Starmer a Zelenskyj podepsali dohodu o stoletém partnerství

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě dohodu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Londýn se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle Starmera rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících. Starmer se na svou první cestu do Kyjeva, kde ve čtvrtek dopoledne zněly sirény a výbuchy, vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu.

„Dnes je skutečně historický den. Náš vztah je bližší než kdykoli dřív,“ řekl ve čtvrtek Zelenskyj po podpisu dohody. Starmer, který přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu, dodal, že Velká Británie bude s Ukrajinou spolupracovat na krocích, jež budou dostatečně silné, aby zaručily ukrajinskou bezpečnost.

Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který bude „vyvinut podle potřeb Ukrajiny“.

Podepsaná dohoda zavazuje obě strany k obranné spolupráci – zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltském, Černém a Azovském moři – a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, které se staly životně důležitou zbraní. Zahrnuje rovněž systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země.

„Putinova snaha odtrhnout Ukrajinu od jejích nejbližších partnerů byla monumentálním strategickým selháním. Místo toho jsme si blíže než kdykoli předtím a toto partnerství posune naše přátelství na další úroveň,“ uvedl Starmer před návštěvou v Kyjevě. „Nejde jen o současnost, ale také o investici do našich dvou zemí pro příští století, která spojí technologický rozvoj, vědecký pokrok a kulturní výměny a využije pro další generace fenomenální inovace, které Ukrajina v posledních letech předvedla,“ dodal Starmer.

Zelenskyj uvedl, že se Starmerem hovořil o přání Kyjeva, aby v případě míru byly na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky ze Západu. Velká Británie zváží praktické prostředky k zajištění spravedlivého a trvajícího míru, který zajistí bezpečnost a nezávislost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní budoucnost, prohlásil Starmer. Britský premiér však neuvedl podrobnosti o tom, jaká opatření podporuje.

Ukrajinský prezident rovněž sdělil, že o možném nasazení mírových jednotek, které by po uzavření příměří odradily Rusko od jakéhokoli budoucího útoku, jednal také s Francií, Polskem a pobaltskými státy. Zelenskyj vyjádřil zklamání z toho, že tyto země nesouhlasí se snahou Ukrajiny stát se členem vojenské aliance NATO vedené Spojenými státy.

Vzdušný poplach

Návštěvu britského premiéra hned v úvodu neminuly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka zasahovala protivzdušná obrana kvůli varování ukrajinského letectva, že se k metropoli blíží od východu nepřátelský dron. „V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech,“ vyzval Klyčko obyvatele Kyjeva, zatímco dron podle agentury AFP přeletěl nad centrem metropole.

„Je velmi důležité, abychom zajistili, že Ukrajina bude v nejsilnější možné pozici. To je důvod, proč jsem vedl tak intenzivní diskuse s prezidentem Volodymyrem Zelenským od doby, co jsem se stal premiérem, a znovu s ním budu jednat zde v Kyjevě,“ sdělil Starmer po návštěvě kyjevské nemocnice specializované na léčbu popálenin. „Ušli jsme v tomto konfliktu dlouhou cestu. Nesmíme polevit,“ zdůraznil podle agentury Reuters.

Velká Británie podle AP přislíbila Ukrajině od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (v přepočtu 383,6 miliardy korun). Více než padesát tisíc ukrajinských vojáků absolvovalo v Británii výcvik. Starmer má během své návštěvy Kyjeva oznámit další balík pomoci v hodnotě 40 milionů liber určený na poválečnou obnovu Ukrajiny.

Šéf nizozemské diplomacie oznámil další pomoc

Kyjev ve čtvrtek navštívil i nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp, který při této příležitosti oznámil pomoc Ukrajině ve výši 27 milionů eur. Dvacet milionů eur půjde na posílení ukrajinské energetické sítě a sedm milionů eur na palivo, zdravotnický materiál a zimní vybavení pro vojáky.

Do Kyjeva ve čtvrtek přicestoval také italský ministr obrany Guido Crosetto, dva dny po návštěvě německého ministra obrany Borise Pistoriuse a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, připomněla agentura AP.

Tento příval aktivit spojila s blížící se Trumpovou inaugurací 20. ledna, po které se očekává opuštění závazku stávající americké vlády podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba k porážce Ruska. Trump také naznačil, že chce, aby Evropa převzala větší díl pomoci Ukrajině.

Nahrávám video

Podpora Ukrajiny před Trumpovou inaugurací

Ačkoliv Británie patří k zemím, které Kyjevu poskytují velkou vojenskou pomoc, zdaleka se nevyrovná Spojeným státům. Další osud americké podpory Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi je ovšem nejistý, protože v pondělí do prezidentského úřadu nastoupí Donald Trump, který objem americké pomoci kritizuje a říká, že chce válku rychle ukončit. Zatím ovšem nezveřejnil svůj plán, jak toho chce dosáhnout. Plánuje se sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Spojenci Kyjeva se před Trumpovou inaugurací snaží Ukrajinu co nejvíce podpořit s cílem zajistit jí co nejsilnější pozici pro případná budoucí jednání o ukončení války. Zelenskyj uvedl, že při jakémkoli mírovém jednání by Ukrajina potřebovala záruky ohledně své budoucí ochrany před mnohem větším sousedem.

„Prohlubující se evropská pomoc Ukrajině je pro Rusko nepřípustná, a proto provádí nejen údery, které jsou vojensky odůvodněné, ale i tyto demonstrační,“ narážel na čtvrteční ruský útok na Kyjev bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Británie tvrdí, že její stoletý závazek je součástí těchto záruk a pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko“, které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.

Starmer v čele britské vlády stojí od loňského července. Na Ukrajinu jel předloni ještě jako lídr opozice. Od nástupu do premiérské funkce se Zelenským dvakrát jednal v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko chystá další sabotáže v Evropě, varovala Kallasová

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, řekla také Kallasová před jednáním ministrů obrany EU v Bruselu.
08:42Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruská puma zasáhla bytový dům v Charkově, zranila přes dvacet lidí včetně dětí

Ruská řízená letecká puma v pondělí zranila nejméně 22 lidí, včetně několika dětí, když zasáhla bytový dům v Charkově na severovýchodě Ukrajiny. Uvedl to na platformě Telegram starosta města Ihor Terechov. V Kyjevě pak podle agentury Reuters zasáhl ruský dron čerpací stanici. Ruská verze stanice BBC s odkazem na místní úřady píše, že přibližně dvě třetiny ruských bezpilotních letounů byly přes noc sestřeleny.
07:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Bouře na severovýchodě USA způsobila záplavy a výpadky elektřiny

Bouře doprovázená silným větrem a vydatnými dešti od minulé soboty sužuje severovýchod USA. V New Yorku a v New Jersey způsobila rozsáhlé záplavy, v newyorském Brooklynu si vyžádala jednu oběť. Obyvatelé zasažených oblastí se potýkají také s výpadky elektřiny. Podle agentury AFP se bez elektrického proudu ocitlo až 130 tisíc odběratelů.
03:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuelané v ulicích žádali bezpečný návrat lídryně opozice Machadové do vlasti

Příznivci lídryně venezuelské opozice Maríe Coriny Machadové vyšli v neděli do ulic, aby požadovali její bezpečný návrat do Venezuely. Volali také po vypsání prezidentských voleb. Informovaly o tom agentury AFP a AP. Machadová, která z vlasti tajně odcestovala loni v prosinci, aby v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, se už sedmkrát neúspěšně pokusila vrátit do Venezuely.
04:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

U letecké základny v Anglii zadrželi pět mužů, jsou podezřelí z přípravy teroristického útoku

U letecké základny Fairford na západě Anglie v neděli policie zadržela pět mužů, nyní jsou ve vazbě kvůli podezření z přípravy teroristického útoku. Základnu využívá americké letectvo. Armádní experti na odstraňování výbušnin prohledali několik podezřelých vozidel, na vyšetřování se podílí i protiteroristická policie. Domácnostem v okolí doporučila policie evakuaci. Složky zasahující u incidentu se podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové domnívají, že situace je už pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Papež v Lurdách vyzval k pokračování boje proti zneužívání nezletilých v církvi

Papež Lev XIV. v Lurdách při setkání s francouzskými biskupy vyzval církevní představitele, aby pokračovali v boji proti sexuálnímu zneužívání nezletilých v církvi. Večer se v poutním místě soukromě setkal se sedmi lidmi, kteří se v minulosti stali oběťmi zneužívání v institucích provozovaných katolickou církví. Během návštěvy Francie Lev XIV. také ostře odsoudil legalizaci lékařsky asistované smrti, kterou označil za nemorální „falešný soucit“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Srbský prezident rezignoval, chce se stát premiérem

Srbský prezident Aleksandar Vučić rezignoval na svou funkci, čímž otevírá cestu k předčasným prezidentským volbám, uvedla agentura Reuters. Šestapadesátiletý Vučić, který zastával prezidentskou funkci od května 2017, bude na konci října kandidovat v parlamentních volbách s ambicí stát se premiérem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko třetí noc za sebou útočilo drony na Kyjev

Rusko provedlo třetí noc po sobě dronový útok na ukrajinské hlavní město Kyjev. Útok způsobil několik požárů, nejméně jeden člověk zemřel a další čtyři byli zraněni, informoval v neděli server The Kyiv Independent. Nad městem operovaly jednotky protivzdušné obrany, oznámil starosta metropole Vitalij Klyčko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.