Zemřel zpěvák a herec Josef Laufer, bylo mu 84 let

Nahrávám video

V sobotu večer zemřel po dlouhé nemoci zpěvák a herec Josef Laufer. Interpretovi hitu Sbohem, lásko, já jedu dál bylo 84 let. Informaci webu Blesk.cz o zpěvákovu úmrtí potvrdil producent Oldřich Lichtenberg, kterému ji sdělila zpěvákova dcera Ester. Poslední čtyři roky strávil Laufer v nemocnici v umělém spánku po operaci srdeční chlopně.

„O jeho stavu jsme měli jen zprostředkované informace, ale co vím od jeho dcery Ester, tak nebyl na přístrojích, ale nebyl k němu povolen přístup, takže jsme ho nemohli navštěvovat,“ uvedl pro ČT Lichtenberg a dodal, že podle jeho informací bylo příčinou smrti srdeční selhání.

Laufer byl považován za muže mnoha profesí. Vedle hraní a zpívání se živil i jako režisér, spisovatel, moderátor nebo tlumočník. „Vždycky byl plný života, pamatuju si jeho koncert v Hybernii k 80. narozeninám. To nebyla žádná tryzna stárnoucího chlapa, to byl koncert plný energie,“ vzpomíná Lichtenberg a dodal, že Josef měl vždy spoustu plánů.

Narodil se ve Francii, jeho otec byl českého původu a matka rodilá Španělka. Své dětství prožil v Anglii, kde otec do roku 1947 pracoval jako vojenský lékař.

Laufer si zahrál či zazpíval i v několika filmech. Jako profesionální zpěvák pop music koncertoval se skupinou Golem, řadu rolí odehrál také v muzikálech. Ve své kariéře využíval své jazykové znalosti, hovořil plynně anglicky, španělsky a německy. Kromě hitu Sbohem, lásko, já jedu dál se proslavil i coby interpret písniček jako Maria, In The Ghetto či La Bamba.

K mnoha z nich sám napsal text. Jeho jméno je spjato také s kontroverzní písní Dopis Svobodné Evropě věnované rozvědčíkovi Pavlovi Minaříkovi, který údajně připravoval pumový útok proti rozhlasové stanici Svobodná Evropa v Mnichově. Laufer však mnohokrát řekl, že ji nazpíval jako parodii.

Historik Petr Blažek, který se zabývá dějinami komunistického režimu, připomněl, že Josef Laufer byl registrován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti pod krycím jménem Vostrý. Zpěvák to v roce 2019 pro deník Blesk označil za nesmysl. „Nikdy jsem nebyl v komunistické straně a nikdy estébákem,“ řekl.

Na stříbrném plátně Laufer debutoval v muzikálu Starci na chmelu v roce 1964. Objevil se poté v desítkách filmů, televizních inscenací nebo seriálech (Tržiště senzací, Cirkus Humberto). Z posledních let byl Laufer divákům asi nejvíce znám z komediální série Kameňák.

Umělec mnoha talentů i parťák v tenise

Na Laufera vzpomíná řada jeho kolegů. Kapelník skupiny Olympic Petr Janda, jejímž členem byl Laufer v 60. letech, o něm hovořil jako o bavičovi, který „skvěle vypadal, skvěle tancoval i mluvil a hezky zpíval“ a se kterým jezdil na tenisové turnaje.

Také hudebník Karel Vágner připomněl, že Laufer považovaný za muže mnoha profesí byl jeho kamarád, se kterým hrál tenis a jezdil po světě s fotbalovým klubem osobností Amfora. 

„Vzpomínám na něj jenom v dobrém, protože jsme spolu prožili spoustu spolupráce, spoustu příjemných chvil strávených každý rok na tenise v Přerově, kde jsme bojovali s tenisovým míčkem a užívali krásného volna. Byl to úžasný šoumen, uměl navodit atmosféru a strhnout lidi. Je škoda, že už tady není,“ řekla zpěvačka Helena Vondráčková.

Podle hudebního publicisty Miloše Skalky byl Laufer poslední ze čtyřlístku silného ročníku 1939, kam řadí ještě Karla Gotta, Evu Pilarovou a Naďu Urbánkovou. „Poprvé se výrazněji prosadil v první polovině šedesátých let ve slavném bigbeatovém pásmu divadla Semafor Ondráš podotýká, což bylo v té době naprosté zjevení. Byla to hudební série připravená Karlem Marešem a Jiřím Štaidlem, ve které vystupovala plejáda do té doby moc nepropagovaných rokenrolových průkopníků – Yvonne Přenosilová, Miky Volek, Pavel Bobek a taky právě Laufer,“ zavzpomínal.

Skalka také zdůraznil, že Laufer zazářil i tím, že písničky, které interpretoval, doprovázel mimickými gesty, protože byl výborný mim. „Nepochybně byl výjimečný tím, že jak byl multifunkční, tak si dokázal poradit se spoustou věcí. Snad jenom neskládal hudbu, ale psal výborné texty, byl scenárista, dramaturg i režisér a kromě toho měl herecké ambice. A všechno to dělal moc dobře,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 18 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 20 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.