Pražská nemocnice Bulovka v pátek večer přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu, výsledky testů budou v sobotu, uvedla pro server Novinky.cz mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Podle serveru byl na Bulovku pacient převezen z Tábora, podezření se má týkat krvácivé horečky – mohlo by jít o ebolu nebo marburg.
Pražská Bulovka přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu
„Potvrzujeme příjem pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu. Výsledky testu vzorku budou známy během sobotního dopoledne. Prozatím k tomu nelze poskytnout více informací,“ napsala Stolejda Libigerová. Novinky.cz s odvoláním na svůj zdroj uvedly, že pacient narozený v roce 1984 do táborské nemocnice přišel sám po svých. „Podle prvotních informací šlo o pacienta pocházejícího z USA, který dříve pobýval v Kongu,“ informoval redaktor ČT Filip Kortus.
V táborské nemocnici podle serveru večer pracovali zdravotníci a hasiči v ochranných oblecích, u zadního vchodu bylo několik zřejmě dezinfekčních stanovišť. Příjezdovou cestu k infekčnímu oddělení nemocnice hlídali ještě po odjezdu pacienta policisté.
Jihočeští hasiči na sociální síti X uvedli, že jejich jednotka transportovala v táborské nemocnici pacienta z pokoje do sanitky. „Následně dezinfikovala jak převáženého pacienta, umístěného v ochranném vaku, tak všechny, kteří s ním přišli do styku nebo se na transportu podíleli,“ dodali.
„Na pražské pracoviště měli dorazit kolem desáté hodiny večerní,“ uvedla před Fakultní nemocnicí Bulovka reportérka ČT Natálie Lošková s tím, že pacient byl převážen v takzvaném bioboxu, který je hermeticky uzavřen a zabrání se proudění vzduchu a možnosti, aby se nakazili další lidé. Zopakovala, že zatím není jasné, o jakou nemoc se jedná.
Infekční klinika Bulovky je jediným civilním zařízením v Česku, které může o pacienty s vysoce nakažlivými infekcemi pečovat, uvedla před měsícem při nácviku příjmu takových pacientů primářka Hana Roháčová. Zatím tam ale pobývali jen lidé s podezřením na takovou infekci.
6 minut
Redaktorka ČT Natálie Lošková o nákaze
Stach: Ebola se nešíří vzduchem
Krvácivých horeček je více než desítka typů, spolu s ebolou a marburgem mezi ně patří také například dengue nebo žlutá zimnice. Ebola se šíří kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaminovaným materiálem. „Klíčová informace pro aktuální situaci v České republice je to, že ebola se nešíří vzduchem, nemůže se tedy opakovat něco, co jsme viděli u covidu-19,“ vysvětlil redaktor vědecké redakce Daniel Stach. Dodal, že ebola se šíří přes přímý kontakt s krví nebo jinými tělesnými tekutinami, například potem nebo močí.
Projevuje se krvácením a k symptomům patří horečka, zvracení, průjem či bolesti svalů. „Ale potom mohou přicházet další fáze, které jsou doprovázené zvracením, průjmem, může tam být vyrážka a dochází k selhání jater a ledvin. U některých lidí se objevuje vnitřní a vnější krvácení ze sliznic a tkání,“ podotkl Stach s tím, že se nemoc léčí symptomaticky, tedy hydratace, případně oxidace tak, aby tělo tu nákazu co možná nejlépe zvládalo.
10 minut
Redaktor vědecké redakce Daniel Stach o nákaze
Inkubační doba, tedy projevení se nákazy od doby, kdy člověk přijde do kontaktu s nemocí, je mezi dvěma až jednadvaceti dny. „Proto je důležité sledovat každý případ,“ poukázal Stach. Dodal, že se nemoc velmi často šíří ve střední nebo také západní Africe. „Je to mimo jiné dáno i tím, že tam probíhají pohřební rituály. (…) Pozůstalí se se zemřelým loučí, dochází k fyzickému kontaktu a i ve chvíli, kdy člověk zemřel, může nakazit někoho dalšího,“ vysvětlil.
Biochemik Jan Konvalinka ve vysílání řekl, že to, zda se jedná o ebolu či jinou nákazu, se dá velmi rychle a spolehlivě poznat PCR testem. „Pokud je to ebola, tak existuje terapie. Máme léčbu – jde o monoklonální protilátky, jde o jeden z druhů léčby z doby covidu, ale funguje i na jiné viry a už jsou schváleny. Také remdesivir, což je lék, který si rovněž pamatujeme z doby covidu a byl původně vyvíjen proti ebole, takže lze rovněž použít,“ dodal. Zmínil, že je také účinné preventivní očkování. „Takže lidé, kteří přišli do styku s nákazou, mohou být naočkováni.“
Zopakoval, že se virus naštěstí nešíří vzduchem, ale výhradně dotykem a tělesnými tekutinami. „Pokud se nemocného přímo nedotýkáme, tak to nebezpečí nákazy je prakticky nulové, čili tady nebezpečí nějaké velké epidemie skutečně nehrozí a vzhledem k tomu, že máme terapii, tak není žádný důvod k panice,“ dodal Konvalinka.
V Africe způsobil virus několik epidemií nemoci. Ebola má smrtnost 25 až 90 procent. Marburg má smrtnost 88 procent a bývá řazen do skupiny filovirů. Na rozdíl od eboly však proti marburgu neexistuje antivirová léčba ani vakcína.