Evropský soud viní Rusko ze zabití Litviněnka. Britové stíhají třetího Rusa v případu Skripal

3 minuty
Události ČT: Nové kroky v případech Litviněnka a Skripala
Zdroj: ČT24

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

„Rusko je odpovědné za zavraždění Alexandra Litviněnka ve Spojeném království,“ uvedl štrasburský soud v prohlášení k rozsudku.

Třiačtyřicetiletý Litviněnko ještě před svou smrtí z otravy obvinil šéfa Kremlu Putina. Také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Rusko vždy jakýkoli podíl na této smrti popíralo.

Soud: Traviči jednali jako agenti ruského státu

Litviněnko uprchl do Británie šest let před otravou, kterou si přivodil vypitím zeleného čaje otráveného poloniem v londýnském hotelu Millennium. Britští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že čin provedli bývalý tělesný strážce pracující pro sovětskou tajnou policii KGB Andrej Lugovoj a další ruský agent Dmitrij Kovtun. Operaci podle Britů pravděpodobně řídila FSB, která je hlavní nástupnickou tajnou službou po sovětské tajné policii KGB.

„Soud konkrétně shledal, že šlo o jasný případ, kdy pan Lugovoj a pan Kovtun při otravě pana Litviněnka jednali jako agenti ruského státu,“ uvedl evropský soud.

Soud zároveň rozhodl, že Moskva musí vdově po Litviněnkovi vyplatit odškodné přes 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) za „nemajetkovou újmu“ a dalších dvaadvacet a půl tisíce eur (přes půl milionu korun) jako náklady řízení. „Pořád máme naději, že lidé, co spáchali tento zločin, budou postavení před spravedlnost ve Spojeném království, až se v Rusku změní režim. Jsem si jistá, že se to stane,“ uvedla Marina Litviněnková. 

„ESLP má jen stěží nějakou pravomoc nebo technologickou kapacitu disponovat informacemi o této záležitosti,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Stále nejsou k dispozici výsledky vyšetřování, takže taková obvinění jsou přinejmenším nepodložená. Nejsme připraveni naslouchat takovým rozhodnutím,“ dodal.

Lugovoj, jenž byl v roce 2007 zvolen poslancem ruského parlamentu, označil verdikt za politicky motivovaný. „Myslím, že je to nesmírně idiotské a poškozuje to pověst Evropského soudu pro lidská práva,“ řekl agentuře Reuters.

Stíhání třetího Rusa v případu Skripal

Kauza Litviněnko znovu ožila po útoku nervově paralytickou látkou na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém městě Salisbury v březnu 2018. V tomto případu došlo v úterý rovněž k posunu.

Britská policie totiž oznámila, že v souvislosti s pokusem o vraždu Skripala obvinila třetího Rusa. Za útok už Británie v nepřítomnosti stíhá agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, nově policie obvinila Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel. Všichni tři jmenovaní podle investigativního serveru Bellingcat figurují i v případě výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v Česku v roce 2014.

Scotland Yard uvedl, že u Sergejeva, který používá krycí identitu na jméno Sergej Fedotov, existuje dostatek důkazů pro obvinění z vražedného spiknutí, pokusu o vraždu, držení a použití chemické zbraně a způsobení těžké újmy na zdraví. Stejně jako v případě Miškina a Čepigy vydaly britské úřady na Sergejeva zatykač a požádají o spolupráci Interpol.

Londýn bude věc řešit s ruským velvyslancem

„Pokud tito jednotlivci někdy vycestují mimo Rusko, uděláme vše pro to, abychom je zadrželi, zajistili jejich vydání a postavili je před spravedlnost tady ve Spojeném království,“ komentoval krok policie britský premiér Boris Johnson. Podle něj bude o věci s ruským velvyslancem jednat úřad pro zahraniční věci a mezinárodní rozvoj.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová v parlamentu řekla, že vláda bude „nadále mimořádně rázně reagovat na pokračující a výraznou hrozbu“ ze strany ruského státu. „Obyvatel Ruska si vážíme, ale uděláme, co bude v našich silách, abychom zajistili bezpečnost této země,“ dodala ministryně. 

Proti novým krokům Londýna se vymezila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Důrazně odmítáme veškeré pokusy Londýna přenést odpovědnost za události v Salisbury na Moskvu a trváme na profesionálním, objektivním a nepředpojatém prošetření incidentu,“ uvedla podle ruské tiskové agentury TASS.

Kvůli útoku zemřela žena

Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Později se ukázalo, že šlo o otravu paralytickou látkou novičok. Při manipulaci s kontaminovanými předměty se otrávili i další tři Britové, jedna žena zemřela.

Londýn později z útoku obvinil Rusko a jeho vojenskou rozvědku GRU. Jeho provedení Britové připsali Miškinovi a Čepigovi, kteří do Británie přijeli s pasy na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a další média už před lety psaly o tom, že útok proti Skripalovi připravoval rovněž Sergejev.

„Přijeli sem ve dvou skupinách, Petrov s Boširovem společně, Fedotov sám, setkali se a nepochybně pracovali jako malý tým, jehož cílem bylo použít novičok k zabití lidí v této zemi,“ řekl na tiskové konferenci jeden z vysokých představitelů policejní protiteroristické jednotky Dean Haydon. „Všichni tři jsou nebezpeční… Pokusili se tady v Británii zavraždit lidi a přivezli sem neznámým způsobem extrémně nebezpečnou látku,“ dodal.

Sergejev podle policie po celou dobu pobytu v Británii začátkem března 2018 bydlel v Londýně a na rozdíl od svých spolupracovníků do Salisbury necestoval. Zpátky do Moskvy odletěl ve chvíli, kdy Miškin s Čepigou po přípravě útoku nasedali v Salisbury do vlaku zpět do Londýna.

Britská policie spolupracuje i s Českem a Bulharskem

Podle Haydona informace naznačují, že tito tři muži se podíleli na přípravě podobných útoků i v dalších zemích. Britská policie proto spolupracuje také s Českou republikou a Bulharskem, které rovněž vyšetřují útoky ruských agentů na svém území.

V souvislosti s vyšetřováním výbuchu ve Vrběticích na Zlínsku pátrá česká policie po Miškinovi a Čepigovi, podle médií byl mezi členy komanda GRU, které akci připravovalo, i Sergejev. Česká vláda kvůli Vrběticím vypověděla 18 ruských diplomatů, následoval reciproční ruský krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 43 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 54 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 59 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 3 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 3 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 4 hhodinami
Načítání...