Wikileaks

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange ve středu před americkým soudem na souostroví Severní Mariany přiznal vinu v případu vyzrazení tajných informací. Soud následně schválil jeho dohodu s prokuraturou a pustil ho na svobodu. Krátce po skončení soudního jednání se Assange vydal soukromým letadlem do rodné Austrálie, informovala agentura AFP.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange se dohodl s americkou justicí a hodlá se přiznat k porušení zákona o ochraně tajných informací. Dohoda učiní tečku za mnohaletým sporem o svobodu slova a Assange se díky ní bude moci vrátit do domovské Austrálie. Informovaly o tom tiskové agentury na základě soudních dokumentů vyplněných v pondělí americkým ministerstvem spravedlnosti.

Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange v pondělí zaznamenal další dílčí úspěch v mnohaleté snaze zabránit svému vydání z Velké Británie do USA, kde je stíhán za zveřejnění tajných dokumentů. Londýnský vrchní soud mu povolil možnost dalšího odvolání proti extradici, kterou předloni nařídila britská vláda. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž se verdiktem může 13 let trvající právní bitva protáhnout nejméně o další řadu měsíců.

Zakladatel společnosti WikiLeaks Julian Assange nemůže být okamžitě vydán do Spojených států. Rozhodl o tom Vrchní soud v Londýně, podle nějž musí USA poskytnout více záruk. Australský aktivista Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s obviněním z několika trestných činů, včetně špionáže. Agentura AP poznamenala, že takové rozhodnutí soudu je pro Assange částečným vítězstvím.

Kauza úniků tajných dokumentů v USA podle expertů ukazuje, jak Američané přemýšlejí, a může ohrozit jejich reputaci. Podle ministra zahraničí Spojených států Antonyho Blinkena by to ale na spolupráci se strategickými partnery nemělo mít vliv. Tématu se věnuje pořad Zóna ČT24.

Letošním laureátem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stal „statečný ukrajinský lid zastoupený prezidentem, zvolenými lídry a občanskou společností“. Oznámila to předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Ukrajina se už od konce února brání agresi sousedního Ruska. Metsolaová zdůraznila, že bojuje nejenom za svou vlast, ale také za evropské hodnoty. Prezident Volodymyr Zelenskyj za ocenění poděkoval a uvedl, že země dokazuje své odhodlání bránit svobodu a demokracii každý den na bojišti.

Soudní porota v New Yorku ve středu uznala vinným někdejšího zaměstnance americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), který byl obžalován ze zavinění největšího úniku tajných dokumentů v dějinách rozvědky. Joshua Schulte byl souzen za obvinění, že citlivé informace o praktikách americké kybernetické špionáže zpřístupnil serveru WikiLeaks, který je následně publikoval. Vinu 33letý muž odmítá.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová dala v pátek souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s osmnácti trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí se odvolá, oznámila na Twitteru organizace WikiLeaks.

Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange v pondělí uspěl u vrchního soudu v Londýně a může se odvolat k britskému nejvyššímu soudu. Assange spolu se svými právníky bojuje proti vydání do USA, kde mu v případě odsouzení hrozí až 175 let vězení za zveřejnění tajných dokumentů o amerických vojenských misích v Afghánistánu a Iráku.

Britský odvolací soud otevřel cestu k vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Zrušil stanovisko nižší instance, podle kterého je jeho psychické zdraví příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému. Assangeovi právníci se proti novému verdiktu odvolají.

U soudu v Londýně ve středu začalo dvoudenní odvolací slyšení ve vleklé kauze zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, která se týká jeho možného vydání do Spojených států. Americká vláda po lednovém neúspěchu trvá na jeho stíhání v USA a ve středu představila několik záruk týkajících se jeho případné vazby, které podle ní zásadně mění situaci. Mimo jiné avizovala, že kdyby byl Assange v USA odsouzen, mohl by si trest odpykat v rodné Austrálii.

Londýnský soud odmítl propustit zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange na kauci, informovala agentura Reuters. Rozhodnutí odůvodnil rizikem útěku. Australan tak zůstává v Británii ve vazbě. Ve Spojených státech Assange čelí obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, za což mu hrozí 175 let vězení.

Britský soud odmítl žádost USA o vydání zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Australan čelí ve Spojených státech obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, za což mu hrozí 175 let vězení. Americká vláda podle agentury AP oznámila, že se hodlá proti rozhodnutí britského soudu odvolat. Ve středu chtějí Assangeovi právníci podat žádost o propuštění svého klienta z vězení. Mexiko mu už nabídlo politický azyl.

23. října 2010 zveřejnil internetový server WikiLeaks tajné americké vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004–2009. Jen několik měsíců předtím přitom publikoval asi 80 tisíc dokumentů ohledně války v Afghánistánu. Zprávy poukazovaly na nevyšetřené týrání a vraždy civilistů. Americká vojenská přítomnost v těchto zemích se tak ukázala jako tragičtější, než veřejnost dosud tušila. Už skoro 10 let také čeká soud na hlavního strůjce a tvář WikiLeaks Juliana Assange.

Hackerské útoky s cílem zmocnit se informací poškozujících tehdejší prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou před americkými volbami v roce 2016 nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Uvádí to zpráva jednoho z výborů Senátu amerického Kongresu, která mapuje „kampaň aktivních opatření“ Ruska a jeho „zásahy“ do minulých prezidentských voleb. Tehdejší aktivity Paula Manaforta, který v létě 2016 vedl prezidentskou kampaň pozdějšího vítěze Donalda Trumpa, označuje za „vážnou kontrašpionážní hrozbu“.

Americký federální soudce nařídil, aby Chelsea Manningová, dříve analytik americké vojenské tajné služby Bradley Manning, byla po více než roce propuštěna z vězení. Tam byla držena proto, že odmítala vypovídat v kauze WikiLeaks. Serveru, který založil Julian Assange, poskytla citlivé informace americké armády.

Po čtyřech dnech líčení ve čtvrtek soud v Londýně přerušil ostře sledovaný proces kolem žádosti Spojených států o vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Znovu se bude záležitostí zabývat od 18. května, informovala agentura AFP. Právníci se přou například o to, zda by Assangeova extradice porušovala příslušnou britsko-americkou dohodu.

Britský soud zahájil jednání o žádosti Spojených států o vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Ten je v USA obžalován ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů. Australan je momentálně v londýnském vězení poté, co se několik let skrýval na ekvádorské ambasádě.

Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa byl odsouzen ke čtyřiceti měsícům vězení. Roger Stone byl loni shledán vinným v sedmi bodech obžaloby včetně lhaní Kongresu, ovlivňování svědka a maření vyšetřování. Prokuratura původně požadovala trest v rozmezí sedmi až devíti let. Trump navržený trest kritizoval jako příliš přísný a ministr spravedlnosti William Barr doporučil nižší trest. Trump na rozsudek reagoval sdělením, že bude případ sledovat a v určité chvíli učiní patřičné rozhodnutí. Stone má podle něj velkou šanci na „naprosté očištění“.

Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který v zemi čelil obvinění ze znásilnění. Prokurátorka Eva-Marie Perssonová na tiskové konferenci řekla, že pro další stíhání neexistuje dostatek důkazů. Australan je nyní v britském vězení, kde čeká na výsledek řízení o vydání do Spojených států. Tam má stanout před soudem kvůli nezákonnému zveřejnění tajných dokumentů.

Americká porota uznala bývalého poradce Donalda Trumpa Rogera Stonea vinným ze sedmi trestných činů včetně maření vyšetřování, ovlivňování svědka a lhaní Kongresu. Stone podle prokuratury lhal o snaze Trumpovy volební kampaně získat e-maily, které byly ukradeny ze serverů Demokratické strany s cílem poškodit protikandidátku Hillary Clintonovou.

Únik e-mailů demokratů před prezidentskými volbami v USA řídil podle španělské bezpečnostní agentury Julian Assange, a to přímo ze svého azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně. Dokládají to záznamy z kamer, které exkluzivně získala americká televize CNN. Mají potvrzovat i to, co tvrdil už zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, a sice, že elektronickou poštu získal zakladatel WikiLeaks od ruských hackerů.