Před nuceným odjezdem za hranice bydlela Ivanka Lefeuvre v pražském bytě. Jeho okna směřují do ulice Korunní, tehdy Wilhelma Piecka. V bytě se scházeli členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Jedna ze schůzek byla pečlivě zaznamenaná. Přerušilo ji násilné vniknutí příslušníků bezpečnosti. To měla Lefeuvre deset dní před porodem.
„Všichni přítomní se museli otočit ke zdi a dát ruce nahoru. Mě jedinou ke zdi se zdviženýma rukama nepostavili. Protože to ani technicky nebylo dost dobře možné,“ vypráví Lefeuvre.
Viděla tak, jak se příslušníci v bytě chovali. Tříletému synovi při příchodu dveřmi poranili hlavu. Ženiny kamarády a tehdejšího manžela prohledali a odvezli k výslechu. Do ulice Korunní směřují také okna protějšího domu. Příslušníci Státní bezpečnosti se z nich dívali i k ní do bytu.
„Nebyl jeden byt, z něhož jsme byli sledováni. Ty byty byly tři. A co mě šokovalo nejvíc, ty byty nebyly vůbec prázdné. Tam normálně bydleli lidi,“ dodává Lefeuvre. Ženu, jejímž domovem je od roku 1982 Francie, sledovali i na ulici. S bývalými příslušníky StB, kteří měli Ivanku Lefeuvre spolu s její rodinou donutit k vystěhování, probíhá soud. Trojice vinu odmítá.
Odškodnění pro stovky lidí
Disidenti šikanovaní komunistickým režimem by nyní měli dostat stotisícové odškodnění. Slibují to dva zákony, které ve středu schválila vláda.
Týkají se lidí, na které byl uvalen ochranný dohled a museli například hlásit pobyt mimo bydliště nebo strpět domovní prohlídky. Druhou skupinou jsou právě ti, které StB v rámci Asanace nutila k vystěhování. Podle odhadu Ústavu pro studium totalitních režimů by oba zákony mohly pomoct stovkám disidentů.
Advokát Lubomír Müller ve středečních Událostech, komentářích připomněl, že lidé zasažení akcí StB Asanace a ochranným dohledem dosud odškodněni nebyli. Publicista Luděk Navara v pořadu dodal, že „nejde jen o peníze“. Postižení lidé jsou prý často nepříjemně překvapeni, že se řeší jen finanční stránka věci. V jiných zemích je dle něj obsažena například i psychologická či právní pomoc.
