Zakladatel společnosti WikiLeaks Julian Assange nemůže být okamžitě vydán do Spojených států. Rozhodl o tom Vrchní soud v Londýně, podle nějž musí USA poskytnout více záruk. Australský aktivista Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s obviněním z několika trestných činů, včetně špionáže. Agentura AP poznamenala, že takové rozhodnutí soudu je pro Assange částečným vítězstvím.
Spojené království zatím nevydá Assange do USA. Žádá záruky
Američtí prokurátoři chtějí dvaapadesátiletého Assange postavit před soud v osmnácti bodech obžaloby, v sedmnácti z nich za špionáž. Kauza se týká zveřejnění důvěrných amerických vojenských záznamů a diplomatických depeší, jež publikoval právě Assangeův server WikiLeaks.
Aktivistovi hrozí trest až 175 let vězení. Podle tvrzení amerických prokurátorů by to ale nemělo být víc než 63 měsíců.
Obžaloba jej viní z toho, že od roku 2010 na své platformě WikiLeaks zveřejnil přes 700 tisíc dokumentů týkajících se vojenských a diplomatických aktivit Washingtonu, zejména v Iráku a Afghánistánu. Za Assagne se však v roce 2022 postavily mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše.
USA tvrdí, že odhalení WikiLeaks ohrožovala životy jejich agentů a že pro jeho trestnou činnost neexistuje žádná omluva. Assange je dle Spojených států obviněn z toho, že „nevybíravě a vědomě“ zveřejnil jména svých zdrojů, nikoliv své politické názory.
Odložené vydání americké justici
Assange je ve Spojeném království zadržován téměř pět let. Britská vláda v červnu 2022 po dlouhých soudních tahanicích nařídila jeho vydání do USA.
Akt schválila tehdejší britská ministryně vnitra Priti Patelová. Assange se proti rozhodnutí odvolal. Klíčové slyšení o jeho odvolání začalo letos v únoru u londýnského vrchního soudu. V úterý 26. března 2024 soud rozhodl, že Assange nemůže být do USA kvůli obvinění ze špionáže okamžitě vydán. Assangeovi právníci tvrdí, že jeho případ je politicky motivovaný a je útokem na svobodu informací. Assangeovi by v případě jeho vydání do USA údajně hrozil i trest smrti.
Na verdikt čeká v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh, kde je od dubna 2019.
Assangeovi právníci ovšem v únoru letošního roku požádali o povolení napadnout britský souhlas s jeho vydáním do USA s tím, že jeho stíhání je politicky motivované. Tomu britský soud vyhověl a americkým úřadům dal příležitost poskytnout „uspokojivé záruky“ – například, zda by mohl být aktivistovi uložen trest smrti, či možnost odvolávat se na první dodatek americké Ústavy. Ten poskytuje „širokou ochranu občanům, kteří se svobodně vyjadřují proti jiným členům společnosti“.
„Pokud budou záruky poskytnuty, pak dáme stranám příležitost předložit další návrhy, než přijmeme konečné rozhodnutí o povolení podat odvolání,“ cituje rozhodnutí soudu agentura AP. V opačném případě udělí britská justice Assangeovi povolení k odvolání. Další slyšení je pak naplánováno na 20. května.
Assange je po téměř dvanácti letech zadržování podle jeho blízkých fyzicky velmi oslabený a podle obhájců by v případě, že bude předán americké justici, mohl spáchat sebevraždu. „Každý den, kdy zůstává ve vězení, je v ohrožení života, a pokud bude vydán, zemře,“ řekla jeho manželka Stella, s níž se oženil v březnu 2022 ve vězení a s níž má dvě děti. Loni v květnu vyjádřil obavy o jeho duševní zdraví i australský premiér Anthony Albanese.
Roky skrývání na ekvádorské ambasádě
Britský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský připomněl, že se Assange skrýval před vydáním, a to na ambasádě Ekvádoru v Londýně. „Nakonec toto území musel opustit,“ uvedl.
Podle Dolanského se dá říci, že se Assangeovi právníci budou snažit samotné vydání americké justici oddálit. „Všechno ale zatím spěje k tomu, že dřív nebo později bude pravděpodobně do Spojených států vydán,“ uzavřel.
Zpravodaj ČT v Londýně Lukáš Dolanský o verdiktu v případě Juliana Assange (zdroj: ČT24)
Assange chtělo stíhat i Švédsko, a to kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.
Australského aktivistu označují jeho příznivci jako „hrdinu proti establishmentu, který je pronásledován“. Odhalil prý nepravosti a údajné válečné zločiny Spojených států.