Starmer a Zelenskyj podepsali dohodu o stoletém partnerství

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě dohodu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Londýn se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle Starmera rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících. Starmer se na svou první cestu do Kyjeva, kde ve čtvrtek dopoledne zněly sirény a výbuchy, vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu.

„Dnes je skutečně historický den. Náš vztah je bližší než kdykoli dřív,“ řekl ve čtvrtek Zelenskyj po podpisu dohody. Starmer, který přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu, dodal, že Velká Británie bude s Ukrajinou spolupracovat na krocích, jež budou dostatečně silné, aby zaručily ukrajinskou bezpečnost.

Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který bude „vyvinut podle potřeb Ukrajiny“.

Podepsaná dohoda zavazuje obě strany k obranné spolupráci – zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltském, Černém a Azovském moři – a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, které se staly životně důležitou zbraní. Zahrnuje rovněž systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země.

„Putinova snaha odtrhnout Ukrajinu od jejích nejbližších partnerů byla monumentálním strategickým selháním. Místo toho jsme si blíže než kdykoli předtím a toto partnerství posune naše přátelství na další úroveň,“ uvedl Starmer před návštěvou v Kyjevě. „Nejde jen o současnost, ale také o investici do našich dvou zemí pro příští století, která spojí technologický rozvoj, vědecký pokrok a kulturní výměny a využije pro další generace fenomenální inovace, které Ukrajina v posledních letech předvedla,“ dodal Starmer.

Zelenskyj uvedl, že se Starmerem hovořil o přání Kyjeva, aby v případě míru byly na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky ze Západu. Velká Británie zváží praktické prostředky k zajištění spravedlivého a trvajícího míru, který zajistí bezpečnost a nezávislost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní budoucnost, prohlásil Starmer. Britský premiér však neuvedl podrobnosti o tom, jaká opatření podporuje.

Ukrajinský prezident rovněž sdělil, že o možném nasazení mírových jednotek, které by po uzavření příměří odradily Rusko od jakéhokoli budoucího útoku, jednal také s Francií, Polskem a pobaltskými státy. Zelenskyj vyjádřil zklamání z toho, že tyto země nesouhlasí se snahou Ukrajiny stát se členem vojenské aliance NATO vedené Spojenými státy.

Vzdušný poplach

Návštěvu britského premiéra hned v úvodu neminuly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka zasahovala protivzdušná obrana kvůli varování ukrajinského letectva, že se k metropoli blíží od východu nepřátelský dron. „V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech,“ vyzval Klyčko obyvatele Kyjeva, zatímco dron podle agentury AFP přeletěl nad centrem metropole.

„Je velmi důležité, abychom zajistili, že Ukrajina bude v nejsilnější možné pozici. To je důvod, proč jsem vedl tak intenzivní diskuse s prezidentem Volodymyrem Zelenským od doby, co jsem se stal premiérem, a znovu s ním budu jednat zde v Kyjevě,“ sdělil Starmer po návštěvě kyjevské nemocnice specializované na léčbu popálenin. „Ušli jsme v tomto konfliktu dlouhou cestu. Nesmíme polevit,“ zdůraznil podle agentury Reuters.

Velká Británie podle AP přislíbila Ukrajině od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (v přepočtu 383,6 miliardy korun). Více než padesát tisíc ukrajinských vojáků absolvovalo v Británii výcvik. Starmer má během své návštěvy Kyjeva oznámit další balík pomoci v hodnotě 40 milionů liber určený na poválečnou obnovu Ukrajiny.

Šéf nizozemské diplomacie oznámil další pomoc

Kyjev ve čtvrtek navštívil i nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp, který při této příležitosti oznámil pomoc Ukrajině ve výši 27 milionů eur. Dvacet milionů eur půjde na posílení ukrajinské energetické sítě a sedm milionů eur na palivo, zdravotnický materiál a zimní vybavení pro vojáky.

Do Kyjeva ve čtvrtek přicestoval také italský ministr obrany Guido Crosetto, dva dny po návštěvě německého ministra obrany Borise Pistoriuse a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, připomněla agentura AP.

Tento příval aktivit spojila s blížící se Trumpovou inaugurací 20. ledna, po které se očekává opuštění závazku stávající americké vlády podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba k porážce Ruska. Trump také naznačil, že chce, aby Evropa převzala větší díl pomoci Ukrajině.

Nahrávám video

Podpora Ukrajiny před Trumpovou inaugurací

Ačkoliv Británie patří k zemím, které Kyjevu poskytují velkou vojenskou pomoc, zdaleka se nevyrovná Spojeným státům. Další osud americké podpory Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi je ovšem nejistý, protože v pondělí do prezidentského úřadu nastoupí Donald Trump, který objem americké pomoci kritizuje a říká, že chce válku rychle ukončit. Zatím ovšem nezveřejnil svůj plán, jak toho chce dosáhnout. Plánuje se sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Spojenci Kyjeva se před Trumpovou inaugurací snaží Ukrajinu co nejvíce podpořit s cílem zajistit jí co nejsilnější pozici pro případná budoucí jednání o ukončení války. Zelenskyj uvedl, že při jakémkoli mírovém jednání by Ukrajina potřebovala záruky ohledně své budoucí ochrany před mnohem větším sousedem.

„Prohlubující se evropská pomoc Ukrajině je pro Rusko nepřípustná, a proto provádí nejen údery, které jsou vojensky odůvodněné, ale i tyto demonstrační,“ narážel na čtvrteční ruský útok na Kyjev bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Británie tvrdí, že její stoletý závazek je součástí těchto záruk a pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko“, které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.

Starmer v čele britské vlády stojí od loňského července. Na Ukrajinu jel předloni ještě jako lídr opozice. Od nástupu do premiérské funkce se Zelenským dvakrát jednal v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 6 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 11 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.