Britský soud odmítl žádost USA o vydání zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Australan čelí ve Spojených státech obvinění ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů, za což mu hrozí 175 let vězení. Americká vláda podle agentury AP oznámila, že se hodlá proti rozhodnutí britského soudu odvolat. Ve středu chtějí Assangeovi právníci podat žádost o propuštění svého klienta z vězení. Mexiko mu už nabídlo politický azyl.
Britský soud odmítl vydat Assange do Spojených států. Americká vláda se odvolá
2 minuty
Události: Britský soud nevydal Assange do USA
Soudkyně Vanessa Baraitserová rozhodnutí nevydat Assange zdůvodnila obavou, že by mohl spáchat sebevraždu. Její verdikt před budovou londýnského soudu oslavovaly desítky lidí.
Právní zástupci Juliana Assange argumentovali tím, že trestní stíhání jejich klienta v USA je politicky motivované a stupňované prezidentem Donaldem Trumpem. Dodali, že jejich klient působil jako novinář.
Podle nich zveřejnění uniklých dokumentů odhalujících protiprávní jednání americké armády v Iráku a Afghánistánu v tomto případě podléhá prvnímu dodatku americké ústavy, jenž zaručuje svobodu projevu. Tvrdí, že vydání Assange by vážně ohrozilo práci novinářů po celém světě.
Příznivci Juliana Assange před budovou soudu
Další izolace by zhoršila Assangeův zdravotní stav, obává se soudkyně
Soudkyně téměř všechny námitky Assangeova právního týmu zamítla. V případě, že by se jeho vina prokázala, šlo by podle ní o trestné činy i podle britské jurisdikce a nevztahovala by se na ně svoboda projevu. Podle ní zároveň není dostatek důkazů svědčících o tom, že by Trumpův tým vyvíjel na americké prokurátory nátlak či že by Trump choval vůči Assangeovi zášť.
Nic podle ní nenasvědčuje tomu, že by se Assangeovi v USA nedostalo spravedlivého procesu. Uvedla rovněž, že Assangeovy činy se vymykaly tomu, co lze považovat za investigativní žurnalistiku.
Poznamenala také, že Assange trpí střední až těžkou klinickou depresí, což by zřejmě zhoršila téměř úplná izolace, které by v případě vydání do USA nejspíše čelil. Podle agentury Reuters také uvedla, že postupy amerických úřadů by mu zřejmě nezabránily pokusit se o sebevraždu.
Baraitserová upřesnila, že Assangeovi byl diagnostikován Aspergerův syndrom a autismus, byť jde o „případ vysokofunkčního autismu“, a doplnila, že Assange má „intelekt a odhodlání“ obejít jakákoli preventivní opatření proti sebevraždám, jež by přijala americká vězení. V květnu 2019 se v Assangeově cele našla půlka žiletky a místnímu zdravotnickému personálu se svěřil, že přemýšlí o sebevraždě.
Podle Američanů Assange zveřejněním utajovaných informací ohrozil více než sto lidí a zhruba 50 obdrželo pomoc – někteří uprchli se svými rodinami z vlasti do USA nebo jiné bezpečné země, píše Reuters.
Rozsudek uvítala Nadace pro ochranu svobody tisku, přestože nebyl svobodou projevu zdůvodněn. Rozhodnutí podle ní posílí ochranu novinářů po celém světě.
Mexiko nabízí azyl
O Assangeovo propuštění z londýnské věznice, kde je zadržován již více než rok a půl, chce podle AP jeho právní tým požádat při soudním stání ve středu.
Stella Morisová, s níž má Assange dva syny, rozsudek označila za „první krok ke spravedlnosti“. Doufá, že její přítel nakonec bude propuštěn, a vyzvala Trumpa, aby před odchodem z Bílého domu Assangeovi udělil milost.
Není jasné, zda bude administrativa příštího prezidenta Joea Bidena ve stíhání pokračovat, ale americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že hodlá o extradici usilovat i nadále. Právníci zastupující americkou vládu uvedli, že jsou spokojeni s tím, že soud zamítl Assangeovy argumenty o politicky motivovaném stíhání.
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador řekl, že Mexiko je připraveno Assangeovi poskytnout ochranu. „Je to novinář a zaslouží si dostat šanci,“ řekl s tím, že požádá ministerstvo zahraničí, aby začalo vyjednávat s britskou vládou a dosáhlo vydání do Mexika.
Assange je v posledních letech ve vazbě, na kauci ho soud odmítl propustit kvůli obavám z útěku. Kauci porušil v červnu 2012, kdy se kvůli hrozící extradici do USA ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně. Ekvádor mu ale předloni odebral azyl, načež Assange zatkla britská policie.
Server WikiLeaks na sebe strhl pozornost médií z celého světa v roce 2010, když publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil desítku lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. Server poté mimo jiné zveřejnil množství tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009, a tajných amerických diplomatických depeší včetně e-mailové korespondence Hillary Clintonové.
