Vládní plán deportací do Rwandy pohořel. Britský soud ho zamítl

Nahrávám video

Britský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že vládní plán deportací žadatelů o azyl do Rwandy není v souladu se zákonem. Soudci v jednomyslně schváleném verdiktu došli k závěru, že africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a že migrantům tam hrozí špatné zacházení. Rozsudek je porážkou pro konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka, jenž deportace prosazoval ve snaze snížit počet migrantů, kteří do Británie nelegálně připlouvají přes Lamanšský průliv. Sunak se ale plánu nevzdává a chce lety do Afriky zahájit na jaře 2024.

Předseda nejvyššího soudu Robert Reed řekl, že vláda jednala v dobré víře, existují ale důvodné obavy, které se týkají zacházení s žadateli o azyl v africké zemi. Migrantům podle něj reálně hrozí, že Rwanda nedokáže jejich žádosti o azyl řádně zpracovat a že je vypoví do zemí jejich původu i v případě, že by to pro ně bylo nebezpečné. To by znamenalo porušení mezinárodních principů azylové ochrany.

Mluvčí rwandské vlády v první reakci uvedl, že rozhodnutí ohledně dohody s Británií je plně v pravomoci britské justice, uvedla agentura Reuters. Zároveň vyjádřil nesouhlas se závěrem soudu, že africká země není bezpečná.

Nahrávám video

Podle zahraničního zpravodaje ČT Lukáše Dolanského je rozhodnutí soudu pro Sunakovu vládu „nepříjemné“ a „bolestné“. „Premiér stačil prohlásit, že si tento výsledek nepřál a doufal, že soud rozhodne opačně, protože na této politice stavěl. Boj proti nelegální migraci byl jedním z dominantních témat jeho vlády,“ uvedl novinář.

Dolanský připomněl, že Sunakův kabinet zažil před dvěma dny dramatické turbulence, když premiér odvolal z funkce několik ministrů, a to společně se šéfkou resortu vnitra Suellou Bravermanovou. „Pro nového ministra vnitra bude úkolem číslo jedna připravit novou migrační politiku,“ okomentoval věc Dolanský.

Nahrávám video

Soud se nepostavil proti myšlence deportací migrantů

Dolanský posléze ve vysílání ČT24 doplnil, že soudci neřekli, že samotný plán odvážet migranty někam mimo Británii by byl nelegální, ale vyslovili se konkrétně jen proti Rwandě, která není považována za bezpečnou zemi. Podle soudu navíc hrozilo, že by migranti mohli být následně ze Rwandy odsouváni do zemí, z nichž emigrovali. Tam by jim mohly hrozit perzekuce, což je proti mezinárodnímu právu, dodal zpravodaj.

Zklamaný premiér Sunak už oznámil, že vláda pracuje na novém plánu, a překvapivě uvedl, že se bude snažit opět jednat se Rwandou „o jiném momentu“. Teprve v následujících dnech by tak mělo být jasněji, jak bude plán vypadat a které země či zemí by se týkal, řekl Dolanský.

„Plán Rwanda“ podporovalo na 48 procent Britů, zatímco 35 dotázaných bylo proti němu, ostatní neměli žádný názor. Postoj veřejnosti tak podle novináře ukazuje její zájem řešit migrační problém, kterému Británie čelí. Navíc plán měl také odradit některé budoucí migranty do země. Počítal přitom s deportací mužů a pouze těch, kteří přišli za prací, tedy ekonomických migrantů. Neměl se týkat žen a dětí. 

Středeční rozsudek byl sledován i zástupci dalších zemí, kteří o podobném řešení migrační krize uvažují. Mluví se o Německu či Itálii. 

S plánem posílat část žadatelů o azyl z Británie do Rwandy přišel na jaře 2022 tehdejší premiér Boris Johnson. Londýn pak s africkou zemí uzavřel příslušnou dohodu a zaplatil jí 120 milionů liber (3,3 miliardy korun), její realizace ale uvázla kvůli soudním sporům. V červnu 2022 byla britská vláda nucena na poslední chvíli zrušit první deportační let, když Evropský soud pro lidská práva (ECHR) rozhodl, že tento plán je spojen „s reálným rizikem nevratné újmy“.

Loni v prosinci se na stranu britského kabinetu přiklonil vrchní soud, odvolací instance pak ale letos v červnu verdikt zvrátila, když soudce došel k závěru, že Rwanda není pro žadatele o azyl bezpečné místo. Vláda se pak obrátila na nejvyšší soud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Židovští osadníci se zabarikádovali v domě palestinské rodiny na Západním břehu

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Osadníci zahájili blokádu vesnice na začátku tohoto měsíce, přičemž znemožňovali dodávky potravin a vody obyvatelům, což vyvolalo mezinárodní kritiku.
před 1 hhodinou

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 4 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 8 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 11 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.