Starmer ujistil Kyjev o neochvějné podpoře. Chystá stoletou dohodu

Nahrávám video

Nový britský premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády zdůraznil, že její prioritou je zajistit obranu a bezpečnost. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému slíbil, že Londýn bude nadále podporovat jeho zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Zelenskyj uvedl, že státníci spolu jednali o přípravě stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi.

Mandát, jenž jsme dostali, nám neukládá jen povinnost vládnout, ale přinést změnu a dělat politiku jinak, zdůraznil Starmer úvodem tiskové konference po prvním jednání svého kabinetu. „Země na prvním místě, strana na druhém. To není jen slogan,“ poznamenal Starmer a dodal, že egocentrická politika je „záležitostí včerejška“.

„Naše podpora NATO a Ukrajině je neochvějná,“ konstatoval také po zasedání kabinetu premiér. Starmer se úřadu ujal v pátek poté, co jeho Labouristická strana drtivě zvítězila v předčasných parlamentních volbách. Zelenskyj byl jedním z prvních světových státníků, kteří novému premiérovi pogratulovali. Později vyjádřil vděčnost za příslib v pokračování podpory Londýna Kyjevu.

„Koordinovali jsme pozice před summitem NATO ve Washingtonu a dalšími mezinárodními událostmi. Diskutovali jsme také o způsobech posílení našeho partnerství, včetně přípravy bezprecedentní stoleté dohody o partnerství mezi Ukrajinou a Spojeným královstvím,“ napsal Zelenskyj s odkazem na jednání Aliance, které se bude konat příští týden.

Starmerova kancelář sdělila, že premiér ujistil prezidenta o neochvějném závazku Spojeného království vůči Kyjevu. Změna vlády v Británii nebude mít žádný vliv na podporu Ukrajině a Londýn bude nadále poskytovat zemi obrannou podporu, kterou potřebuje kvůli ruské agresi, stojí v prohlášení úřadu britského premiéra. Ten doufá v brzké osobní setkání.

Starmer už v pátek představil svůj tým. Diplomacii povede zkušený stínový ministr David Lammy. „Chci vidět restart ve vztazích s Evropou, globálním Jihem i naší klimatické agendy. Chci také změnu v přístupu k evropské i světové bezpečnosti vzhledem k problémům, které vidíme na Blízkém východě. Zároveň ale chci, aby se naše zahraniční politika soustředila na britský růst,“ zdůraznil nový ministr zahraničí.

Britská zahraniční politika je tradičně nadstranická, připomněla expertka na mezinárodní vztahy Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity. „Panuje zde široký konsenzus na zahraničně-politických prioritách. Takže třeba co se týká podpory Ukrajině, tak zde můžeme očekávat kontinuitu. Asi můžeme očekávat změny ve vztahu mezi Británií a Evropskou unií. Labouristé už dlouho avizují, že chtějí ten vztah posunout kupředu,“ podotkla expertka.

Nahrávám video

Zrušení deportací do Rwandy

První významné rozhodnutí přesahující hranice Spojeného království už nový šéf kabinetu učinil, když hned první den v úřadu skoncoval s plánem konzervativců na přesun migrantů do Rwandy, napsal deník The Telegraph. Starmer v sobotu tento plán označil za „trik“.

Cílem kontroverzního opatření bylo deportovat do této africké země zadržené nelegální migranty a tím odradit další, kteří do ostrovní země směřují. Vzájemnou dohodu s Rwandou uzavřel Londýn v roce 2022, kdy přišlo do země rekordních skoro 750 tisíc běženců.

Labouristé slibují, že zabezpečí hranice a zaměří se při tom na pašeráky, kteří vozí migranty na člunech do Británie.

Jednání o zdravotnictví i energetice

Podle politické reportérky BBC Laury Kuenssbergové se první jednání nové britské vlády týkalo kromě Rwandy také vytvoření Great British Energy, které labouristé slibovali v předvolební kampani – energetické společnosti ve veřejném vlastnictví. Ta by měla být financována z DPH soukromých škol a daně z neočekávaného zisku (windfall tax) pro energetické, petrochemické a těžební firmy.

Vysoko na seznamu priorit měl být i státní zdravotní systém NHS, který se potýká se stávkami lékařů a enormními čekacími lhůtami na ošetření.

Starmer uvedl, že je připravený dělat „těžká rozhodnutí“, aby naplnil labouristický slib zajistit nových 40 tisíc návštěv u lékaře pro pacienty NHS každý týden. Nový ministr zdravotnictví Wes Streeting v pátek po svém jmenování poznamenal, že „NHS mu zachránil život“ a že on je „odhodlaný věnovat svůj život záchraně NHS“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 6 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 6 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 9 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 10 hhodinami
Načítání...