Trussová vyměnila ministra financí a oznámila částečné zrušení ekonomických plánů

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.

„Některé části našeho minirozpočtu šly dál a přišly rychleji, než trhy očekávaly,“ řekla Trussová s tím, že je nadále odhodlaná pokračovat v politice ekonomického růstu, díky které ji spolustraníci zvolili do čela vlády.

Stále více konzervativních poslanců nicméně projevuje nespokojenost s vedením Trussové. Skupina vysoce postavených konzervativců podle stanice BBC příští týden vystoupí a vyzve premiérku, aby z funkce odstoupila.

Podle pravidel Konzervativní strany nemůže premiér čelit hlasování o důvěře, dokud není rok ve funkci. V praxi by se však hlasování o důvěře pravděpodobně uskutečnilo, pokud by na předsedu konzervativního Výboru 1922 Grahama Bradyho naléhal dostatečný počet poslanců.

Trussová má podle průzkumu agentury Ipsos historicky nejnižší podporu veřejnosti ze všech britských premiérů. Ve funkci ji podporuje 16 procent Britů a 60 procent si přeje, aby odstoupila, uvedla stanice Sky News.

„Dnes (v pátek) jsem zajistila ekonomickou stabilitu. (Nový ministr) Jeremy Hunt sdílí moji vizi nízkých daní a ekonomického růstu. Uvědomujeme si nicméně, že kvůli potížím na trzích musíme tuto vizi naplnit jiným způsobem,“ odpověděla Trussová na novinářský dotaz, zda je jako premiérka po sérii chaotických událostí důvěryhodná.

Druhý kompromis

Navýšení daně z příjmů firem z 19 na 25 procent podporoval Rishi Sunak, ministr financí v bývalé vládě Borise Johnsona a oponent Trussové ve vnitrostranické volbě na premiérský post. Trussová se vůči Sunakovým ekonomickým krokům při kampani v létě vymezovala, její nejnovější rozhodnutí je tedy významným politickým ústupkem.

Páteční oznámení je v pořadí již druhým kompromisem na minirozpočtu Trussové. Prvním bylo zachování 45procentní daně z příjmů pro lidi s příjmem nad 150 tisíc liber ročně (asi 360 tisíc korun měsíčně), kterou Trussová v rámci minirozpočtu chtěla zrušit.

Kromě konzervativních poslanců reagoval nevolí na projev Trussové lídr labouristické opozice Keir Starmer i finanční trhy. „Potřebujeme změnu ve vládě. Výměna ministra financí neodčiní škody napáchané v Downing Street,“ napsal Starmer na svůj Twitter.

Libra nedlouho po premiérčině projevu klesla o 1,3 procenta vůči dolaru a obchodovala se za 1,1183 USD, uvedla agentura Reuters.

Kwarteng končí po 39 dnech

Kwarteng se v pátek předčasně vrátil do Londýna ze zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu. BBC oznámila, že skončil v čele ministerstva financí krátce poté, co byl spatřen, jak vchází do sídla premiérky v Downing Street.

Kwarteng ještě ve čtvrtek hájil prosazení kontroverzního ekonomického plánu, který mimo jiné počítá se snížením daně z příjmu firem či rozvolnění daně z nákupu nemovitostí. Chystané vládní reformy vyvolaly chaos na finančních trzích, vedly k pádu libry a způsobily, že podpora konzervativců klesla na rekordně nízkou úroveň.

Trussová a Kwarteng si vyměnili dopisy, kde se ujistili o pokračujícím vzájemném přátelství i sdíleném plánu na snižování daní v zájmu růstu ekonomiky. „Byli jsme kolegové a přátelé po mnoho let. Věřím, že Vaše vize je ta správná,“ napsal závěrem dopisu Kwarteng premiérce.

Kwarteng byl ve funkci od 6. září, končí tak po 39 dnech. V čele ministerstva financí strávil kratší dobu jen Iain Macleod, který v roce 1970 zemřel na infarkt třicet dní poté, co se stal ministrem.

Jeremy Hunt
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Hunt byl ministrem zdravotnictví i  zahraničí

Nový ministr financí Hunt je výraznou osobou Konzervativní strany, v níž dosáhl značných politických úspěchů; zastával funkce ministra zdravotnictví i zahraničí. Po rezignaci bývalého premiéra Borise Johnsona byl jedním z kandidátů na post premiéra.

Poslanci jej nicméně ve volbě vyřadili v prvním kole a Hunt poté podporoval Rishiho Sunaka, oponenta Trussové v posledním kole hlasování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 3 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě.
před 23 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 5 hhodinami
Načítání...