Trussová vyměnila ministra financí a oznámila částečné zrušení ekonomických plánů

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.

„Některé části našeho minirozpočtu šly dál a přišly rychleji, než trhy očekávaly,“ řekla Trussová s tím, že je nadále odhodlaná pokračovat v politice ekonomického růstu, díky které ji spolustraníci zvolili do čela vlády.

Stále více konzervativních poslanců nicméně projevuje nespokojenost s vedením Trussové. Skupina vysoce postavených konzervativců podle stanice BBC příští týden vystoupí a vyzve premiérku, aby z funkce odstoupila.

Podle pravidel Konzervativní strany nemůže premiér čelit hlasování o důvěře, dokud není rok ve funkci. V praxi by se však hlasování o důvěře pravděpodobně uskutečnilo, pokud by na předsedu konzervativního Výboru 1922 Grahama Bradyho naléhal dostatečný počet poslanců.

Trussová má podle průzkumu agentury Ipsos historicky nejnižší podporu veřejnosti ze všech britských premiérů. Ve funkci ji podporuje 16 procent Britů a 60 procent si přeje, aby odstoupila, uvedla stanice Sky News.

„Dnes (v pátek) jsem zajistila ekonomickou stabilitu. (Nový ministr) Jeremy Hunt sdílí moji vizi nízkých daní a ekonomického růstu. Uvědomujeme si nicméně, že kvůli potížím na trzích musíme tuto vizi naplnit jiným způsobem,“ odpověděla Trussová na novinářský dotaz, zda je jako premiérka po sérii chaotických událostí důvěryhodná.

Druhý kompromis

Navýšení daně z příjmů firem z 19 na 25 procent podporoval Rishi Sunak, ministr financí v bývalé vládě Borise Johnsona a oponent Trussové ve vnitrostranické volbě na premiérský post. Trussová se vůči Sunakovým ekonomickým krokům při kampani v létě vymezovala, její nejnovější rozhodnutí je tedy významným politickým ústupkem.

Páteční oznámení je v pořadí již druhým kompromisem na minirozpočtu Trussové. Prvním bylo zachování 45procentní daně z příjmů pro lidi s příjmem nad 150 tisíc liber ročně (asi 360 tisíc korun měsíčně), kterou Trussová v rámci minirozpočtu chtěla zrušit.

Kromě konzervativních poslanců reagoval nevolí na projev Trussové lídr labouristické opozice Keir Starmer i finanční trhy. „Potřebujeme změnu ve vládě. Výměna ministra financí neodčiní škody napáchané v Downing Street,“ napsal Starmer na svůj Twitter.

Libra nedlouho po premiérčině projevu klesla o 1,3 procenta vůči dolaru a obchodovala se za 1,1183 USD, uvedla agentura Reuters.

Kwarteng končí po 39 dnech

Kwarteng se v pátek předčasně vrátil do Londýna ze zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve Washingtonu. BBC oznámila, že skončil v čele ministerstva financí krátce poté, co byl spatřen, jak vchází do sídla premiérky v Downing Street.

Kwarteng ještě ve čtvrtek hájil prosazení kontroverzního ekonomického plánu, který mimo jiné počítá se snížením daně z příjmu firem či rozvolnění daně z nákupu nemovitostí. Chystané vládní reformy vyvolaly chaos na finančních trzích, vedly k pádu libry a způsobily, že podpora konzervativců klesla na rekordně nízkou úroveň.

Trussová a Kwarteng si vyměnili dopisy, kde se ujistili o pokračujícím vzájemném přátelství i sdíleném plánu na snižování daní v zájmu růstu ekonomiky. „Byli jsme kolegové a přátelé po mnoho let. Věřím, že Vaše vize je ta správná,“ napsal závěrem dopisu Kwarteng premiérce.

Kwarteng byl ve funkci od 6. září, končí tak po 39 dnech. V čele ministerstva financí strávil kratší dobu jen Iain Macleod, který v roce 1970 zemřel na infarkt třicet dní poté, co se stal ministrem.

Jeremy Hunt
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Hunt byl ministrem zdravotnictví i  zahraničí

Nový ministr financí Hunt je výraznou osobou Konzervativní strany, v níž dosáhl značných politických úspěchů; zastával funkce ministra zdravotnictví i zahraničí. Po rezignaci bývalého premiéra Borise Johnsona byl jedním z kandidátů na post premiéra.

Poslanci jej nicméně ve volbě vyřadili v prvním kole a Hunt poté podporoval Rishiho Sunaka, oponenta Trussové v posledním kole hlasování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Sasku-Anhaltsku podle odhadů vyhrála AfD se 44 procenty hlasů

Podle odhadů by volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenty hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF jí přisuzuje 41 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 18,3 procenta. Volební účast byla vysoká, dosáhla 78 procent.
08:00Aktualizovánopřed 32 mminutami

Územní otázku lze vyřešit pouze při jednání prezidentů, řekl Zelenskyj

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vinění Moskvy z útoku v Lipsku je začátkem skutečné války, vzkázal Lavrov Západu

Obvinění ze strany západních zemí, že se Moskva podílela na dronovém incidentu v Lipsku, jsou v podstatě začátkem skutečné války, prohlásil podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Německá vláda srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle přičítá Rusku, které to popírá. Zaměstnanec letiště poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov objevil 4. srpna dron s výbušninou, ale s nefunkční roznětkou.
před 8 hhodinami

Indonésie kvůli erupci Anak Krakatoa zastavila provoz na osmi letištích

Indonéské úřady kvůli erupci sopky Anak Krakatoa zastavily provoz na osmi letištích, včetně dvou mezinárodních letišť v Jakartě, informovala agentura AP. Erupce sopky, která se nachází zhruba 150 kilometrů od metropole Jakarty, začala v pátek pozdě večer, v noci na neděli pak sopka na 30 sekund vybuchla. Riziko vln tsunami podle úřadů nehrozí, nejsou hlášeny ani žádné oběti.
před 10 hhodinami

Falešná videa o hubnutí lákají k nákupům. Cílí hlavně na mladé ženy, varují výzkumníci

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.
před 12 hhodinami

Bílý dům uvedl, že jeho vyslanci v Kremlu projednali plány dalších kroků

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.
před 14 hhodinami

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.