Britská ministryně vnitra Priti Patelová dala v pátek souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s osmnácti trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí se odvolá, oznámila na Twitteru organizace WikiLeaks.
Britské ministerstvo vnitra uvedlo, že „soudy ve Spojeném království nedospěly k tomu, že by vydání pana Assange do Spojených států bylo v rozporu s jeho lidskými právy, včetně práva na spravedlivý proces a svobodu projevu“. Britské soudy očekávají, že ve Spojených státech bude s Assangem náležitě zacházeno a že americké justiční orgány budou brát ohledy na jeho zdravotní stav.
V lednu 2021 britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do USA, protože by vzhledem ke svému křehkému duševnímu zdraví mohl v americkém vězení spáchat sebevraždu. Odvolací soud ovšem v prosinci téhož roku toto rozhodnutí zrušil, a nakonec letos v dubnu britský soud vydání povolil. Konečné slovo ovšem náleželo ministerstvu vnitra.
Agentura AP páteční rozhodnutí ministryně Patelové označila za velký okamžik v Assangeově dlouholeté bitvě s cílem vyhnout se vydání do USA, nemusí však znamenat její konec, protože má 14 dnů na odvolání. Podle agentury Reuters projednávání kauzy před britskými soudy různých instancí může pokračovat ještě měsíce.
Boj nekončí, vzkázala WikiLeaks
„Dneškem boj nekončí. Je to jenom začátek nové právní bitvy. Odvoláme se, tak jak nám to právní systém umožňuje,“ avizovala nezisková organizace WikiLeaks.
Padesátiletý Assange čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil tajné dokumenty americké vlády například o vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku.
V případě odsouzení by Assangeovi v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu projevu. Domnívá se rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů za to, že odhalil přehmaty a nekalosti, jichž se Američané dopustili v Iráku a v Afghánistánu. Podle jeho obhájců to bylo ve veřejném zájmu.
Podle lidskoprávní organizace Amnesty International by vydání Assange do USA znamenalo „velké nebezpečí“. Generální tajemnice AI Agnès Callamardová uvedla, že ujištění americké strany, že by Assange nebyl držen na samotce, nelze vzhledem ke zkušenostem z minulosti věřit.
Assange je ve věznici Belmarsh od jara 2019, kdy byl zatčen na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s případem údajného znásilnění ve Švédsku. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, kterého ho chtělo stíhat kvůli údajnému znásilnění a sexuálnímu obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení zastavila předběžné vyšetřování Assange.
