Policie pokračuje v trestním řízení s exposlanci Volným a Roznerem. Po neobhájení mandátu už nemají poslaneckou imunitu

Policisté pokračují v trestním řízení bývalé poslance Lubomíra Volného (Volný blok) a Miloslava Roznera (SPD). Ve sněmovních volbách neobhájili mandát a přišli tak o imunitu. ČT to potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. O vydání Volného k trestnímu stíhání požádala policie v květnu kvůli podezření ze šíření poplašné zprávy, končící sněmovna už ho ale neprojednala. Roznera pak kvůli jeho výrokům o táboře v Letech už dříve vydat odmítla.

„Trestní řízení bude pokračovat,“ řekl Moravčík s tím, že Volný i Rozner neobhájili poslanecký mandát, takže jim skončila imunita.

Policie Volného podezírá v souvislosti s příspěvkem na sociální síti o léku ivermektin ze šíření poplašné zprávy. V něm tvrdil, že se chystá spiknutí, jehož cílem je diskreditace léku. „Podle mých informaci se připravuje plán na diskreditaci ivermektinu pomocí úmrtí (tedy vraždy) několika pacientů, kteří jej budou užívat,“ napsal na sociální síti.

Policie v březnu uvedla, že si pisatele předvolá k podání vysvětlení, v květnu pak odeslala do sněmovny žádost o Volného vydání k trestnímu stíhání. To doporučil sněmovní mandátový a imunitní výbor, dolní komora se jím už ale před volbami nezabývala.

Roznera policie podezírá ze zpochybňování genocidia

Bývalého zákonodárce hnutí SPD Miloslava Roznera chtěli policisté před dvěma roky obvinit kvůli jeho výroku o někdejším romském táboře v Letech u Písku. Podezírali ho z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Rozner kritizoval odkup vepřína, který stojí v místě tábora a který odkoupila bývalá vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Tábor při tom označil za „neexistující pseudokoncentrák“.

Podle Roznera nemělo jeho vyjádření zpochybnit utrpení lidí v době nacistické okupace, týkalo se dle něho vynaložení „obrovské a nepřiměřené“ částky na záměr památníku. Mezi poslanci nakonec převážily argumenty, že při obdobných vyjádřeních zákonodárců v minulosti nebylo trestní stíhání zahájeno, a Roznera v březnu 2019 nevydali. Teď už ho ale policie obviní.

U třech poslanců požádá policie o vydání

Naopak tři poslanci mandát v letošních volbách obhájili a policie by tak měla znovu žádat o jejich vydání. V případě premiéra Andreje Babiše (ANO) to dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch udělá až po ustavující schůzi nové sněmovny. Poslanci o jeho vydání hlasovali už dvakrát, v obou případech s ním souhlasili. Babiše policisté obvinili spolu s Janou Nagyovou (dříve Mayerovou) v kauze Čapí hnízdo z poškození finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. Oba vinu dlouhodobě odmítají.

Bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) poslanci nevydali v případu městské karty Opencard. Policisté neuspěli ani se žádostí o vydání zákonodárkyně SPD Karly Maříkové, která na sociální síti přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie.

Policie už nebude stíhat komunistického exposlance Zdeňka Ondráčka, kterého policisté chtěli obvinit za výroky o bývalém prezidentském kandidátovi Michalu Horáčkovi. Ondráček ho v médiích nařkl ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností a označil ho za veksláka. Sněmovna ho vydat odmítla, Horáček na něj ale později podal žalobu u civilního soudu.

Tam nakonec uspěl a Ondráček se Horáčkovi veřejně i v osobním dopise omluvil. Podle policie to stačí. „Případ znovu otevřen nebude, postačuje uplatnění odpovědnosti podle předpisů civilního práva,“ řekl pro server iROZHLAS.cz policejní mluvčí Jan Daněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...