Rishi Sunak má podle odhadů britských médií další šanci stát se lídrem Konzervativní strany, a tedy i britským premiérem. Kandidáti, kteří postoupí do finálního hlasování, potřebují podpisy stovky z 357 konzervativních poslanců a Sunaka je podle Sky News připraveno podpořit již 66 z nich. Kromě něj by si mohl činit naději na návrat do fuknce Boris Johnson, který byl premiérem do letošního září a jemuž podle britských médií slíbilo podporu až 36 poslanců včetně tří ministrů. Oficiálně se ale zatím o funkci přihlásila jediná uchazečka, a to Penny Mordauntová.
Penny Mordauntová má v současném kabinetu na starosti koordinaci vládní agendy v dolní parlamentní komoře, ale ten příští by chtěla vést. Kandidaturu na předsedkyni konzervativců, a tím i na novou premiérku oznámila jako první a zatím jediná uchazečka. Podle agentury Reuters by mohla těžit hlavně z toho, že si dokáže najít přátele v rozdílných frakcích Konzervativní strany.
„Povzbudila mě podpora kolegů, kteří chtějí nový začátek, jednotnou stranu a vedení v zájmu této země. Kandiduji, abych se stala lídryní Konzervativní strany a vaší premiérkou,“ uvedla Mordauntová.
V propočtech britských médií, která odhadují, jak velkou podporu mezi zákonodárci možní uchazeči mají, však vesměs figuruje až na třetím místě. Podle listu The Daily Telegraph je jistá kandidatura Rishiho Sunaka, i když ji ještě neoznámil, a někteří zákonodárci strany mu již vyjádřili podporu. Kromě něj a Mordauntové, kteří v létě neuspěli v souboji s Liz Trussovou, a expremiéra Johnsona, by mohly kandidovat i bývalá ministryně vnitra Suella Bravermanová nebo ministryně mezinárodního obchodu Kemi Badenochová. Naopak ministr obrany Ben Wallace oznámil, že o nejvyšší post ve straně usilovat nebude.
Britská média predikují, že se finální souboj o premiérský post odehraje mezi Sunakem a Johnsonem. Na expremiéra se upíná obzvláštní pozornost, i když na favorita je zatím pasován spíše exministr financí Sunak – bookmakeři mu dávají pětapadesátiprocentní šanci. Ovšem Johnson jako by již od svého odchodu z čísla 10 plánoval návrat. Když se loučil coby premiér v parlamentu, doprovodil to slovy „hasta la vista, baby“. Tedy citací z filmu Terminator, kde zaznělo i jiné okřídlené sousloví: „I'll be back.“
Bulvární listy The Sun a Daily Mail přišly s titulky „Rishi versus Johnson“, Daily Mirror píše o expremiérově snaze o „senzační návrat“ a levicově orientovaný The Guardian o „reálné možnosti“, že Johnson uspěje. Naopak agentura Reuters píše o pochybách, že dokáže sehnat sto podpisů konzervativních poslanců a The Financial Times nazvaly variantu Johnsonova návratu za „frašku“.
I někteří politici Konzervativní strany jsou přesvědčeni, že Johnson získá potřebných sto poslaneckých podpisů, aby postoupil do finální volby. Podpořil ho i ministr hospodářství a energetiky Jacob Reese-Mogg, který svého favorita jmenoval jako první z nynějšího kabinetu. Připojili se i další dva členové nynějšího kabinetu – Ben Wallace a ministr pro rovné příležitosti Simon Clarke. Konzervativní publicista Tim Montgomerie řekl BBC, že Johnson by „podle jeho informací mohl získat až 140 (podpisů)“, jelikož mnoho poslanců si původně jeho rezignaci vůbec nepřálo. Poslanec Paul Bristow rovnou řekl rozhlasové stanici LBC, že si myslí, že „Boris Johnson může vyhrát příští parlamentní volby“.
Hotovo má být za týden
Výběr stranického lídra a nového britského premiéra by měl být podstatně rychlejší než letní výběr nástupkyně Borise Johnsona. Ten ohlásil rezignaci 7. července, ale Trussová byla jmenována až 6. září. Tentokrát by podle předsedy stranického Výboru 1922 Grahama Bradyho mělo být vše hotovo za týden.
Kdyby podporu stovky poslanců získal jen jeden z uchazečů, stal by se lídrem strany ihned. Vzhledem k počtu 357 konzervativních zákonodárců by mohli do finále postoupit až tři uchazeči, ale z dalšího klání by byl vyřazen ten s nejmenším počtem hlasů. Mezi zbývajícími dvěma by pak vybralo všech 170 tisíc členů strany v internetovém hlasování.
Boj o post v čele vlády Jeho veličenstva se rozhořel poté, co Liz Trussová oznámila ve čtvrtek rezignaci, a to po pouhých šesti týdnech ve funkci. Jejímu odchodu předcházely zmatky kolem kontroverzních plánů konzervativní vlády, které podkopaly důvěru trhů i britské veřejnosti ve schopnost ministerské předsedkyně vést zemi v době energetické krize, vysoké inflace a nejistoty vyvolané válkou na Ukrajině.
