Evropský soud viní Rusko ze zabití Litviněnka. Britové stíhají třetího Rusa v případu Skripal

Nahrávám video

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

„Rusko je odpovědné za zavraždění Alexandra Litviněnka ve Spojeném království,“ uvedl štrasburský soud v prohlášení k rozsudku.

Třiačtyřicetiletý Litviněnko ještě před svou smrtí z otravy obvinil šéfa Kremlu Putina. Také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Rusko vždy jakýkoli podíl na této smrti popíralo.

Soud: Traviči jednali jako agenti ruského státu

Litviněnko uprchl do Británie šest let před otravou, kterou si přivodil vypitím zeleného čaje otráveného poloniem v londýnském hotelu Millennium. Britští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že čin provedli bývalý tělesný strážce pracující pro sovětskou tajnou policii KGB Andrej Lugovoj a další ruský agent Dmitrij Kovtun. Operaci podle Britů pravděpodobně řídila FSB, která je hlavní nástupnickou tajnou službou po sovětské tajné policii KGB.

„Soud konkrétně shledal, že šlo o jasný případ, kdy pan Lugovoj a pan Kovtun při otravě pana Litviněnka jednali jako agenti ruského státu,“ uvedl evropský soud.

Soud zároveň rozhodl, že Moskva musí vdově po Litviněnkovi vyplatit odškodné přes 100 tisíc eur (přes 2,5 milionu korun) za „nemajetkovou újmu“ a dalších dvaadvacet a půl tisíce eur (přes půl milionu korun) jako náklady řízení. „Pořád máme naději, že lidé, co spáchali tento zločin, budou postavení před spravedlnost ve Spojeném království, až se v Rusku změní režim. Jsem si jistá, že se to stane,“ uvedla Marina Litviněnková. 

„ESLP má jen stěží nějakou pravomoc nebo technologickou kapacitu disponovat informacemi o této záležitosti,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Stále nejsou k dispozici výsledky vyšetřování, takže taková obvinění jsou přinejmenším nepodložená. Nejsme připraveni naslouchat takovým rozhodnutím,“ dodal.

Lugovoj, jenž byl v roce 2007 zvolen poslancem ruského parlamentu, označil verdikt za politicky motivovaný. „Myslím, že je to nesmírně idiotské a poškozuje to pověst Evropského soudu pro lidská práva,“ řekl agentuře Reuters.

Stíhání třetího Rusa v případu Skripal

Kauza Litviněnko znovu ožila po útoku nervově paralytickou látkou na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém městě Salisbury v březnu 2018. V tomto případu došlo v úterý rovněž k posunu.

Britská policie totiž oznámila, že v souvislosti s pokusem o vraždu Skripala obvinila třetího Rusa. Za útok už Británie v nepřítomnosti stíhá agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu, nově policie obvinila Denise Sergejeva, který podle vyšetřovatelů operaci velel. Všichni tři jmenovaní podle investigativního serveru Bellingcat figurují i v případě výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v Česku v roce 2014.

Scotland Yard uvedl, že u Sergejeva, který používá krycí identitu na jméno Sergej Fedotov, existuje dostatek důkazů pro obvinění z vražedného spiknutí, pokusu o vraždu, držení a použití chemické zbraně a způsobení těžké újmy na zdraví. Stejně jako v případě Miškina a Čepigy vydaly britské úřady na Sergejeva zatykač a požádají o spolupráci Interpol.

Londýn bude věc řešit s ruským velvyslancem

„Pokud tito jednotlivci někdy vycestují mimo Rusko, uděláme vše pro to, abychom je zadrželi, zajistili jejich vydání a postavili je před spravedlnost tady ve Spojeném království,“ komentoval krok policie britský premiér Boris Johnson. Podle něj bude o věci s ruským velvyslancem jednat úřad pro zahraniční věci a mezinárodní rozvoj.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová v parlamentu řekla, že vláda bude „nadále mimořádně rázně reagovat na pokračující a výraznou hrozbu“ ze strany ruského státu. „Obyvatel Ruska si vážíme, ale uděláme, co bude v našich silách, abychom zajistili bezpečnost této země,“ dodala ministryně. 

Proti novým krokům Londýna se vymezila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. „Důrazně odmítáme veškeré pokusy Londýna přenést odpovědnost za události v Salisbury na Moskvu a trváme na profesionálním, objektivním a nepředpojatém prošetření incidentu,“ uvedla podle ruské tiskové agentury TASS.

Kvůli útoku zemřela žena

Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v anglickém Salisbury v březnu 2018, oba útok přežili. Později se ukázalo, že šlo o otravu paralytickou látkou novičok. Při manipulaci s kontaminovanými předměty se otrávili i další tři Britové, jedna žena zemřela.

Londýn později z útoku obvinil Rusko a jeho vojenskou rozvědku GRU. Jeho provedení Britové připsali Miškinovi a Čepigovi, kteří do Británie přijeli s pasy na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat a další média už před lety psaly o tom, že útok proti Skripalovi připravoval rovněž Sergejev.

„Přijeli sem ve dvou skupinách, Petrov s Boširovem společně, Fedotov sám, setkali se a nepochybně pracovali jako malý tým, jehož cílem bylo použít novičok k zabití lidí v této zemi,“ řekl na tiskové konferenci jeden z vysokých představitelů policejní protiteroristické jednotky Dean Haydon. „Všichni tři jsou nebezpeční… Pokusili se tady v Británii zavraždit lidi a přivezli sem neznámým způsobem extrémně nebezpečnou látku,“ dodal.

Sergejev podle policie po celou dobu pobytu v Británii začátkem března 2018 bydlel v Londýně a na rozdíl od svých spolupracovníků do Salisbury necestoval. Zpátky do Moskvy odletěl ve chvíli, kdy Miškin s Čepigou po přípravě útoku nasedali v Salisbury do vlaku zpět do Londýna.

Britská policie spolupracuje i s Českem a Bulharskem

Podle Haydona informace naznačují, že tito tři muži se podíleli na přípravě podobných útoků i v dalších zemích. Britská policie proto spolupracuje také s Českou republikou a Bulharskem, které rovněž vyšetřují útoky ruských agentů na svém území.

V souvislosti s vyšetřováním výbuchu ve Vrběticích na Zlínsku pátrá česká policie po Miškinovi a Čepigovi, podle médií byl mezi členy komanda GRU, které akci připravovalo, i Sergejev. Česká vláda kvůli Vrběticím vypověděla 18 ruských diplomatů, následoval reciproční ruský krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony zasáhly sklady paliv v ruské Jaroslavské oblasti, uvedly úřady

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhly ukrajinské bezpilotní drony ropná zařízení v Jaroslavské oblasti. Gubernátor této správní jednotky v ruské centrální části Michail Jevrajev uvedl, že vypukl požár v místních skladech paliv. Zelenskyj informoval rovněž o zásahu chemické továrny v Tulské oblasti nedaleko Moskvy. Na Ukrajině si ruské útoky vyžádaly jednoho mrtvého v ukrajinské Záporožské oblasti a další dva v Sumské oblasti, uvedly v neděli místní úřady.
11:51Aktualizovánopřed 23 mminutami

Írán se zatím nerozhodl, jestli podepíše dohodu s USA, píší média

Írán zatím nepřijal definitivní rozhodnutí, jestli podepíše dohodu se Spojenými státy, napsala v neděli íránská polooficiální agentura Fars s odvoláním na dobře informovaný zdroj blízký vyjednávacímu týmu. Informuje o tom agentura AFP. Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že dohoda má být podepsána ještě v neděli. Agentura Reuters napsala, že návrh dohody počítá mimo jiné s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu či ukončením americké blokády íránských přístavů.
11:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet potvrzených případů eboly v DR Kongo dál roste

Počet potvrzených případů eboly v Demokratické republice (DR) Kongo vzrostl na 710, přičemž na nemoc už zemřelo 149 lidí. S odkazem na vládní údaje to napsala agentura Reuters. K minulé neděli 7. června bylo 550 potvrzených případů a úřady hlásily 101 obětí.
před 4 hhodinami

Britové se v Lamanšském průlivu zmocnili tankeru ze stínové flotily

Britské síly se v neděli ráno v Lamanšském průlivu zmocnily tankeru z takzvané stínové flotily, která se podílí na vývozu sankcionované ruské ropy. S odvoláním na britské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bloomberg: Rusko zřejmě pomohlo Íránu obnovit zásoby raket během příměří s USA

Írán s největší pravděpodobností doplnil své raketové zásoby novými ruskými zbraněmi a obnovil významnou část svého raketového arzenálu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na západní zpravodajské služby. Dojít k tomu mělo během osmitýdenního příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Bloomberg uvádí, že Írán je díky tomu schopný provést odvetný úder prakticky v plné síle, pokud by boje znovu vypukly.
před 5 hhodinami

VideoAmerické letce po pádu vrtulníku poprvé zachránilo bezpilotní plavidlo

Nad Hormuzským průlivem se v pondělí zřítil americký bitevní vrtulník AH-64 Apache. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa ho zasáhl íránský dron, který narazil do kokpitu a stroj zapálil. Oba členové posádky přežili a z vody u Ománu je jako první vyzvedlo bezpilotní námořní plavidlo Corsair. Šlo o první známou záchrannou operaci tohoto typu, při níž byl pro vyzvednutí sestřelených letců použit námořní dron. Teherán se k zásahu oficiálně nepřihlásil, uvedl ale, že jeho ozbrojené síly reagují na nepřítele silou tam, kde je to nutné.
před 7 hhodinami

Neznámí ozbrojenci na Haiti unesli vysoce postaveného úředníka

Neznámí ozbrojení muži na Haiti ve čtvrtek unesli Jamese Boyarda, ředitele kabinetu ministerstva obrany a respektovaného bezpečnostního experta, který je zároveň generálním inspektorem tamní policie. S odkazem na svůj zdroj to v sobotu napsala agentura AP. Jedná se o nejvýše postaveného úředníka, který byl v této gangy sužované karibské zemi v posledních letech unesen.
04:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Švýcaři v referendu rozhodnou o omezení počtu obyvatel na nejvýše deset milionů

Švýcaři v referendu rozhodují o tom, zda by konfederace, kterou nyní obývá asi 9,1 milionu lidí, měla omezit počet svých obyvatel na nejvýše deset milionů. Hlasování, které je podle německé stanice SWR první svého druhu na světě, by mohlo výrazně omezit přistěhovalectví i z Evropské unie (EU), která má se Švýcarskem dohodu o volném pohybu svých občanů. Postoj k otázce rozděluje veřejnost, průzkumy naznačují těsný výsledek.
02:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...