Starmer a Zelenskyj podepsali dohodu o stoletém partnerství

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě dohodu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Londýn se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle Starmera rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících. Starmer se na svou první cestu do Kyjeva, kde ve čtvrtek dopoledne zněly sirény a výbuchy, vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu.

„Dnes je skutečně historický den. Náš vztah je bližší než kdykoli dřív,“ řekl ve čtvrtek Zelenskyj po podpisu dohody. Starmer, který přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu, dodal, že Velká Británie bude s Ukrajinou spolupracovat na krocích, jež budou dostatečně silné, aby zaručily ukrajinskou bezpečnost.

Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který bude „vyvinut podle potřeb Ukrajiny“.

Podepsaná dohoda zavazuje obě strany k obranné spolupráci – zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltském, Černém a Azovském moři – a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, které se staly životně důležitou zbraní. Zahrnuje rovněž systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země.

„Putinova snaha odtrhnout Ukrajinu od jejích nejbližších partnerů byla monumentálním strategickým selháním. Místo toho jsme si blíže než kdykoli předtím a toto partnerství posune naše přátelství na další úroveň,“ uvedl Starmer před návštěvou v Kyjevě. „Nejde jen o současnost, ale také o investici do našich dvou zemí pro příští století, která spojí technologický rozvoj, vědecký pokrok a kulturní výměny a využije pro další generace fenomenální inovace, které Ukrajina v posledních letech předvedla,“ dodal Starmer.

Zelenskyj uvedl, že se Starmerem hovořil o přání Kyjeva, aby v případě míru byly na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky ze Západu. Velká Británie zváží praktické prostředky k zajištění spravedlivého a trvajícího míru, který zajistí bezpečnost a nezávislost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní budoucnost, prohlásil Starmer. Britský premiér však neuvedl podrobnosti o tom, jaká opatření podporuje.

Ukrajinský prezident rovněž sdělil, že o možném nasazení mírových jednotek, které by po uzavření příměří odradily Rusko od jakéhokoli budoucího útoku, jednal také s Francií, Polskem a pobaltskými státy. Zelenskyj vyjádřil zklamání z toho, že tyto země nesouhlasí se snahou Ukrajiny stát se členem vojenské aliance NATO vedené Spojenými státy.

Vzdušný poplach

Návštěvu britského premiéra hned v úvodu neminuly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka zasahovala protivzdušná obrana kvůli varování ukrajinského letectva, že se k metropoli blíží od východu nepřátelský dron. „V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech,“ vyzval Klyčko obyvatele Kyjeva, zatímco dron podle agentury AFP přeletěl nad centrem metropole.

„Je velmi důležité, abychom zajistili, že Ukrajina bude v nejsilnější možné pozici. To je důvod, proč jsem vedl tak intenzivní diskuse s prezidentem Volodymyrem Zelenským od doby, co jsem se stal premiérem, a znovu s ním budu jednat zde v Kyjevě,“ sdělil Starmer po návštěvě kyjevské nemocnice specializované na léčbu popálenin. „Ušli jsme v tomto konfliktu dlouhou cestu. Nesmíme polevit,“ zdůraznil podle agentury Reuters.

Velká Británie podle AP přislíbila Ukrajině od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (v přepočtu 383,6 miliardy korun). Více než padesát tisíc ukrajinských vojáků absolvovalo v Británii výcvik. Starmer má během své návštěvy Kyjeva oznámit další balík pomoci v hodnotě 40 milionů liber určený na poválečnou obnovu Ukrajiny.

Šéf nizozemské diplomacie oznámil další pomoc

Kyjev ve čtvrtek navštívil i nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp, který při této příležitosti oznámil pomoc Ukrajině ve výši 27 milionů eur. Dvacet milionů eur půjde na posílení ukrajinské energetické sítě a sedm milionů eur na palivo, zdravotnický materiál a zimní vybavení pro vojáky.

Do Kyjeva ve čtvrtek přicestoval také italský ministr obrany Guido Crosetto, dva dny po návštěvě německého ministra obrany Borise Pistoriuse a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, připomněla agentura AP.

Tento příval aktivit spojila s blížící se Trumpovou inaugurací 20. ledna, po které se očekává opuštění závazku stávající americké vlády podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba k porážce Ruska. Trump také naznačil, že chce, aby Evropa převzala větší díl pomoci Ukrajině.

Nahrávám video

Podpora Ukrajiny před Trumpovou inaugurací

Ačkoliv Británie patří k zemím, které Kyjevu poskytují velkou vojenskou pomoc, zdaleka se nevyrovná Spojeným státům. Další osud americké podpory Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi je ovšem nejistý, protože v pondělí do prezidentského úřadu nastoupí Donald Trump, který objem americké pomoci kritizuje a říká, že chce válku rychle ukončit. Zatím ovšem nezveřejnil svůj plán, jak toho chce dosáhnout. Plánuje se sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Spojenci Kyjeva se před Trumpovou inaugurací snaží Ukrajinu co nejvíce podpořit s cílem zajistit jí co nejsilnější pozici pro případná budoucí jednání o ukončení války. Zelenskyj uvedl, že při jakémkoli mírovém jednání by Ukrajina potřebovala záruky ohledně své budoucí ochrany před mnohem větším sousedem.

„Prohlubující se evropská pomoc Ukrajině je pro Rusko nepřípustná, a proto provádí nejen údery, které jsou vojensky odůvodněné, ale i tyto demonstrační,“ narážel na čtvrteční ruský útok na Kyjev bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Británie tvrdí, že její stoletý závazek je součástí těchto záruk a pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko“, které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.

Starmer v čele britské vlády stojí od loňského července. Na Ukrajinu jel předloni ještě jako lídr opozice. Od nástupu do premiérské funkce se Zelenským dvakrát jednal v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá armáda cvičí vyslání posil do Estonska

Německá armáda poprvé trénuje vyslání posil do Estonska v rámci vojenského cvičení Brave Blue 26. Od minulého pátku jsou v Estonsku k vidění konvoje německého bundeswehru ze 4. logistického pluku. Podobná cvičení se již dříve konala v Litvě a Lotyšsku, ale v Estonsku jsou Němci poprvé.
před 36 mminutami

Německo zadrželo muže podezřelého ze špionáže pro Rusko

Německé úřady zadržely v Braniborsku ukrajinského občana podezřelého ze špionáže pro Rusko, informovala ve čtvrtek agentura DPA a deník Bild s odvoláním na spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Muž podle vyšetřovatelů shromažďoval mimo jiné vojensky využitelné zpravodajské informace.
před 44 mminutami

Francie zakáže „nelegitimní" protesty, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek po schůzce zástupců vlády a tajných služeb prohlásil, že za sobotními nepokoji stály rozvratné ultralevicové skupiny, které plánovaly svrhnout republiku. Francie v příštích dnech zakáže „nelegitimní“ protesty, oznámil také prezident. Demonstracím organizovaných skupin, jako jsou odbory, budou podle něj nabídnuty alternativní cesty pro protestní průvody, aby byly ochráněny živnosti.
13:08Aktualizovánopřed 47 mminutami

Za vyvezení odpadu do Česka padl v Německu trest 4,5 roku vězení

Na čtyři a půl roku do vězení poslal soud v bavorském Weidenu bývalého jednatele odpadové společnosti Roth International kvůli nelegálnímu vyvezení stovek tun odpadu do Česka. Vinným shledal také českého řidiče kamionu, který se na vyvezení odpadu podílel. Jemu soud uložil podmíněný trest dva roky vězení, informoval mluvčí soudu Florian Bauer. V tuzemsku byl odpad nelegálně uložen v Jiříkově na Bruntálsku a v Brně-Horních Heršpicích. Rozsudek není zatím pravomocný a obě strany se proti němu mohou odvolat.
13:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Laureátem letošní Sacharovovy ceny je Mezinárodní trestní soud

Laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2026 je Mezinárodní trestní soud (ICC), oznámila ve čtvrtek v poledne SELČ předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Děje se tak v době, kdy Spojené státy soud obvinily z politizace a uvalily na něj sankce. Slavnostní předání ceny se uskuteční 16. prosince ve Štrasburku.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Už jsem se pohřbil.“ Dron zachránil ukrajinského vojáka po 491 dnech na frontě

Ukrajinský voják Kosťantyn Vlasenko vypověděl, že strávil na své pozici na frontě 491 dní. Většinou sám. V záchranu tak po nedávném vážném zranění nohou už nedoufal. „Dva kolegové už při pokusu mě zachránit zemřeli,“ sdělil v rozhovoru pro agenturu Reuters. Ukrajinská armáda nakonec k jeho záchraně poprvé použila speciální dron určený k přepravě raněných z nebezpečných zón.
před 2 hhodinami

Česko porušilo právo EU tím, že umožňuje výslech podezřelých bez obhájce

Česká republika porušuje právo EU tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie, který vyhověl žalobě Evropské komise. Obdobné pochybení vytkl unijní soud také Maďarsku. Vyjádření tuzemských úřadů ČTK zjišťuje.
11:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko provedlo údery na Kyjev, úřady hlásí mrtvého a řadu zraněných

Rusko během noci na čtvrtek zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, informovaly ukrajinské úřady. Jeden člověk zemřel, dalších 24 utrpělo zranění, uvedli záchranáři. Byly poškozeny rodinné domy a čerpací stanice, starosta metropole Vitalij Klyčko dodal, že je poničena část infrastruktury metra na Jižním mostě přes Dněpr. Ruské úřady tvrdí, že rovněž čelily útokům ukrajinských dronů, tvrzení nicméně nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.