Labouristé slaví, konzervativci zažili historický debakl

10 minut
Události: Labouristé dominovali britským volbám
Zdroj: ČT24

Labouristická strana dosáhla v britských volbách do sněmovny mimořádného úspěchu a téměř dorovnala svůj dosud nejlepší výsledek. Do čela nové vlády se postaví vůdce labouristů Keir Starmer. Naopak historickou porážku utrpěli konzervativci v čele se současným premiérem Rishim Sunakem.

Labouristé získali 412 křesel, vládní konzervativci 121 mandátů, Liberální demokraté 71 a Skotská národní strana (SNP) devět křesel. Severoirská strana Sinn Féin získala sedm mandátů. Nacionalistická strana Reform UK, kterou před minulými volbami založil jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, získala pět mandátů.

K získání většiny si strana v dolní komoře britského parlamentu potřebuje zajistit 326 křesel. Celkově sečteno bude pravděpodobně oproti předpokladům až v sobotu. Ve skotském okrsku Inverness, Skye and West Ross-shire dojde k přepočtu hlasů. Důvodem jsou „statistické anomálie“, respektive velmi těsný výsledek vyžadující opětovné prověření.

Starmer: Máme příležitost znovu získat budoucnost

Šéf labouristů a příští premiér Velké Británie Keir Starmer prohlásil, že nadešel čas, aby Labouristická strana naplnila očekávání občanů. „Lidé zde i v celé zemi promluvili a jsou připraveni na změnu,“ řekl Starmer po sečtení výsledků v obvodu Holborn a St Pancras, kde obhájil křeslo.

„Teď se můžeme probudit do nového rána, je tu slunce naděje, a to slunce bude svítit stále jasněji na celou zemi. Máme příležitost získat znovu budoucnost,“ prohlásil lídr vítězné strany a slíbil, že labouristé dokážou Británii postavit zpět na nohy a bude sloužit pracujícím. „Naším úkolem není nic menšího než naplnit, co všichni chceme, tedy obnovu této země.“

6 minut
Labouristé slaví vítězství, konzervativci utrpěli historickou porážku
Zdroj: ČT24

Politika je od toho, aby pomáhala lidem, budeme teď bojovat o znovuzískání důvěry, dodal Starmer. „Jsme tu skutečně pro veřejnou službu, jsme ji schopni. Budeme prokazovat pouto k této zemi. Mám jednu zásadu: nejprve země, potom strana,“ vzkázal Starmer. „Budeme ke službám každému jednomu občanu této země,“ dodal.

Labouristé téměř vyrovnají rekordní většinu, kterou měli na začátku éry Tonyho Blaira v roce 1997. Skoro kompletní výsledky ale ukazují, že pro středolevou stranu hlasovala jen zhruba třetina všech účastníků voleb, tedy podobný podíl, jako před pěti lety, kdy naopak labouristé drtivě prohráli. Velké rozdíly mezi podílem hlasů a mandátů jsou důsledkem britského volebního systému, kde se mandáty udělují v jednotlivých obvodech nejsilnějším kandidátům, aniž by museli mít většinu hlasů.

Musíme se zamyslet a poučit, řekl Sunak

Již před dokončením sčítání hlasů bylo jasné, že konzervativci utrpí nejhorší porážku v dějinách se ziskem méně než 130 mandátů. Dosud bylo jejich minimem 165 z již zmíněného roku 1997. V táboře dlouholeté vládní strany teď začíná boj o post nového lídra strany, který rozhodne o jejím dalším směřování.

Premiér Sunak v noci uznal vítězství labouristů. „Labouristická strana vyhrála tyto parlamentní volby a já jsem zavolal siru Keiru Starmerovi, abych mu poblahopřál k vítězství,“ řekl.

„Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru... Je mi to líto,“ dodal.

Na síti X krátce před ukončením hlasování také poděkoval kandidátům konzervativců a dobrovolníkům za tvrdou práci a voličům za jejich hlasy. Obhájil však svůj mandát poslance, když vyhrál s 23 059 hlasy v obvodu Richmond a Northallerton, stejně jako své křeslo uhájil ministr financí Jeremy Hunt.

O mandát přišla řada ministrů i expremiérka

Mandát naopak ztratila expremiérka Liz Trussová. Prohrála o zhruba šest set hlasů, v minulých volbách přitom uspěla výrazným rozdílem šestadvaceti tisíc hlasů.

Ušetřeni nezůstali ani členové dosavadního kabinetu. O poslanecký mandát přišel ministr obrany Grant Shapps, šéfka resortu školství Gillian Keeganová, ministryně kultury Lucy Frazerová, ministryně pro vědu, inovace a technologie Michelle Donelanová nebo šéf resortu spravedlnosti Alex Chalk.

Mandát ztratila také také Penny Mordauntová, někdejší kandidátka na lídryni konzervativců a členka vlády odpovídající za koordinaci vládní agendy v Dolní sněmovně. V ní končí i Peter Bottomley, nejdéle sloužící zákonodárce v parlamentu. Poprvé jej Britové zvolili v roce 1975. O mandát přišel také jeden z nejvýraznějších konzervativních poslanců Jacob Rees-Mogg.

BBC si také všimla, že toryové prohráli ve všech obvodech svých někdejších premiérů od roku 2010, s výjimkou Sunakova.

Míra porážky konzervativní strany je velkým příběhem voleb, míní politoložka ze St Antony’s College Oxfordské univerzity Magda Leichtová. Prohru umocnilo například rozhodnutí reformistů kandidovat v okrscích proti konzervativním kandidátům, což v minulosti nedělali. V důsledku labouristé mnohdy zaznamenali lehčí vítězství, podotkla Leichtová.

Historický výsledek zaznamenali také Liberální demokraté, kteří ještě nikdy nezískali tolik mandátů. Toryové proto nebudou moci tak snadno hrát roli oficiální opozice, protože ta bude rozštěpená. Reform UK v čele s „velmi hlasitým a viditelným“ Nigelem Faragem – který v Dolní sněmovně zasedne na osmý pokus poprvé – i Liberální demokraté budou konzervativcům ukrajovat voliče, míní politoložka.

Silný výsledek pro pohodlnou vládu

„Je to nejenom úspěch Keira Starmera, ale je to i neúspěch jeho největších protivníků. Bude muset přesvědčovat voliče, kteří z něj nejsou úplně nadšení. Vypadá to, jako by vyhrál srdce celé Británie, ale podpora labouristů je někde kolem sedmatřiceti procent. Bude muset přesvědčit spoustu voličů, že ví, co dělá,“ uzavřela Leichtová.

Volby provázela nízká volební účast, k urnám podle BBC dorazilo jenom 59 procent voličů. Podle spolupracovníka ČT ve Velké Británii Ivana Kytky jsou volební výsledky spíš protestním hlasem proti konzervativcům než nadšením pro labouristy. Upozorňuje, že konzervativci přišli oproti minulým volbám o dvacet procent svých voličů.

91 minut
Analýzy a komentáře britských volebních výsledků
Zdroj: ČT24

„Je to velice silný výsledek. Čím výraznější většinu parlamentu mají, tím pohodlněji se jim vládne. Nesmíme zapomínat, že jak konzervativci, tak labouristé jsou koalicí nejrůznějších menšinových politických hnutí. Pokud by byla většina v parlamentu menší, jak jsme byli svědky v minulosti, může to premiérovi a vládě působit potíže při schvalování kontroverzních zákonů,“ dodal Kytka.

Nejméně dva roky by se Starmerovi mělo vládnout pohodlně a kabinet čeká obrovský úkol, pokud chce aspoň částečně naplnit očekávání voličů, podotkl dále s tím, že problémy jako ekonomická situace nebo zastaralá infrastruktura s vítězstvím ve volbách nezmizely.

Labouristé ve svém programu slíbili voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.

Labouristé podle Leichtové velmi dobře odhadli, že společnost touží vyměnit konzervativní vládu, a ve svých slibech byli vágní. Očekávání jsou ve výsledku paradoxně velká i malá – na jednu stranu voliči doufají ve zlepšení řady věcí, ale jsou také skeptičtí se slovy, že labouristé nepředvedou nic zázračného.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 1 hhodinou

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 1 hhodinou

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 2 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...