Labouristická strana dosáhla v britských volbách do sněmovny mimořádného úspěchu a téměř dorovnala svůj dosud nejlepší výsledek. Do čela nové vlády se postaví vůdce labouristů Keir Starmer. Naopak historickou porážku utrpěli konzervativci v čele se současným premiérem Rishim Sunakem.
Labouristé získali 412 křesel, vládní konzervativci 121 mandátů, Liberální demokraté 71 a Skotská národní strana (SNP) devět křesel. Severoirská strana Sinn Féin získala sedm mandátů. Nacionalistická strana Reform UK, kterou před minulými volbami založil jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, získala pět mandátů.
K získání většiny si strana v dolní komoře britského parlamentu potřebuje zajistit 326 křesel. Celkově sečteno bude pravděpodobně oproti předpokladům až v sobotu. Ve skotském okrsku Inverness, Skye and West Ross-shire dojde k přepočtu hlasů. Důvodem jsou „statistické anomálie“, respektive velmi těsný výsledek vyžadující opětovné prověření.
Starmer: Máme příležitost znovu získat budoucnost
Šéf labouristů a příští premiér Velké Británie Keir Starmer prohlásil, že nadešel čas, aby Labouristická strana naplnila očekávání občanů. „Lidé zde i v celé zemi promluvili a jsou připraveni na změnu,“ řekl Starmer po sečtení výsledků v obvodu Holborn a St Pancras, kde obhájil křeslo.
„Teď se můžeme probudit do nového rána, je tu slunce naděje, a to slunce bude svítit stále jasněji na celou zemi. Máme příležitost získat znovu budoucnost,“ prohlásil lídr vítězné strany a slíbil, že labouristé dokážou Británii postavit zpět na nohy a bude sloužit pracujícím. „Naším úkolem není nic menšího než naplnit, co všichni chceme, tedy obnovu této země.“
Politika je od toho, aby pomáhala lidem, budeme teď bojovat o znovuzískání důvěry, dodal Starmer. „Jsme tu skutečně pro veřejnou službu, jsme ji schopni. Budeme prokazovat pouto k této zemi. Mám jednu zásadu: nejprve země, potom strana,“ vzkázal Starmer. „Budeme ke službám každému jednomu občanu této země,“ dodal.
Labouristé téměř vyrovnají rekordní většinu, kterou měli na začátku éry Tonyho Blaira v roce 1997. Skoro kompletní výsledky ale ukazují, že pro středolevou stranu hlasovala jen zhruba třetina všech účastníků voleb, tedy podobný podíl, jako před pěti lety, kdy naopak labouristé drtivě prohráli. Velké rozdíly mezi podílem hlasů a mandátů jsou důsledkem britského volebního systému, kde se mandáty udělují v jednotlivých obvodech nejsilnějším kandidátům, aniž by museli mít většinu hlasů.
Musíme se zamyslet a poučit, řekl Sunak
Již před dokončením sčítání hlasů bylo jasné, že konzervativci utrpí nejhorší porážku v dějinách se ziskem méně než 130 mandátů. Dosud bylo jejich minimem 165 z již zmíněného roku 1997. V táboře dlouholeté vládní strany teď začíná boj o post nového lídra strany, který rozhodne o jejím dalším směřování.
Premiér Sunak v noci uznal vítězství labouristů. „Labouristická strana vyhrála tyto parlamentní volby a já jsem zavolal siru Keiru Starmerovi, abych mu poblahopřál k vítězství,“ řekl.
„Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru... Je mi to líto,“ dodal.
Na síti X krátce před ukončením hlasování také poděkoval kandidátům konzervativců a dobrovolníkům za tvrdou práci a voličům za jejich hlasy. Obhájil však svůj mandát poslance, když vyhrál s 23 059 hlasy v obvodu Richmond a Northallerton, stejně jako své křeslo uhájil ministr financí Jeremy Hunt.
O mandát přišla řada ministrů i expremiérka
Mandát naopak ztratila expremiérka Liz Trussová. Prohrála o zhruba šest set hlasů, v minulých volbách přitom uspěla výrazným rozdílem šestadvaceti tisíc hlasů.
Ušetřeni nezůstali ani členové dosavadního kabinetu. O poslanecký mandát přišel ministr obrany Grant Shapps, šéfka resortu školství Gillian Keeganová, ministryně kultury Lucy Frazerová, ministryně pro vědu, inovace a technologie Michelle Donelanová nebo šéf resortu spravedlnosti Alex Chalk.
Mandát ztratila také také Penny Mordauntová, někdejší kandidátka na lídryni konzervativců a členka vlády odpovídající za koordinaci vládní agendy v Dolní sněmovně. V ní končí i Peter Bottomley, nejdéle sloužící zákonodárce v parlamentu. Poprvé jej Britové zvolili v roce 1975. O mandát přišel také jeden z nejvýraznějších konzervativních poslanců Jacob Rees-Mogg.
BBC si také všimla, že toryové prohráli ve všech obvodech svých někdejších premiérů od roku 2010, s výjimkou Sunakova.
Míra porážky konzervativní strany je velkým příběhem voleb, míní politoložka ze St Antony’s College Oxfordské univerzity Magda Leichtová. Prohru umocnilo například rozhodnutí reformistů kandidovat v okrscích proti konzervativním kandidátům, což v minulosti nedělali. V důsledku labouristé mnohdy zaznamenali lehčí vítězství, podotkla Leichtová.
Historický výsledek zaznamenali také Liberální demokraté, kteří ještě nikdy nezískali tolik mandátů. Toryové proto nebudou moci tak snadno hrát roli oficiální opozice, protože ta bude rozštěpená. Reform UK v čele s „velmi hlasitým a viditelným“ Nigelem Faragem – který v Dolní sněmovně zasedne na osmý pokus poprvé – i Liberální demokraté budou konzervativcům ukrajovat voliče, míní politoložka.
Silný výsledek pro pohodlnou vládu
„Je to nejenom úspěch Keira Starmera, ale je to i neúspěch jeho největších protivníků. Bude muset přesvědčovat voliče, kteří z něj nejsou úplně nadšení. Vypadá to, jako by vyhrál srdce celé Británie, ale podpora labouristů je někde kolem sedmatřiceti procent. Bude muset přesvědčit spoustu voličů, že ví, co dělá,“ uzavřela Leichtová.
Volby provázela nízká volební účast, k urnám podle BBC dorazilo jenom 59 procent voličů. Podle spolupracovníka ČT ve Velké Británii Ivana Kytky jsou volební výsledky spíš protestním hlasem proti konzervativcům než nadšením pro labouristy. Upozorňuje, že konzervativci přišli oproti minulým volbám o dvacet procent svých voličů.
„Je to velice silný výsledek. Čím výraznější většinu parlamentu mají, tím pohodlněji se jim vládne. Nesmíme zapomínat, že jak konzervativci, tak labouristé jsou koalicí nejrůznějších menšinových politických hnutí. Pokud by byla většina v parlamentu menší, jak jsme byli svědky v minulosti, může to premiérovi a vládě působit potíže při schvalování kontroverzních zákonů,“ dodal Kytka.
Nejméně dva roky by se Starmerovi mělo vládnout pohodlně a kabinet čeká obrovský úkol, pokud chce aspoň částečně naplnit očekávání voličů, podotkl dále s tím, že problémy jako ekonomická situace nebo zastaralá infrastruktura s vítězstvím ve volbách nezmizely.
Labouristé ve svém programu slíbili voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.
Labouristé podle Leichtové velmi dobře odhadli, že společnost touží vyměnit konzervativní vládu, a ve svých slibech byli vágní. Očekávání jsou ve výsledku paradoxně velká i malá – na jednu stranu voliči doufají ve zlepšení řady věcí, ale jsou také skeptičtí se slovy, že labouristé nepředvedou nic zázračného.
