Evropský soud viní Rusko ze zabití Litviněnka. Britové stíhají třetího Rusa v případu Skripal

Nahrávám video

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

„Rusko je odpovědné za zavraždění Alexandra Litviněnka ve Spojeném království,“ uvedl štrasburský soud v prohlášení k rozsudku.

Třiačtyřicetiletý Litviněnko ještě před svou smrtí z otravy obvinil šéfa Kremlu Putina. Také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Rusko vždy jakýkoli podíl na této smrti popíralo.

Soud: Traviči jednali jako agenti ruského státu

Litviněnko uprchl do Británie šest let před otravou, kterou si přivodil vypitím zeleného čaje otráveného poloniem v londýnském hotelu Millennium. Britští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že čin provedli bývalý tělesný strážce pracující pro sovětskou tajnou policii KGB Andrej Lugovoj a další ruský agent Dmitrij Kovtun. Operaci podle Britů pravděpodobně řídila FSB, která je hlavní nástupnickou tajnou službou po sovětské tajné policii KGB.

„Soud konkrétně shledal, že šlo o jasný případ, kdy pan Lugovoj a pan Kovtun při otravě pana Litviněnka jednali jako agenti ruského státu,“ uvedl evropský soud.

Soud zároveň rozhodl, že Moskva musí vdově po Litviněnkovi vyplatit odškodné přes 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) za „nemajetkovou újmu“ a dalších dvaadvacet a půl tisíce eur (přes půl milionu korun) jako náklady řízení. „Pořád máme naději, že lidé, co spáchali tento zločin, budou postavení před spravedlnost ve Spojeném království, až se v Rusku změní režim. Jsem si jistá, že se to stane,“ uvedla Marina Litviněnková. 

„ESLP má jen stěží nějakou pravomoc nebo technologickou kapacitu disponovat informacemi o této záležitosti,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Stále nejsou k dispozici výsledky vyšetřování, takže taková obvinění jsou přinejmenším nepodložená. Nejsme připraveni naslouchat takovým rozhodnutím,“ dodal.

Lugovoj, jenž byl v roce 2007 zvolen poslancem ruského parlamentu, označil verdikt za politicky motivovaný. „Myslím, že je to nesmírně idiotské a poškozuje to pověst Evropského soudu pro lidská práva,“ řekl agentuře Reuters.

Stíhání třetího Rusa v případu Skripal

Kauza Litviněnko znovu ožila po útoku nervově paralytickou látkou na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém městě Salisbury v březnu 2018. V tomto případu došlo v úterý rovněž k posunu.

Britská policie totiž oznámila, že v souvislosti s pokusem o vraždu Skripala obvinila třetího Rusa. Za útok už Británie v nepřítomnosti stíhá agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, nově policie obvinila Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel. Všichni tři jmenovaní podle investigativního serveru Bellingcat figurují i v případě výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v Česku v roce 2014.

Scotland Yard uvedl, že u Sergejeva, který používá krycí identitu na jméno Sergej Fedotov, existuje dostatek důkazů pro obvinění z vražedného spiknutí, pokusu o vraždu, držení a použití chemické zbraně a způsobení těžké újmy na zdraví. Stejně jako v případě Miškina a Čepigy vydaly britské úřady na Sergejeva zatykač a požádají o spolupráci Interpol.

Londýn bude věc řešit s ruským velvyslancem

„Pokud tito jednotlivci někdy vycestují mimo Rusko, uděláme vše pro to, abychom je zadrželi, zajistili jejich vydání a postavili je před spravedlnost tady ve Spojeném království,“ komentoval krok policie britský premiér Boris Johnson. Podle něj bude o věci s ruským velvyslancem jednat úřad pro zahraniční věci a mezinárodní rozvoj.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová v parlamentu řekla, že vláda bude „nadále mimořádně rázně reagovat na pokračující a výraznou hrozbu“ ze strany ruského státu. „Obyvatel Ruska si vážíme, ale uděláme, co bude v našich silách, abychom zajistili bezpečnost této země,“ dodala ministryně. 

Proti novým krokům Londýna se vymezila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Důrazně odmítáme veškeré pokusy Londýna přenést odpovědnost za události v Salisbury na Moskvu a trváme na profesionálním, objektivním a nepředpojatém prošetření incidentu,“ uvedla podle ruské tiskové agentury TASS.

Kvůli útoku zemřela žena

Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Později se ukázalo, že šlo o otravu paralytickou látkou novičok. Při manipulaci s kontaminovanými předměty se otrávili i další tři Britové, jedna žena zemřela.

Londýn později z útoku obvinil Rusko a jeho vojenskou rozvědku GRU. Jeho provedení Britové připsali Miškinovi a Čepigovi, kteří do Británie přijeli s pasy na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a další média už před lety psaly o tom, že útok proti Skripalovi připravoval rovněž Sergejev.

„Přijeli sem ve dvou skupinách, Petrov s Boširovem společně, Fedotov sám, setkali se a nepochybně pracovali jako malý tým, jehož cílem bylo použít novičok k zabití lidí v této zemi,“ řekl na tiskové konferenci jeden z vysokých představitelů policejní protiteroristické jednotky Dean Haydon. „Všichni tři jsou nebezpeční… Pokusili se tady v Británii zavraždit lidi a přivezli sem neznámým způsobem extrémně nebezpečnou látku,“ dodal.

Sergejev podle policie po celou dobu pobytu v Británii začátkem března 2018 bydlel v Londýně a na rozdíl od svých spolupracovníků do Salisbury necestoval. Zpátky do Moskvy odletěl ve chvíli, kdy Miškin s Čepigou po přípravě útoku nasedali v Salisbury do vlaku zpět do Londýna.

Britská policie spolupracuje i s Českem a Bulharskem

Podle Haydona informace naznačují, že tito tři muži se podíleli na přípravě podobných útoků i v dalších zemích. Britská policie proto spolupracuje také s Českou republikou a Bulharskem, které rovněž vyšetřují útoky ruských agentů na svém území.

V souvislosti s vyšetřováním výbuchu ve Vrběticích na Zlínsku pátrá česká policie po Miškinovi a Čepigovi, podle médií byl mezi členy komanda GRU, které akci připravovalo, i Sergejev. Česká vláda kvůli Vrběticím vypověděla 18 ruských diplomatů, následoval reciproční ruský krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev se stal terčem vzdušného útoku, podle starosty zemřel nejméně jeden člověk

Ukrajinské hlavní město Kyjev se v noci na neděli stalo terčem rozsáhlého vzdušného útoku ze strany Ruska. Informovaly o tom ukrajinské úřady. Ruská armáda podle agentury AFP k útoku použila balistické rakety i drony. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko na síti Telegram uvedl, že údery zabily nejméně jednoho člověka a způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu.
03:37Aktualizovánopřed 13 mminutami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 2 hhodinami

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 9 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...