Trussová odmítla rezignovat. Krátce nato odstoupila její ministryně vnitra

3 minuty
Události ČT: Britská premiérka Trussová rezignovat nehodlá
Zdroj: ČT24

Za své chyby jsem se omluvila, je načase obrátit list a pokračovat v práci, řekla britská premiérka Liz Trussová parlamentu. Předsedkyně vlády čelila otázkám poslanců na pozadí rostoucí inflace a sporů uvnitř vládní Konzervativní strany. Poslanci vládní i opozičních stran zpochybňovali její důvěryhodnost i ekonomické kroky, za které podle opozice lidé platí na úrokových sazbách. Trussová se odvolávala na složitou ekonomickou situaci ve světě. Její mluvčí později sdělil, že premiérka nehodlá rezignovat. Ve vládě ale končí ministryně vnitra Suella Bravermanová.

„Ve výrobě je kniha o vládnutí naší premiérky. Venku bude na Vánoce. To je předpokládané datum vydání, nebo název?“ otázal se v úvodu interpelací šéf labouristické opozice Keir Starmer.

„Jsem bojovnice, ne někdo, kdo se vzdává. Jednala jsem v národním zájmu,“ reagovala Trussová na kritiku opozice, že je nespolehlivá, nekonzistentní a v posledních týdnech rychle rušila své ekonomické plány, z nichž některé slibovala naplnit už ve volební kampani na premiérský post.

Tiskový mluvčí premiérky později sdělil, že Trussová si je stoprocentně jistá, že bude u moci i na konci tohoto měsíce a že nemá v plánu rezignovat, uvedla agentura Reuters. 

Trussová kritizovala opozici

Po několikadenní nejistotě ohledně budoucí výše starobních důchodů Trussová v odpovědi na dotaz opozice oznámila, že nový ministr financí Jeremy Hunt nezruší takzvaný trojitý zámek, který zajistí, že důchody meziročně porostou společně s inflací. Stejnou záruku nicméně odmítla poskytnout u sociálních dávek a zahraniční pomoci. Vládní mluvčí po konci interpelací dotaz na toto téma odmítl komentovat.

Trussová nejen odpovídala na dotazy, ale ve své rétorice i útočila na opozici, která podle ní nic nedělá proti tomu, aby zaměstnanci na železnicích přestali stávkovat. „(Starmer) podporuje stávkující, my podporujeme pracující,“ prohlásila premiérka.

Vyzvala také k návratu k politické práci pro britské občany. Její vláda podle ní funguje necelé dva měsíce a už zavedla garanci cen energií, zamezila zvýšení sociálního pojištění a podniká kroky k „potlačení militantních odborů“.

Kromě kontroverzních ekonomických plánů, takzvaného minirozpočtu, Trussová poslancům odpovídala na dotazy ohledně rostoucí inflace, růstu důchodových sazeb i podpory Ukrajině.

Daily Mail: Přes sto poslanců chce vnitrostranické hlasování o nedůvěře

V těchto dnech, kdy v britských médiích bují zprávy o stále vyšším počtu konzervativních poslanců, kteří jsou připraveni zasadit se o její odvolání, si premiérka lepší interpelace přát nemohla, soudí politický reportér BBC Chris Mason. Trussové se ve středu podle něj podařilo vyvolat alespoň občasné souhlasné výkřiky a posměšky vůči opozici.

Agentura Reuters informovala o zatím jediném konzervativním poslanci, Williamu Wraggovi, který podal podnět k vyvolání vnitrostranického hlasování o nedůvěře v Trussovou. Britský deník Daily Mail ale už v neděli napsal, že stejně učinilo už více než sto poslanců.

Aby mohlo být za běžných okolností hlasování zahájeno, musí předseda Výboru 1922 Graham Brady obdržet příslušný dopis od patnácti procent poslanců, což je nyní 54. Podle stranických pravidel nemůže premiér čelit hlasování o nedůvěře, dokud není rok ve funkci. V praxi by se však hlasování o důvěře pravděpodobně uskutečnilo, pokud by na Bradyho vyvinul tlak dostatečný počet konzervativců ve sněmovně.

Výbor 1922 je orgánem Konzervativní strany, který sdružuje poslance bez vládních funkcí a de facto řídí vnitřní fungování strany.

Konzervativci v průzkumech ztrácí

Vládnoucí strana v čele s Trussovou v posledních týdnech významně ztratila na podpoře veřejnosti. Podle úterního průzkumu společnosti YouGov hodnotí politické výkony premiérky kladně jen deset procent Britů. Jiný průzkum YouGov ukazuje, že 63 procent členů Konzervativní strany by uvítalo Borise Johnsona zpět na premiérském postu, pro Trussovou by opět hlasovala pouze čtvrtina.

Negativní odezvu toryů, voličů i finančních trhů vyvolaly především nyní již zrušené daňové škrty v plánovaném minirozpočtu. Trussová v reakci na vzniklý chaos uvedla do čela resortu financí Hunta, omluvila se za chyby a hájila se, že s veřejností jedná na rovinu.

Britská média tíhnoucí k levici, jako Daily Mirror nebo The Guardian, ale poukazují na politickou slabost, kterou Trussová projevila, když byla donucena zrušit plány, s nimiž vyhrála vnitrostranickou volbu nového premiéra.

Ministryně vnitra rezignovala

Ve vládě končí ministryně vnitra Suella Bravermanová. „Udělala jsem chybu, přijímám odpovědnost a rezignuji,“ uvedla v dopise premiérce Trussové zveřejněném na Twitteru. Přiznala se v něm, že „technicky porušila“ vládní pravidla, když poslala oficiální dokument „důvěryhodnému kolegovi z parlamentu“ ze své osobní emailové adresy.

V dopise ovšem rovněž dala najevo své „vážné obavy“ ohledně odhodlání konzervativní vlády dodržet sliby, které voliči slyšeli při posledních volbách. Trussová podle agentury Reuters rezignaci Bravermanové přijala a sdělila, že je důležité dodržovat vládní pravidla pro zacházení s důvěrnými informacemi.

Zdroje deníku The Guardian uvádějí, že rezignace přišla na žádost nového ministra financí Hunta. Stanice BBC rezignační dopis hodnotí jako politický výpad vůči Trussové a nepříliš skrývanou výzvu, aby premiérka stejně jako Bravermanová uznala chybu a podala demisi. „Předstírat, že jsme neudělali chyby, pokračovat, jako by je nikdo neviděl, a doufat, že se věci zázračně napraví, není seriózní politika,“ napsala končící ministryně.

Bravermanová funkci vykonávala necelé dva měsíce. Podle agentury AP je populární zejména na pravicovém křídle vládnoucí Konzervativní strany, je také zastánkyní přísnější imigrační politiky. Jejím nástupcem se stal exministr dopravy Grant Shapps, který byl během souboje o post lídra konzervativců jedním z hlavních podporovatelů rivala Trussové Rishiho Sunaka. Byl také jedním z těch, kteří naléhali na Trussovou, aby se vzdala svého návrhu na snížení daní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude opět užitečné s Putinem mluvit.
před 33 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 3 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 9 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 9 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 14 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...