Britská premiérka Liz Trussová v reakci na sílící kritiku ve čtvrtek odpoledne oznámila svou rezignaci. V úřadu byla pětačtyřicet dní. Poslanci vládních i opozičních stran zpochybňovali především její ekonomické kroky, vadily jim ale také spory v kabinetu. O tom, kdo Trussovou ve funkci nahradí, by měla Konzervativní strana začít vyjednávat příští týden. Jméno nového šéfa kabinetu má být známé do pátku 28. října.
V čele vlády Trussová zůstane, dokud konzervativci nezvolí svého nového vůdce či vůdkyni.
Rezignace je vyvrcholením vládní krize, kterou v posledních dnech prohloubily ekonomické reformní plány, od nichž byla Trussová nucena postupně ustoupit.
„Vzhledem ke vzniklé situaci nemohu naplnit mandát, který mi svěřila Konzervativní strana,“ uvedla končící premiérka v projevu před Downing Street po jednání s nejvyššími představiteli strany. Trussová se setkala s vicepremiérkou Thérèse Coffeyovou, předsedou strany Jakem Berrym a předsedou vlivného Výboru 1922 Grahamem Bradym.
Volba nového premiéra nebo premiérky podle Bradyho nebude trvat déle než do pátku 28. října. Opoziční lídři ale vyzvali k okamžitému vyhlášení předčasných voleb. Lídr labouristů Keir Starmer řekl stanici Sky News, že „Konzervativní strana už nemá mandát k tomu, aby vystavila zemi dalšímu experimentu“.
Šéfka Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová rovněž nešetřila kritikou směrem ke končící premiérce. „Volby jsou demokratický imperativ. Nemám slova, která by popsala tenhle naprostý binec,“ prohlásila.
Spekuluje se i o Johnsonovi
Konzervativci se pohybují na historicky nízkých preferencích. Na labouristy ztrácejí třicítku procentních bodů. Zvrátit tento trend bude jedním z úkolů příštího konzervativního lídra. Mezi jmény osob, které by mohly Trussovou v této funkci nahradit, se objevují například Rishi Sunak a Penny Mourdantová, tedy oponenti Trussové ve vnitrostranické volbě premiéra letos v létě. Zájem o premiérské křeslo naopak už odmítl ministr financí Jeremy Hunt.
List The Times s odkazem na své zdroje uvedl, že kandidaturu vážně zvažuje i expremiér Boris Johnson, který po ohlášení rezignace přerušil svůj program v zahraničí a vrátil se do Londýna.
„The Times nebo The Telegraph mluví o tom, že jejich zdroje říkají, že Boris Johnson se už měl vyslovit, že by o to skutečně zájem měl, že snad nějakým způsobem je jeho přítomnost vyžadována,“ upřesnil v Událostech, komentářích zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. „Na druhou stranu, on sám to zatím ani nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Pokud by se skutečně o tu funkci přihlásil, myslím si, že by to pro situaci uvnitř konzervativců nebylo dobré řešení.“
Nespokojenost konzervativních poslanců
K rezignaci ji vyzvalo deset konzervativních poslanců. „Bohužel to vypadá, že musíme změnit vůdce,“ napsal na Twitteru jeden z nich – Gary Streeter. „Strana musí urychleně obnovit disciplínu, vzájemný respekt a týmovou práci, pokud chceme dobře řídit Spojené království a vyhnout se drtivé porážce v příštích volbách,“ dodal.
Poslanec Crispin Blunt vnímal pozici Trussové jako „zcela neudržitelnou“. „Mělo být jasné, že nemá schopnosti vést naši stranu, a nemyslím si, že se o vedení vůbec měla ucházet,“ řekl Blunt, který premiérku k rezignaci veřejně vyzval jako vůbec první konzervativní poslanec.
Web Bloomberg ve středu uvedl, že by po ministryni vnitra Suelle Bravermanové mohla rezignovat i ministryně obchodu Kemi Badenochová. Ta ale později tyto spekulace vyvrátila. „Je zcela jasné, že ve straně panuje poměrně velký zmatek, ale všichni musíme zachovat klidné hlavy a pracovat na tom, abychom to vyřešili. Jsem přesvědčena, že to dokážeme,“ řekla Badenochová.
Britská libra po demisi Trussové prudce zpevnila. Její rezignace podle některých analytiků uklidnila trhy. „Obecně je rezignace Trussové krokem, který se musel stát, aby se britská vláda posunula dále na cestě k obnovení důvěryhodnosti v očích finančních trhů,“ konstatoval Paul Dales, hlavní britský ekonom společnosti Capital Economics.
Reakce světových lídrů
Na rezignaci britské předsedkyně vlády reagují i světoví politici. Francouzský prezident Emmanuel Macron poznamenal, že doufá, že Velká Británie po rezignaci dokáže zachovat svou stabilitu. „Na osobní úrovni musím říct, že jsem vždycky smutný, když vidím kolegy takto odcházet,“ poznamenal.
Americký prezident Joe Biden sdělil, že mezi USA a Británií panuje silné spojenectví, které bude dál pokračovat. „Děkuji premiérce Liz Trussové za její partnerství v řadě otázek včetně vyvození odpovědnosti Ruska za rozpoutání války proti Ukrajině,“ píše se v jeho oficiálním prohlášení. Personální šéf Bílého domu Ron Klain také zmínil, že Spojené státy chtějí i po odchodu současné premiérky uchovat blízký vztah k Velké Británii bez ohledu na to, kdo Trussovou nahradí.
Český premiér Petr Fiala (ODS) poznamenal, že věří, že její nástupce bude jmenován co nejdříve a že s ním bude rozvíjet výborné česko-britské vztahy. Dodal, že Trussové přeje do budoucna vše dobré.
Nizozemský premiér Mark Rutte odchodu premiérky lituje, řekl, že si s Trussovou rozuměl. „Měli jsme stejný názor na celou řadu věcí,“ poznamenal a dodal, že se těší na spolupráci s jejím nástupcem nebo nástupkyní. „Bude už pátý, myslím,“ podotkl šéf nizozemské vlády, který je ve funkci od roku 2010.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že někoho tak katastrofálního Británie na premiérském postu ještě neměla. Trussová jako ministerská předsedkyně, ale i předtím jako ministryně zahraničí, patřila k zastáncům tvrdé linie vůči Rusku v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu.
Pozitivně hodnotí Trussovou jen desetina Britů. I Johnson je na tom líp
Premiérku za její politické výkony pozitivně hodnotí jen deset procent Britů, ukázal průzkum společnosti YouGov. Téměř dvě třetiny respondentů mají na Trussovou „velmi špatný názor“, negativně ji hodnotí 80 procent respondentů. Desetina lidí v průzkumu na ni nemá vyhraněný názor.
Trussová je tak ještě méně populární než její skandály opředený předchůdce Boris Johnson, kterého kladně hodnotí devětadvacet procent dotazovaných.
Podle průzkumu dobře nestojí ani mezi lidmi, kteří v posledních volbách v roce 2019 volili konzervativce, kladně ji ohodnotilo dvacet procent z nich. Opačný názor vyjádřilo sedmdesát procent dotazovaných sympatizantů strany.
Konzervativní strana je silně znesvářená, uvedla Brusenbauch Meislová
Rezignace Trussové je vyvrcholením sporů v kabinetu, vyvrcholením vládní krize, kterou zostřily vládní ekonomické plány, řekla pro Horizont ČT24 Monika Brusenbauch Meislová z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na brněnské Masarykově univerzitě.
Ukázalo se, že snaha Trussové inspirovat se thatcherismem tak nevyšla. Vláda plány s velkou pompou představila, což vyvolalo paniku na finančních trzích a musela zasáhnout centrální banka. Vláda pak od plánů postupně odstoupila, premiérka se omluvila a vyměnila ministra financí, ale nic z toho vysokou míru nervozity v rámci její vlastní strany nepomohlo zmírnit, připomněla Brusenbauch Meislová.
Konzervativní strana je jednoznačně v krizi, chybovala Trussová, chybovala i její strana, soudí Brusenbauch Meislová. „Po dvanácti letech ve vládě je silně rozštěpená, znesvářená a neschopná jednotného postupu.“
