Starmer a Zelenskyj podepsali dohodu o stoletém partnerství

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě dohodu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Londýn se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle Starmera rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících. Starmer se na svou první cestu do Kyjeva, kde ve čtvrtek dopoledne zněly sirény a výbuchy, vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu.

„Dnes je skutečně historický den. Náš vztah je bližší než kdykoli dřív,“ řekl ve čtvrtek Zelenskyj po podpisu dohody. Starmer, který přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu, dodal, že Velká Británie bude s Ukrajinou spolupracovat na krocích, jež budou dostatečně silné, aby zaručily ukrajinskou bezpečnost.

Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který bude „vyvinut podle potřeb Ukrajiny“.

Podepsaná dohoda zavazuje obě strany k obranné spolupráci – zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltském, Černém a Azovském moři – a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, které se staly životně důležitou zbraní. Zahrnuje rovněž systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země.

„Putinova snaha odtrhnout Ukrajinu od jejích nejbližších partnerů byla monumentálním strategickým selháním. Místo toho jsme si blíže než kdykoli předtím a toto partnerství posune naše přátelství na další úroveň,“ uvedl Starmer před návštěvou v Kyjevě. „Nejde jen o současnost, ale také o investici do našich dvou zemí pro příští století, která spojí technologický rozvoj, vědecký pokrok a kulturní výměny a využije pro další generace fenomenální inovace, které Ukrajina v posledních letech předvedla,“ dodal Starmer.

Zelenskyj uvedl, že se Starmerem hovořil o přání Kyjeva, aby v případě míru byly na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky ze Západu. Velká Británie zváží praktické prostředky k zajištění spravedlivého a trvajícího míru, který zajistí bezpečnost a nezávislost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní budoucnost, prohlásil Starmer. Britský premiér však neuvedl podrobnosti o tom, jaká opatření podporuje.

Ukrajinský prezident rovněž sdělil, že o možném nasazení mírových jednotek, které by po uzavření příměří odradily Rusko od jakéhokoli budoucího útoku, jednal také s Francií, Polskem a pobaltskými státy. Zelenskyj vyjádřil zklamání z toho, že tyto země nesouhlasí se snahou Ukrajiny stát se členem vojenské aliance NATO vedené Spojenými státy.

Vzdušný poplach

Návštěvu britského premiéra hned v úvodu neminuly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka zasahovala protivzdušná obrana kvůli varování ukrajinského letectva, že se k metropoli blíží od východu nepřátelský dron. „V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech,“ vyzval Klyčko obyvatele Kyjeva, zatímco dron podle agentury AFP přeletěl nad centrem metropole.

„Je velmi důležité, abychom zajistili, že Ukrajina bude v nejsilnější možné pozici. To je důvod, proč jsem vedl tak intenzivní diskuse s prezidentem Volodymyrem Zelenským od doby, co jsem se stal premiérem, a znovu s ním budu jednat zde v Kyjevě,“ sdělil Starmer po návštěvě kyjevské nemocnice specializované na léčbu popálenin. „Ušli jsme v tomto konfliktu dlouhou cestu. Nesmíme polevit,“ zdůraznil podle agentury Reuters.

Velká Británie podle AP přislíbila Ukrajině od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (v přepočtu 383,6 miliardy korun). Více než padesát tisíc ukrajinských vojáků absolvovalo v Británii výcvik. Starmer má během své návštěvy Kyjeva oznámit další balík pomoci v hodnotě 40 milionů liber určený na poválečnou obnovu Ukrajiny.

Šéf nizozemské diplomacie oznámil další pomoc

Kyjev ve čtvrtek navštívil i nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp, který při této příležitosti oznámil pomoc Ukrajině ve výši 27 milionů eur. Dvacet milionů eur půjde na posílení ukrajinské energetické sítě a sedm milionů eur na palivo, zdravotnický materiál a zimní vybavení pro vojáky.

Do Kyjeva ve čtvrtek přicestoval také italský ministr obrany Guido Crosetto, dva dny po návštěvě německého ministra obrany Borise Pistoriuse a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, připomněla agentura AP.

Tento příval aktivit spojila s blížící se Trumpovou inaugurací 20. ledna, po které se očekává opuštění závazku stávající americké vlády podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba k porážce Ruska. Trump také naznačil, že chce, aby Evropa převzala větší díl pomoci Ukrajině.

7 minut
Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý k dalšímu útoku na Kyjev
Zdroj: ČT24

Podpora Ukrajiny před Trumpovou inaugurací

Ačkoliv Británie patří k zemím, které Kyjevu poskytují velkou vojenskou pomoc, zdaleka se nevyrovná Spojeným státům. Další osud americké podpory Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi je ovšem nejistý, protože v pondělí do prezidentského úřadu nastoupí Donald Trump, který objem americké pomoci kritizuje a říká, že chce válku rychle ukončit. Zatím ovšem nezveřejnil svůj plán, jak toho chce dosáhnout. Plánuje se sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Spojenci Kyjeva se před Trumpovou inaugurací snaží Ukrajinu co nejvíce podpořit s cílem zajistit jí co nejsilnější pozici pro případná budoucí jednání o ukončení války. Zelenskyj uvedl, že při jakémkoli mírovém jednání by Ukrajina potřebovala záruky ohledně své budoucí ochrany před mnohem větším sousedem.

„Prohlubující se evropská pomoc Ukrajině je pro Rusko nepřípustná, a proto provádí nejen údery, které jsou vojensky odůvodněné, ale i tyto demonstrační,“ narážel na čtvrteční ruský útok na Kyjev bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Británie tvrdí, že její stoletý závazek je součástí těchto záruk a pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko“, které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.

Starmer v čele britské vlády stojí od loňského července. Na Ukrajinu jel předloni ještě jako lídr opozice. Od nástupu do premiérské funkce se Zelenským dvakrát jednal v Londýně.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na sever Pásma Gazy se vrátily stovky tisíc obyvatel

Izrael začal pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. K večeru se tam vrátily již stovky tisíc lidí. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmí. Hamás v pondělí předal Izraeli seznam, podle kterého je z 33 rukojmí určených k propuštění naživu 25.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Irský prezident u výročí osvobození Osvětimi zmínil dění v Pásmu Gazy. Hosté odcházeli

Ve svém projevu k 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi irský prezident Michael D. Higgins připomněl i aktuální dění v Pásmu Gazy. Někteří hosté se kvůli tomu obrátili k hlavě státu zády. Část z nich pořadatelé vyvedli. Kritice za své postoje Higgins nečelil poprvé. Podle něj současná izraelská vláda porušuje mezinárodní právo i suverenitu sousedních zemí. „Opakoval antisemitské lži a propagandu Hamásu na memoriálu holocaustu, načež odtamtud vyvedli Židy, potomky těch, kteří holocaust přežili. Jaký ohavný člověk. Jaká zvrácená politika,“ napsal na síti X izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Fico: Čeští politici zasahují do záležitostí Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) tvrdí, že čeští politici zasahují do záležitostí Slovenska. Prohlásil, že výpady vůči němu mají sloužit k pošpinění expremiéra Andreje Babiše (ANO). Zároveň navrhl, aby právo Evropské unie a mezinárodní smlouvy ohledně kulturně etických otázek už neměly přednost před slovenskou ústavou. Zopakoval, že do ústavy chce doplnit rovněž ustanovení, že země uznává jen dvě pohlaví. Změny zdůvodnil snahou vytvořit hráz proti progresivismu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Myslela jsem, že smrt židovských dětí je normální, vzpomínala v Osvětimi přeživší

V polském městě Osvětim se v pondělí uskutečnil pietní akt k 80 letům od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Přímo u jeho brány zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie. Účastníci ceremoniálu se shodli, že jde o jedno z posledních výročí, kdy mohou o tragédii holocaustu promluvit přímo přeživší Osvětimi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Konžští povstalci vstoupili do dvoumilionové metropole

Prudké boje v pondělí pokračovaly ve východokonžském městě Goma u hranic s Rwandou mezi konžskými silami a bojovníky ozbrojené skupiny M23, kteří do města vstoupili předchozího dne. V centru Gomy se podle agentury AFP od rána ozývaly trvalé dělostřelecké detonace a intenzivní palba z ručních zbraní. Je obtížné určit, které části města padly do rukou M23 a rwandských vojáků a které zůstávají pod kontrolou konžské armády. Oblast je důležitá kvůli velkým zásobám nerostného bohatství, zejména coltanu důležitého při výrobě mobilních telefonů, notebooků, vojenského zařízení či jaderných reaktorů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Experti potvrdili peří v motorech jihokorejského letadla

Při vyšetřování nejhorší letecké katastrofy v historii Jižní Koreje, která připravila o život 179 lidí, experti potvrdili, že v obou motorech letounu našli ptačí krev a peří. Právě střet letadla Boeing 737-800 s hejnem ptáků tak měl stát na počátku prosincové tragédie. Předběžná zpráva, kterou předali Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, ale neodpovídá na otázku, proč stroj přistál bez vysunutého podvozku a proč černé skříňky nezaznamenaly poslední čtyři minuty před neštěstím.
před 6 hhodinami

Odchod izraelských vojáků z Libanonu se po dohodě prodlouží

Izrael a Libanon se dohodly, že lhůta, do kdy se mají izraelští vojáci stáhnout z jižního Libanonu, bude prodloužena až do 18. února. Stahování izraelských vojáků mělo původně skončit v neděli. Izraelská střelba proti lidem, kteří se druhým dnem pokoušeli dostat do pohraničních vesnic, si v pondělí vyžádala dva mrtvé a sedmnáct zraněných.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Osvětim je jen symbol. Honička na Židy začala mnohem dřív, říká pamětník

Osvětim je jen symbol, pronásledování Židů začalo mnohem dříve – pogromy mnohem, mnohem dříve, připomněl v Interview ČT24 sociolog a politolog Fedor Gál, který se narodil na konci druhé světové války v židovském ghettu v Terezíně. Vyrůstal na bratislavské periferii, kde slýchával, že je „židák“. V současnosti je podle něj antisemitismus opět na vzestupu. „Vinni jsou i ti, kteří ve vzdělávacím systému nedostatečně šiří poznání. Vinni jsou i ti, kteří dnes různými slovy dokáží kamuflovat latentní antisemitismus,“ řekl Gál.
před 7 hhodinami
Načítání...