daily Mail

Keir Starmer vede labouristy v britských parlamentních volbách a očekává se, že se svou stranou výrazně zvítězí. Nyní v předvolebním období britský deník Daily Mail zveřejnil, že Starmer před 38 lety pobýval v Československu. Společně s dalšími šestnácti studenty z celého světa pracoval v Lidicích na obnově památníku připomínajícího nacistické zločiny z druhé světové války. Daily Mail uvádí, že Starmer se objevil ve špionážních spisech StB, ovšem podle dostupných zdrojů není prokazatelné, že s ní spolupracoval.

Tehdy třiadvacetiletý mladík Starmer byl jedním ze sedmnácti studentů, kteří v roce 1986 navštívili na dva týdny Československo s cílem obnovit památník obětí nacistických zločinů v Lidicích. Obec na Kladensku byla 10. června 1942 vyhlazena, když nacisté zabili více než tři sta civilistů jako pomstu za to, že čeští odbojáři spáchali atentát na šéfa SS Reinharda Heydricha.

Záslužnou činnost studentů na připomínku tragické události v Lidicích však v době studené války monitorovala tajná policie a také Starmer se objevil ve špionážních spisech. StB si zapsala dobrovolníky v dokumentu nazvaném „Hlavní ředitelství zahraniční rozvědky – operativní spisy.“ Agenti StB si zaznamenali jména studentů, datum a místo narození, číslo pasu a adresu rodinného domu.

Podle spisů označených jako „přísně tajné“, do nichž nahlédli novináři z listu Daily Mail, státní bezpečnost kontrolovala také účastníky předchozího Mezinárodního pracovního tábora v Praze v roce 1982. Akci nazvala jako „Aktivní opatření“.

V roce 1982 StB do dobrovolného kempu pro mladistvé nasadila špiona vydávajícího se za osobu, která dohlížela na tábor. Ten měl za úkol vytvořit profil účastníků tábora a nashromáždit o nich informace, protože některé studenty mohl potenciálně komunistický režim využít.

Soubory z pozdějšího kempu, kterého se účastnil Starmer, však neupřesňují, zda tajná policie plánovala využít informace o dobrovolnících. Ovšem poznatky mladistvých ze západních zemí StB shromažďovala, protože se mohly v budoucnu „potenciálně hodit“.

Starmer a člen Evropské komise

Ve skupině s nynějším lídrem Labouristické strany byli občané Spojených států, západního Německa, Dánska, Španělska, Finska, Nizozemska, Francie a Československa. Jeden účastník pak podle Daily Mail později pracoval ve vedoucí roli v Evropské komisi.

Keir Starmer dokončil v roce 1986 postgraduální studium práv na Oxfordské univerzitě a chystal se nastoupit do advokátního kurzu. Předtím 16. srpna dorazil do pohraničního Chebu a poté se přesunul na dvoutýdenní tábor. Vzpomíná na něj také další účastnice tábora, tehdy dánská policistka, Lisbet Praemová.

„O každého se velmi dobře staral. Rozhodně to byl pracovitý člověk a vždy hledal pro každého ta nejlepší řešení a také se dobře bavil,“ řekla Praemová a dodala, že skupina dobrovolníků zůstala ve vojenských stanech s „primitivním“ zařízením.

Studenti tušili, že je komunistické úřady budou bedlivě sledovat. „Když jsme byli pozváni, věděli jsme, že když se budeme patřičně chovat a nebudeme se fotit na špatných místech, je to v pořádku,“ uvedla Praemová. „V té době bylo těžké dostat se na druhou stranu železné opony. Museli jste mít určité vízum. Bylo to dlouho předtím, než lidé mluvili o pádu Berlínské zdi,“ dodala.

Na kempu podle Praemové nebyla hlavním motivem pouze oprava památníku, ale také setkání mladých lidí z jiných kultur. „Mysleli jsme si, že když se dokážete spojit napříč všemi národy, můžeme se vyhnout další válce."

„Omluvitelná chyba vzhledem k věku“

Britská opoziční Labouristická strana zjištění Daily Mail ohledně Starmera odmítla komentovat, zvláště když má podle nových průzkumů veřejného mínění z tohoto týdne nakročeno k tomu, aby v červencových parlamentních volbách získala až 453 z 650 křesel a výrazně porazila konzervativce.

Pro britský deník se však k tématu vyjádřil odborník na zpravodajství a bezpečnost z Buckinghamské univerzity, profesor Anthony Glees. „Je naprosto správné, že Starmer chtěl pomoci připomenout oběti sadistického nacistického zvěrstva v Lidicích, ale neuvědomit si, že tento mladistvý idealismus může být zneužitý ze strany komunistů, byla chyba. I když vzhledem k jeho věku omluvitelná,“ připomněl Glees počínání třiadvacetiletého Starmera.

„Bylo to v kritické době studené války, kdy zarytí komunisté ještě dělali vše, co mohli, aby podkopali západní země, a československá bezpečnostní služba v tom hrála klíčovou roli,“ dodal Glees.

Starmerovi labouristé by podle agentury Ipsos mohli dosáhnout nejsilnější většiny ze všech poválečných britských vlád, protože by měli o 256 zákonodárců více než všechny ostatní strany dohromady, zatímco počet poslanců toryů by klesl na rekordně nízkou úroveň. Podle průzkumu od společnosti Savanta by se do parlamentu nemusel dostat ani současný premiér Rishi Sunak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 28 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 32 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...