Británie a Francie se dohodly na vracení migrantů, oznámili Starmer a Macron

Británie a Francie se dohodly na programu navracení migrantů, v jehož rámci bude Londýn posílat lidi bez dokladů připlouvající přes Lamanšský průliv na malých lodích zpět na kontinent a výměnou přijme stejný počet legitimních žadatelů o azyl, kteří mají rodinné vazby ve Spojeném království. Podle agentury Reuters to oznámili britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr třídenní státní návštěvy šéfa Elysejského paláce v ostrovní zemi.

„S potěšením oznamuji naši dohodu o průlomovém pilotním projektu pro navracení (migrantů). Poprvé v historii budou migranti připlouvající na malých lodích zadrženi a v krátké době vráceni do Francie,“ řekl Starmer stojící vedle Macrona. „To ukáže ostatním, kteří se snaží podniknout stejnou cestu, že to bude marné,“ dodal.

Zatím však není jasné, zda bude mít dohoda zásadní dopad, poznamenal Reuters a odkázal na společné prohlášení, ve kterém stojí, že je zapotřebí právní přezkoumání dohody. To může nějakou dobu trvat, píše agentura.

Podle jejího zdroje z britské vlády by se mělo jednat přibližně o padesát deportací týdně, tedy 2600 ročně. To je zlomek z více než 35 tisíc migrantů, kteří připluli podle Londýna do Británie v loňském roce. V tom letošním přes Lamanšský průliv zatím doplulo do Spojeného království na člunech kolem 21 tisíc lidí, což je v porovnání s předešlými roky za stejné období rekordní počet, podotkl Reuters.

Dohoda může být pro Macrona rizikem

Dohoda podle agentury představuje riziko pro Macrona, jenž by mohl čelit kritice francouzských krajně pravicových politiků, kteří by se mohli ptát, proč souhlasil s návratem a přijetím migrantů, kteří chtějí žít v Británii.

Šéf Elysejského paláce ve čtvrtek mezitím kritizoval rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Londýn vystoupil z EU po referendu v zemi v rámci takzvaného brexitu v roce 2020. „Mnoho lidí ve vaší zemi vysvětlovalo, že brexit vám umožní efektivněji bojovat proti nelegální migraci,“ prohlásil Macron s tím, že nastal „přesný opak“.

Migranti snažící se na člunech přes Lamanšský průliv dostat do království představují v Británii klíčové politické téma a už předchozí vlády slibovaly snížení jejich počtu. Současný ministerský předseda podle Reuters přislíbil „rozbít“ pašerácké gangy. Londýn také tlačí na Francii, aby účinněji potírala aktivity pašeráků lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 3 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 5 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 6 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 6 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 11 hhodinami
Načítání...