Trussová odmítla rezignovat. Krátce nato odstoupila její ministryně vnitra

Nahrávám video
Události ČT: Britská premiérka Trussová rezignovat nehodlá
Zdroj: ČT24

Za své chyby jsem se omluvila, je načase obrátit list a pokračovat v práci, řekla britská premiérka Liz Trussová parlamentu. Předsedkyně vlády čelila otázkám poslanců na pozadí rostoucí inflace a sporů uvnitř vládní Konzervativní strany. Poslanci vládní i opozičních stran zpochybňovali její důvěryhodnost i ekonomické kroky, za které podle opozice lidé platí na úrokových sazbách. Trussová se odvolávala na složitou ekonomickou situaci ve světě. Její mluvčí později sdělil, že premiérka nehodlá rezignovat. Ve vládě ale končí ministryně vnitra Suella Bravermanová.

„Ve výrobě je kniha o vládnutí naší premiérky. Venku bude na Vánoce. To je předpokládané datum vydání, nebo název?“ otázal se v úvodu interpelací šéf labouristické opozice Keir Starmer.

„Jsem bojovnice, ne někdo, kdo se vzdává. Jednala jsem v národním zájmu,“ reagovala Trussová na kritiku opozice, že je nespolehlivá, nekonzistentní a v posledních týdnech rychle rušila své ekonomické plány, z nichž některé slibovala naplnit už ve volební kampani na premiérský post.

Tiskový mluvčí premiérky později sdělil, že Trussová si je stoprocentně jistá, že bude u moci i na konci tohoto měsíce a že nemá v plánu rezignovat, uvedla agentura Reuters. 

Trussová kritizovala opozici

Po několikadenní nejistotě ohledně budoucí výše starobních důchodů Trussová v odpovědi na dotaz opozice oznámila, že nový ministr financí Jeremy Hunt nezruší takzvaný trojitý zámek, který zajistí, že důchody meziročně porostou společně s inflací. Stejnou záruku nicméně odmítla poskytnout u sociálních dávek a zahraniční pomoci. Vládní mluvčí po konci interpelací dotaz na toto téma odmítl komentovat.

Trussová nejen odpovídala na dotazy, ale ve své rétorice i útočila na opozici, která podle ní nic nedělá proti tomu, aby zaměstnanci na železnicích přestali stávkovat. „(Starmer) podporuje stávkující, my podporujeme pracující,“ prohlásila premiérka.

Vyzvala také k návratu k politické práci pro britské občany. Její vláda podle ní funguje necelé dva měsíce a už zavedla garanci cen energií, zamezila zvýšení sociálního pojištění a podniká kroky k „potlačení militantních odborů“.

Kromě kontroverzních ekonomických plánů, takzvaného minirozpočtu, Trussová poslancům odpovídala na dotazy ohledně rostoucí inflace, růstu důchodových sazeb i podpory Ukrajině.

Daily Mail: Přes sto poslanců chce vnitrostranické hlasování o nedůvěře

V těchto dnech, kdy v britských médiích bují zprávy o stále vyšším počtu konzervativních poslanců, kteří jsou připraveni zasadit se o její odvolání, si premiérka lepší interpelace přát nemohla, soudí politický reportér BBC Chris Mason. Trussové se ve středu podle něj podařilo vyvolat alespoň občasné souhlasné výkřiky a posměšky vůči opozici.

Agentura Reuters informovala o zatím jediném konzervativním poslanci, Williamu Wraggovi, který podal podnět k vyvolání vnitrostranického hlasování o nedůvěře v Trussovou. Britský deník Daily Mail ale už v neděli napsal, že stejně učinilo už více než sto poslanců.

Aby mohlo být za běžných okolností hlasování zahájeno, musí předseda Výboru 1922 Graham Brady obdržet příslušný dopis od patnácti procent poslanců, což je nyní 54. Podle stranických pravidel nemůže premiér čelit hlasování o nedůvěře, dokud není rok ve funkci. V praxi by se však hlasování o důvěře pravděpodobně uskutečnilo, pokud by na Bradyho vyvinul tlak dostatečný počet konzervativců ve sněmovně.

Výbor 1922 je orgánem Konzervativní strany, který sdružuje poslance bez vládních funkcí a de facto řídí vnitřní fungování strany.

Konzervativci v průzkumech ztrácí

Vládnoucí strana v čele s Trussovou v posledních týdnech významně ztratila na podpoře veřejnosti. Podle úterního průzkumu společnosti YouGov hodnotí politické výkony premiérky kladně jen deset procent Britů. Jiný průzkum YouGov ukazuje, že 63 procent členů Konzervativní strany by uvítalo Borise Johnsona zpět na premiérském postu, pro Trussovou by opět hlasovala pouze čtvrtina.

Negativní odezvu toryů, voličů i finančních trhů vyvolaly především nyní již zrušené daňové škrty v plánovaném minirozpočtu. Trussová v reakci na vzniklý chaos uvedla do čela resortu financí Hunta, omluvila se za chyby a hájila se, že s veřejností jedná na rovinu.

Britská média tíhnoucí k levici, jako Daily Mirror nebo The Guardian, ale poukazují na politickou slabost, kterou Trussová projevila, když byla donucena zrušit plány, s nimiž vyhrála vnitrostranickou volbu nového premiéra.

Ministryně vnitra rezignovala

Ve vládě končí ministryně vnitra Suella Bravermanová. „Udělala jsem chybu, přijímám odpovědnost a rezignuji,“ uvedla v dopise premiérce Trussové zveřejněném na Twitteru. Přiznala se v něm, že „technicky porušila“ vládní pravidla, když poslala oficiální dokument „důvěryhodnému kolegovi z parlamentu“ ze své osobní emailové adresy.

V dopise ovšem rovněž dala najevo své „vážné obavy“ ohledně odhodlání konzervativní vlády dodržet sliby, které voliči slyšeli při posledních volbách. Trussová podle agentury Reuters rezignaci Bravermanové přijala a sdělila, že je důležité dodržovat vládní pravidla pro zacházení s důvěrnými informacemi.

Zdroje deníku The Guardian uvádějí, že rezignace přišla na žádost nového ministra financí Hunta. Stanice BBC rezignační dopis hodnotí jako politický výpad vůči Trussové a nepříliš skrývanou výzvu, aby premiérka stejně jako Bravermanová uznala chybu a podala demisi. „Předstírat, že jsme neudělali chyby, pokračovat, jako by je nikdo neviděl, a doufat, že se věci zázračně napraví, není seriózní politika,“ napsala končící ministryně.

Bravermanová funkci vykonávala necelé dva měsíce. Podle agentury AP je populární zejména na pravicovém křídle vládnoucí Konzervativní strany, je také zastánkyní přísnější imigrační politiky. Jejím nástupcem se stal exministr dopravy Grant Shapps, který byl během souboje o post lídra konzervativců jedním z hlavních podporovatelů rivala Trussové Rishiho Sunaka. Byl také jedním z těch, kteří naléhali na Trussovou, aby se vzdala svého návrhu na snížení daní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 23 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 31 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...