Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. V prohlášení před jednáním s americkým prezidentem Joem Bidenem to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že se ruský vůdce Vladimir Putin ve svých válečných plánech přepočítal, a slíbil, že NATO bude chránit každý centimetr území svých členů. Biden poděkoval Německu za jeho podporu Ukrajiny a vyzval Berlín, aby se nadále snažil dodržet cíl NATO a investovat do obrany nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Biden a Scholz po společném rozhovoru jednali také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.
Biden, Scholz, Macron a Starmer se shodli na podpoře Ukrajiny
Události: Schůzky Joea Bidena v Německu (zdroj: ČT24)
Právě Ukrajina a její další podpora v obraně proti ruské agresi byla hlavním tématem jednání. Biden o tom hovořil nejprve mezi čtyřma očima se Scholzem, později se k nim přidali také Macron a Starmer. Jejich země jsou největšími dárci vojenské pomoci Kyjevu.
Podle analytiků chce ovšem Biden spojence připravit i na to, že budou muset zřejmě po listopadových prezidentských volbách v USA přijmout mnohem větší zodpovědnost za pomoc Ukrajině – ať už vyhraje exprezident Donald Trump, nebo současná Bidenova viceprezidentka Kamala Harrisová.
„Podle Starmera nadále platí, že mezi spojenci panuje jednota ohledně podpory Kyjeva. Kde shoda nepanuje, je v otázce raket dlouhého doletu pro Ukrajinu s tím, že by byly použity také hluboko v ruském týlu. To řekl novinářům ještě před odletem z Berlína Biden,“ informoval zpravodaj ČT z Berlína Pavel Polák.
Scholz uvedl, že díky Bidenově vedení „Putinova válka ztroskotala“. Ruský vůdce se podle něj přepočítal, když si myslel, že bude stačit jen dostatečně dlouho počkat a podpora západních spojenců Kyjevu ustane. Zároveň je podle německého kancléře zodpovědností Německa i USA zajistit, aby se Aliance nestala jednou z válčících stran. NATO ale musí být připraveno. „Každý člen Aliance se může spolehnout na to, že budeme bránit každý centimetr aliančního území,“ řekl kancléř.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zároveň v pátek v rámci dvoudenního jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance oznámil, že podpora Ukrajiny není charitou, ale investicí do vlastní bezpečnosti. Všichni v NATO podle něj vědí, že Ukrajina se členem Aliance stane. Kdy by se tak mohlo stát, ale neupřesnil. Podle Poláka má však Německo dlouhodobě výhrady vůči brzkému členství Ukrajiny v NATO. Za urychlení pozvánky do NATO lobboval o den dřív v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V belgické metropoli navštívil i ukrajinské vojáky, kteří se léčí ze zranění utrpěných na frontě.
Události: Zpravodaj ČT Pavel Polák ke schůzce Joea Bidena v Německu (zdroj: ČT24)
„Přijetí státu do NATO, který je v aktivní, horké fázi válečného konfliktu, jsme si ještě nevyzkoušeli. Myslím, že jednou z věcí, které musíme nezbytně s Ukrajinci vyjasnit a které si spojenci musí vyjasnit sami mezi sebou, je, jaké by to mělo praktické implikace,“ zmínila vrchní ředitelka sekce bezpečnostní a multiraterální z ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková. „Musíme vědět, kde alianční území začíná a kde končí,“ doplnila.
NATO se zavázalo poskytnout ročně Ukrajině vojenskou pomoc za čtyřicet miliard eur (bilion korun) a podle nového generálního tajemníka tento cíl splní. Jen za první pololetí to bylo dvacet jedna miliard eur. Nejedná se o nové peníze – země hlásí Alianci vojenské dodávky poskytnuté Ukrajině na základě dvoustranných dohod, prostřednictvím programů Evropské unie nebo třeba české muniční iniciativy. Centrála v Bruselu pak vše sečte pomocí stejné metodiky.
Horizont ČT24: Veronika Stromšíková k válce na Ukrajině a jednotě západních spojenců (zdroj: ČT24)
Biden poděkoval Německu za podporu, kterou Ukrajině poskytuje. Po Washingtonu je právě Berlín druhým největším přispěvatelem na pomoc zemi, která se ruské agresi brání už přes deset let, třetím rokem pak plnohodnotné pozemní invazi. Americký prezident rovněž vyzval, aby se Berlín dál snažil dodržet cíl NATO investovat dvě procenta HDP do obrany. „Pokračujte v tom,“ řekl.
Na přinejmenším dvou procentech výdajů na HDP se představitelé aliančních zemí shodli už na summitu v roce 2014. Scholz na začátku července slíbil, že Německo bude dlouhodobě investovat do armády dvě procenta HDP ročně. Řekl také, že po roce 2028 bude armáda dostávat ročně 80 miliard eur (dva biliony korun), což je o 28 miliard eur více, než má v rozpočtu na letošní rok. Dvouprocentní závazek Německo letos dodrží díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
Americký prezident v Berlíně (zdroj: ČT24)
Jednání o Blízkém východě
Kromě Ukrajiny Biden, Scholz a později i Macron a Starmer mluvili rovněž o situaci na Blízkém východě po zabití šéfa teroristického hnutí Hamás Jahjáa Sinvára, zdůraznili nutnost ukončení války v Pásmu Gazy. Podle Scholze je potřeba zabránit eskalaci napětí, zároveň ale Sinvárova smrt „otevírá konkrétní vyhlídku na příměří v Gaze a propuštění rukojmí“. Také Biden ve čtvrtek vyjádřil naději, že se otevřela šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.
Společným cílem Německa a USA je podle Scholze „důvěryhodný politický proces“, který by vedl ke vzniku palestinského státu vedle Izraele.
Všichni čtyři státníci dále odsoudili raketový útok Íránu na Izrael z 1. října, jímž Teherán podle nich přispěl k eskalaci. Dohodli se, že je třeba Írán pohnat k odpovědnosti a vystříhat se další eskalace. Lídři dále hovořili o situaci v Libanonu a shodli se na tom, že musí být naplněna rezoluce 1701 Rady bezpečnosti OSN z roku 2006, která stanovuje podmínky pro zajištění bezpečnosti na jihu této země. Zmínili, že je také potřeba nalézt diplomatické řešení, které civilním obyvatelům na obou stranách takzvané modré linie umožní bezpečný návrat domů.
Biden dostal nejvyšší německé vyznamenání
Před politickou částí programu šéfa Bílého domu čekala ceremoniální část. Když ho Steinmeier přijal s vojenskými poctami, udělil mu pak nejvyšší německé státní vyznamenání – Velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Této pocty se z amerických prezidentů dostalo jen Georgi Bushovi staršímu, který byl v roce 1993 oceněn za zásluhy o znovusjednocení Německa.
„Nesmíme polevit, nesmíme projevit únavu,“ řekl pak Biden v projevu k podpoře Ukrajiny, která se už třetím rokem brání plnohodnotné ruské invazi. „Musíme pokračovat, dokud nezvítězí a nedosáhne spravedlivého a udržitelného míru.“ Podle něj je společným úkolem USA a Německa obrana svobody a demokracie, o než se v současnosti bojuje hlavně na Ukrajině.
Steinmeier, který oproti protokolárním zvyklostem hovořil anglicky, označil Bidena za „maják demokracie“ a poděkoval mu za „vůdčí roli“ v podpoře Ukrajiny. Válka podle něj ruskému vůdci Vladimiru Putinovi ukázala, že se USA a Evropa nenechají rozdělit. Steinmeier vyzdvihl také zásluhy amerického prezidenta o rozvoj transatlantických vztahů a vztahů mezi USA a Německem. Přátelství obou zemí přitom označil za existenční. Spojené státy a Německo jsou dvěma největšími dárci vojenské pomoci Ukrajině.
Joe Biden a Frank-Walter Steinmeier v Berlíně
„Politický speed dating“
Biden, který v listopadových prezidentských volbách v USA už nebude obhajovat mandát, měl na rozlučkovou návštěvu Německa přicestovat už minulý týden. Tehdy mělo jít o státní návštěvu s řadou symbolických aktů, včetně procházky Braniborskou bránou či státního banketu. Kvůli hurikánu Milton, který zasáhl Floridu, ale americký prezident cestu zrušil. Náhradní návštěva je jen jednodenní místo původně plánované třídenní.
Šéf Bílého domu přiletěl ve čtvrtek pozdě večer a odletí v pátek už kolem páté hodiny odpoledne. Německá média proto kvůli nabitému programu psala o Bidenově „politickém speed datingu“, s odkazem na způsob seznamování, při kterém se partneři na druhé straně stolu velmi rychle střídají.
Návštěvu prezidenta Bidena provází nejpřísnější bezpečnostní opatření. Centrum Berlína je uzavřené, vlaková doprava je omezená, na střechách jsou odstřelovači, v řece Sprévě tekoucí vládní čtvrtí potápěči. Nad městem létají také policejní vrtulníky.
