Posádka tankeru Eagle S plánovala poškodit další kabely, uvedlo Finsko

Posádka ropného tankeru Eagle S obviněného ze sabotáže a poškození podmořských kabelů v Baltském moři byla připravena přerušit další kabely a potrubí, uvedli v pondělí finští vyšetřovatelé. Informuje o tom agentura Reuters.

V okamžiku, kdy vstoupila finská pohraniční stráž na palubu Eagle S, poté co byly 25. prosince v Baltském moři poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie, podle vyšetřovatelů „hrozilo bezprostřední nebezpečí, že by mohlo dojít k poškození dalších kabelů nebo potrubí souvisejících s naší kritickou podmořskou infrastrukturou,“ řekl vedoucí vyšetřování Risto Lohi z Národního úřadu pro vyšetřování agentuře Reuters.

Lohi uvedl, že plavidlo v době zadržení hrozilo přetnutím druhého elektrického kabelu Estlink1 a plynovodu BalticConnector mezi Finskem a Estonskem. Dodal, že devátý člen posádky lodi byl přidán na seznam osob, které jsou podezřelé. Finsko již dříve během ledna oznámilo, že osmi z 24 členů posádky bylo zakázáno vycestovat ze země.

Finská policie tanker Eagle S převážející ruskou ropu zadržela 26. prosince a uvedla, že má podezření, že plavidlo poškodilo finsko-estonské elektrické vedení Estlink 2 a čtyři telekomunikační kabely tím, že táhlo kotvu po mořském dně. Švédské námořnictvo kotvu později z Baltského moře vyzvedlo a předalo ji finským úřadům k vyšetřování.

Státy v Baltském moři jsou v pohotovosti po řadě narušení elektrických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Vedoucí představitelé členských států NATO v okolí Baltského moře se mají v úterý sejít v Helsinkách, aby projednali reakci na tuto hrozbu.

Do Helsinek na summit baltských států přicestuje i německý kancléř Olaf Scholz, napsala v pondělí agentura DPA. K Scholzovi se připojí hlavy států a předsedové vlád dalších zemí NATO z oblasti Baltského moře včetně Dánska, Litvy, Lotyšska, Polska a Švédska. Z Bruselu přijede generální tajemník NATO Mark Rutte a Evropskou komisi bude zastupovat místopředsedkyně Henna Virkkunenová. Rusko, jediný pobaltský stát mimo NATO, se setkání neúčastní. Hostiteli bezpečnostního summitu budou finský prezident Alexander Stubb a estonská premiérka Kristen Michalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...