Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
Starmer v neděli oznámil, že Spojené království je „připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky“. Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.
V exkluzivním článku pro Telegraph také uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nebral na lehkou váhu. Nicméně pomoc napadené Ukrajině podle něj přispěje zajištění bezpečnosti Británie i celé Evropy. Americké bezpečnostní záruky budou „jediným způsobem, jak účinně odradit Rusko“ od dalšího útoku na Ukrajinu, soudí zároveň britský předseda vlády.
Poučení ze třicátých let
Razantnější přístup Londýna může podle expertů souviset s historií, kdy appeasement prosazovaný tehdy Paříží a tehdejším britským premiérem Nevillem Chamberlainem vedl k mnichovské dohodě o postoupení československého pohraničí Hitlerovi. Rok poté vypukla druhá světová válka.
„Mindset britských politiků je mimo jiné utvářen poučením ze třicátých let, což je poučení churchillovské, ale zároveň se s ním identifikuje i Labouristická strana v tom smyslu, že politika ustupování agresivním diktátorům nevede k uspokojivým dlouhodobým řešením, ale že jen posiluje apetit diktátorů a stejně nakonec vede k válce,“ řekl webu ČT24 Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR s tím, že v tomto ohledu panuje shoda mezi konzervativci, labouristy i liberálními demokraty.
„Současná britská politická linie není agresivní vůči Rusku, možná bych řekl razantnější, ale je to politika, která je prostě zásadová, hodnotově orientovaná v tom smyslu, že nabízí Ukrajině slušné jednání a podporu jakožto zemi, která hájí po tři roky, ale vlastně už jedenáct let, nejen sebe sama, ale i další evropské země proti ruské expanzi směrem na Západ,“ upozornil Smetana.
Historická lekce ze 30. let podle něj může hrát roli i u Francie, která rovněž přitvrdila v rétorice vůči Moskvě. Poučení z Mnichova a appeasementu bylo navíc dlouhodobě patrné i v USA během studené války. Donald Trump, jenž v posledních dnech de facto obvinil Kyjev z rozpoutání války a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nazval diktátorem, je podle Smetany v první řadě obchodník bez širších historických znalostí.
Evropa se po rusko-americké schůzce v Rijádu, kam nedostala pozvánku ani ona, ani Kyjev, snaží získat místo u jednacího stolu. Starmer podle Telegraphu představí Trumpovi plán rozmístit na Ukrajině až třicet tisíc evropských vojáků, kteří by na místě dohlíželi na dodržování klidu zbraní po uzavření budoucí dohody. Britský premiér navštíví USA příští týden ve čtvrtek, francouzský prezident Emmanuel Macron už v pondělí. Oba politici budou se šéfem Bílého domu řešit otázku mírových jednání.
Evropané na Ukrajině, USA v pohotovosti
Evropští vojáci mají podle Telegraphu působit v ukrajinských městech, přístavech a dalších místech s kritickou infrastrukturou, jako jsou jaderné elektrárny, které se nacházejí daleko od současné frontové linie. Úkolem mise bude monitorovat situaci pomocí průzkumných letadel, dronů či satelitů a využití zpravodajských služeb.
Západní představitelé obeznámení s diskusemi tvrdí, že Starmer bude tlačit na Trumpa, aby ponechal americké stíhačky a rakety v Rumunsku a Polsku v pohotovosti při případ, že Rusko poruší podmínky případné mírové dohody. Do Černého moře navíc budou podle tohoto plánu vyslána i námořní hlídková plavidla, aby monitorovala ruské hrozby pro komerční lodní trasy.
Mnohem větší alianční pozemní síly by také mohly působit na východních hranicích NATO. Tyto jednotky by v případě potřeby mohly být přesunuty k ochraně evropských jednotek na Ukrajině, uvedl server Ukrajinska pravda, která podotýká, že plán má daleko k žádosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž chce, aby v jeho zemi působilo 200 tisíc evropských vojáků.
Podle Trumpa by byla podobná evropská mise „skvělá“, protože by na Ukrajinu nemusel posílat americké síly, nicméně Evropa zůstává v této otázce značně rozpolcená. Vojáky by zvážila vyslat Francie či Švédsko, naopak Polsko a Německo to odmítají. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvedl, že o vyslání vojáků na Ukrajinu zatím nechce spekulovat.
Moskva má mírové síly za hrozbu
Kreml označil podobný krok za nepřijatelný. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v úterý v Rijádu po jednání s americkou delegací prohlásil, že vyslání aliančních sil na Ukrajinu, i kdyby to bylo pod jinými prapory, například členských států nebo EU, by Rusko pokládalo za „přímé ohrožení“.
Stálý ruský představitel při OSN Vasilij Něbenzja dokonce varoval, že bez mandátu OSN by ruská armáda takové jednotky považovala za „běžné bojovníky a legitimní vojenský cíl“.
Trumpovo listopadové vítězství ve volbách umocnilo nejistotu ohledně připravenosti Evropy se bránit. Nový šéf Bílého domu opakovaně zdůrazňuje, že USA nemusí podporovat spojence, kteří nesplní závazky NATO v oblasti výdajů na obranu.
Evropský představitel v souvislosti s plánem na rozmístění mírových sil na Ukrajině řekl Telegraphu, že NATO nyní bude muset zahájit diskuse o své doložce o vzájemné obraně podle článku 5, která říká, že útok na jednoho člena je útokem na všechny.
Londýn dává najevo, že neochvějně stojí za Kyjevem a v případě nutnosti se chce postavit i za jiné státy. Loni v listopadu zástupce náčelníka britského obranného štábu Rob Magowan uvedl, že Spojené království je připraveno vyslat své vojáky do boje proti Rusku, pokud dojde k útoku na některou ze zemí východního křídla NATO.
Slabá britská armáda
A to i přesto, že Starmerovi labouristé po nástupu k moci loni v létě vyjádřili značné znepokojení nad stavem britské armády, která je nyní nejslabší od 18. století, napsal Kyiv Independent s odkazem na web Politico. Britský ministr obrany John Healey na podzim prohlásil, že stav ozbrojených sil je „mnohem horší, než jsme si mysleli“.
Od počátku devadesátých let minulého století se britská armáda smrštila na polovinu na 70 tisíc vojáků, kteří ani nemají dostatek potřebného vybavení, řekl nezávislému ruskému serveru Meduza bývalý důstojník britské vojenské rozvědky Frank Ledwidge, který sloužil v mírových misích NATO v Bosně a Hercegovině a Kosovu. „Na Ukrajině bychom mohli rozmístit a udržet jedinou brigádu, která by činila asi pět tisíc vojáků,“ řekl ruskojazyčné BBC.
Bývalý britský vojenský atašé v Moskvě John Foreman si myslí, že by Britové mohli vyčlenit až deset tisíc vojáků. Foreman i Ledwidge ale zdůraznili, že při započtení rotací a doby potřebné pro zotavení by nasazení i jediné brigády vyžadovalo nejméně 15 tisíc vojáků.
Načítání...
Stoleté partnerství s Ukrajinou
Spojené království od plnohodnotné ruské invaze poskytlo Kyjevu vojenskou podporu ve výši 7,8 miliardy liber (236 miliard korun), přičemž v letech 2024 až 2025 to budou další tři miliardy liber (90,8 miliardy korun), uvádí britská vláda. Obě země také nedávno uzavřely klíčovou dohodu o stoletém partnerství. Ta podpoří spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti, ale i vědy a techniky a ekonomiky a obchodu.
Londýn spolu s Paříží také dlouho tlačil na USA, aby Ukrajina mohla používat západní střely dlouhého doletu i při úderech na ruské území. Když povolení loni na podzim přišlo, Kyjev poslala na agresora britské rakety Storm Shadow, což Moskvu rozlítilo.
Ruský velvyslanec Andrij Kelin tehdy v rozhovoru pro Sky News prohlásil, že Británie je nyní „přímo zapojena“ do konfliktu. „Británie a Spojené království jsou nyní do této války přímo zapojeny, protože k této palbě nemůže dojít bez personálu NATO a bez britského personálu,“ řekl Kelin.
Rusko vyjádřilo znepokojení i nad možným umístěním britských vojenských prostředků včetně budování základen v napadené zemi v rámci nové stoleté dohody, zmínila agentura Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Moskva také zaujala „negativní“ pohled na vyhlídku britské spolupráce s Ukrajinou v Azovském moři, které označil za „vnitřní moře Ruska“. Azovské moře sousedí s jihozápadem Ruska, částmi jižní Ukrajiny, které Kreml okupuje, a poloostrovem Krym, který Moskva nelegálně anektovala v roce 2014.
MI5 versus KGB
Vztahy mezi Londýnem a Moskvou byly mrazivé už během studené války, kdy sovětská tajná služba považovala britskou MI5 za podobně významného rivala jako americkou CIA.
Během operace zvané FOOT Británie v roce 1971 vyhostila z Londýna 105 sovětských zpravodajských důstojníků, což znamenalo hlavní obrat v kontrašpionážních operacích v Británii za studené války a oslabilo prodloužené ruce Kremlu ve Spojeném království na roky dopředu.
Sověti v éře studené války dokázali naverbovat pro spolupráci i osoby přímo z MI5. Jedním z nich byl Michael Bettaney známý také jako Michael Malkin. Ten byl odsouzen k 23 roků vězení poté, co předal KGB citlivé dokumenty týkající se vyhoštění několika sovětských zpravodajců. V případu tehdy sehrál podle MI5 klíčovou úlohu „mimořádně oddaný a schopný britský agent působící v londýnské rezidenci KGB“.
Útoky na ruské agenty
Britsko-ruskými vztahy otřásla rovněž v roce 2006 vražda bývalého důstojníka KGB Alexandera Litviněnka, jenž ostře kritizoval ruského vládce Vladimira Putina a získal v Británii azyl, kde poté působil v tajných službách MI6. Litviněnko byl otráven radioaktivním poloniem v čaji při schůzce s Rusy.
Podle vyšetřování existují důkazy, že ho otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat. Podle britského soudce vraždu „pravděpodobně schválil“ Putin.
V březnu 2018 byl v Salisbury na jihu Británie otráven jiný bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v zemi získal útočiště, a jeho dcera Julija. Podle představitelů Británie a EU byli otráveni nervově paralytickým jedem A234 ze skupiny látek na Západě označovaných jako novičok. Skripalovi útok přežili a z nemocnice byli v dubnu a květnu 2018 propuštěni.
Londýn zodpovědnost i za tuto otravu připisuje Rusku. Britští vyšetřovatelé uvádějí, že shromáždili dostatek důkazů, aby mohli z útoku obvinit dva ruské občany, kteří vystupovali pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov a které média identifikovala jako agenty ruské vojenské rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu.
Kvůli kauze vypověděly téměř tři desítky zemí včetně Česka více než 150 ruských diplomatů. U většiny států reagovala Moskva recipročně. Kreml odpovědnost za otravu Skripala popírá.
Británie jako neformální evropský lídr?
Londýn si nyní uvědomuje, že Británie je evropskou vojenskou i jadernou mocností a může pomoci vypořádat se s ruskou agresí, píše v komentáři v souvislosti s nejnovějším úsilím Londýna o nalezení řešení ruské války vedené na Ukrajině The Economist.
„Válka nabídla (Britům) vykoupení za katastrofální selhání zpravodajských služeb v Iráku, kde byl (James) Bond, symbol geopolitické mužnosti maskující postimperiální impotenci, zneuctěn. Naproti tomu varování MI6, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu, byla prozíravá, když ostatní evropské agentury tuto myšlenku odmítly. Bond je zpět,“ podotýká britský list.
Ukrajinská politická analytička Alena Glivková v příspěvku pro Telegraph poznamenala, že Evropě chybí neformální lídr, přičemž by se jím mohla stát Británie. Ta má podle expertky významné odborné znalosti v oblasti bezpečnosti, disponuje námořní silou, ale i zkušenou diplomacií a zpravodajskými službami, takže by se mohla prosadit jako „strategický lídr“, konstatovala Glivková.
Vládnoucí labouristé ale budou muset řešit i otázky spojené s oblibou své vlády. Spojené království nejspíš bude potřebovat zvýšit výdaje na obranu z 2,3 procenta HDP na tři procenta a je otázkou, zda budou voliči ochotni více platit, upozornil Economist. Starmerův kabinet trvá na tom, že daně nezvýší, což by ale znamenalo výdaje v jiných resortech, jež by mohly Brity popudit. To vše v době, kdy strmě stoupá popularita strany Nigela Farage Reform UK, zatímco labouristé body rychle ztrácejí.
Na možné mírové misi na Ukrajině by se přitom nakonec nemusely podílet jen evropské státy. Americký ministr obrany Pete Hegseth hovořil o budoucím kontingentu zahrnujícím i mimoevropské síly, což vedlo ke spekulacím, že USA prosazují nasazení jednotek z neutrálních zemí jako možnost přijatelnější pro Rusy. Podle listu The Economist by se mohlo jednat o čínské či brazilské síly.
Americký viceprezident JD Vance už varoval evropské lídry, že jejich jednotky by samy o sobě nebyly pro Kreml tak účinným odstrašujícím prostředkem jako kontingent zahrnující i mimoevropské síly.
