Sunak získal sto podpisů pro kandidaturu do čela toryů. Podporu poslanců dostal i Johnson, informují média

Britský exministr financí Rishi Sunak si jako první zajistil podporu sta zákonodárců, nutnou pro kandidaturu do čela Konzervativní strany. Sto konzervativních poslanců zřejmě podpořilo také bývalého premiéra Borise Johnsona, který se v sobotu vrátil z dovolené zpátky do Británie, informovala britská média. Toryové hledají nového lídra, jenž se posléze stane i britským premiérem poté, co ve čtvrtek oznámila svou rezignaci Liz Trussová.

O dosažení potřebného počtu podpisů pro kandidaturu Sunaka informoval předseda obranného výboru britského parlamentu Tobias Ellwood, který je jedním ze Sunakových podporovatelů. „Je mi ctí, že jsem stým členem parlamentu“ z řad toryů, jenž podporuje Sunakovu kandidaturu, uvedl Ellwood.  Pro Sunaka se vyjádřilo 117 poslanců. 

Podporu alespoň sto konzervativců se údajně podařilo shromáždit i bývalému premiérovi Johnsonovi. Informovala o tom britská média s odkazem na zdroje z Johnsonova okolí, zprávu potvrdil i expremiérův stoupenec James Duddridge. Johnsona ve vyjádřeních na veřejnosti či pro tisk podpořilo 55 členů dolní komory, ukazuje seznam stanice Sky. Vzhledem k tomuto počtu někteří komentátoři vyjádřili pochybnosti, zda Johnson má skutečně podporu 100 poslanců, jak tvrdí zdroje z jeho kampaně.

Johnson, který byl v době rezignace Trussové na dovolené v Dominikánské republice, se ke své kandidatuře zatím veřejně nevyjádřil. Jak ale uvedl Duddridge, Johnson mu řekl, že „do toho jde“, a odletěl zpátky do země. Jak řekl novinář televize Sky News, který letěl stejným letem, někteří z cestujících nicméně na jeho přítomnost v letadle reagovali bučením.

Na londýnském letišti Gatwick přistál Johnson v sobotu dopoledne za velké pozornosti britských médií. Jak napsala BBC, na dovolené byl několik týdnů společně s manželkou a dětmi. Není nicméně jasné, jestli si ji kvůli rezignaci Trussové zkrátil, nebo se vrátil podle plánu. V letadle seděl v ekonomické třídě za doprovodu ochranky.

Johnson sice ztratil důvěru mnohých členů své strany kvůli skandálu známému jako partygate, který vyvolaly zprávy o večírcích v jeho sídle v Downing Street v době koronavirových uzávěr, nicméně nyní má podporu šesti současných ministrů, Bena Wallacea, Simona Clarkea, Chrise Heaton-Harrise, Jacoba Rees-Mogga, Aloka Sharmy a Anne-Marie Trevelyanové. V sobotu vyjádřila Johnsonovi podporu i bývalá ministryně vnitra Priti Patelová.

Zájem o vedení strany a vlády má i Penny Mordauntová

Po ohlášené rezignaci Trussové po pouhých 44 dnech v čele vlády se objevila tři jména vážných uchazečů o převzetí vedení strany a vlády. Kromě Sunaka a Johnsona má zájem o vedení toryů Penny Mordauntová, která má v současném kabinetu na starosti koordinaci vládní agendy v Dolní sněmovně, oznámila jako první, že chce kandidovat. Mordauntová může počítat s podporou 23 konzervativních poslancům, kterých je 356.

Pro nominaci do klání je třeba do pondělí do 15:00 získat minimálně sto podpisů konzervativních zákonodárců. Když podporu stovky poslanců získá jen jeden kandidát, stane se lídrem strany ihned. Pokud takovou podporu získají tři kandidáti, bude z dalšího klání po prvním hlasování poslanců v pondělí vyřazen ten, kdo bude mít nejméně hlasů. Mezi zbývajícími dvěma pak bude rozhodovat 170 tisíc členů Konzervativní strany v internetovém hlasování. V předchozím hlasování na začátku září Trussová porazila Sunaka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...