Británie a Francie se dohodly na vracení migrantů, oznámili Starmer a Macron

Británie a Francie se dohodly na programu navracení migrantů, v jehož rámci bude Londýn posílat lidi bez dokladů připlouvající přes Lamanšský průliv na malých lodích zpět na kontinent a výměnou přijme stejný počet legitimních žadatelů o azyl, kteří mají rodinné vazby ve Spojeném království. Podle agentury Reuters to oznámili britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr třídenní státní návštěvy šéfa Elysejského paláce v ostrovní zemi.

„S potěšením oznamuji naši dohodu o průlomovém pilotním projektu pro navracení (migrantů). Poprvé v historii budou migranti připlouvající na malých lodích zadrženi a v krátké době vráceni do Francie,“ řekl Starmer stojící vedle Macrona. „To ukáže ostatním, kteří se snaží podniknout stejnou cestu, že to bude marné,“ dodal.

Zatím však není jasné, zda bude mít dohoda zásadní dopad, poznamenal Reuters a odkázal na společné prohlášení, ve kterém stojí, že je zapotřebí právní přezkoumání dohody. To může nějakou dobu trvat, píše agentura.

Podle jejího zdroje z britské vlády by se mělo jednat přibližně o padesát deportací týdně, tedy 2600 ročně. To je zlomek z více než 35 tisíc migrantů, kteří připluli podle Londýna do Británie v loňském roce. V tom letošním přes Lamanšský průliv zatím doplulo do Spojeného království na člunech kolem 21 tisíc lidí, což je v porovnání s předešlými roky za stejné období rekordní počet, podotkl Reuters.

Dohoda může být pro Macrona rizikem

Dohoda podle agentury představuje riziko pro Macrona, jenž by mohl čelit kritice francouzských krajně pravicových politiků, kteří by se mohli ptát, proč souhlasil s návratem a přijetím migrantů, kteří chtějí žít v Británii.

Šéf Elysejského paláce ve čtvrtek mezitím kritizoval rozhodnutí Británie opustit Evropskou unii. Londýn vystoupil z EU po referendu v zemi v rámci takzvaného brexitu v roce 2020. „Mnoho lidí ve vaší zemi vysvětlovalo, že brexit vám umožní efektivněji bojovat proti nelegální migraci,“ prohlásil Macron s tím, že nastal „přesný opak“.

Migranti snažící se na člunech přes Lamanšský průliv dostat do království představují v Británii klíčové politické téma a už předchozí vlády slibovaly snížení jejich počtu. Současný ministerský předseda podle Reuters přislíbil „rozbít“ pašerácké gangy. Londýn také tlačí na Francii, aby účinněji potírala aktivity pašeráků lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 6 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 11 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 14 hhodinami
Načítání...