Spojené království zatím nevydá Assange do USA. Žádá záruky

Zakladatel společnosti WikiLeaks Julian Assange nemůže být okamžitě vydán do Spojených států. Rozhodl o tom Vrchní soud v Londýně, podle nějž musí USA poskytnout více záruk. Australský aktivista Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s obviněním z několika trestných činů, včetně špionáže. Agentura AP poznamenala, že takové rozhodnutí soudu je pro Assange částečným vítězstvím.

Američtí prokurátoři chtějí dvaapadesátiletého Assange postavit před soud v osmnácti bodech obžaloby, v sedmnácti z nich za špionáž. Kauza se týká zveřejnění důvěrných amerických vojenských záznamů a diplomatických depeší, jež publikoval právě Assangeův server WikiLeaks.

Aktivistovi hrozí trest až 175 let vězení. Podle tvrzení amerických prokurátorů by to ale nemělo být víc než 63 měsíců.

Obžaloba jej viní z toho, že od roku 2010 na své platformě WikiLeaks zveřejnil přes 700 tisíc dokumentů týkajících se vojenských a diplomatických aktivit Washingtonu, zejména v Iráku a Afghánistánu. Za Assagne se však v roce 2022 postavily mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše.

USA tvrdí, že odhalení WikiLeaks ohrožovala životy jejich agentů a že pro jeho trestnou činnost neexistuje žádná omluva. Assange je dle Spojených států obviněn z toho, že „nevybíravě a vědomě“ zveřejnil jména svých zdrojů, nikoliv své politické názory.

Odložené vydání americké justici

Assange je ve Spojeném království zadržován téměř pět let. Britská vláda v červnu 2022 po dlouhých soudních tahanicích nařídila jeho vydání do USA.

Akt schválila tehdejší britská ministryně vnitra Priti Patelová. Assange se proti rozhodnutí odvolal. Klíčové slyšení o jeho odvolání začalo letos v únoru u londýnského vrchního soudu. V úterý 26. března 2024 soud rozhodl, že Assange nemůže být do USA kvůli obvinění ze špionáže okamžitě vydán. Assangeovi právníci tvrdí, že jeho případ je politicky motivovaný a je útokem na svobodu informací. Assangeovi by v případě jeho vydání do USA údajně hrozil i trest smrti.

Na verdikt čeká v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh, kde je od dubna 2019.

Assangeovi právníci ovšem v únoru letošního roku požádali o povolení napadnout britský souhlas s jeho vydáním do USA s tím, že jeho stíhání je politicky motivované. Tomu britský soud vyhověl a americkým úřadům dal příležitost poskytnout „uspokojivé záruky“ – například, zda by mohl být aktivistovi uložen trest smrti, či možnost odvolávat se na první dodatek americké Ústavy. Ten poskytuje „širokou ochranu občanům, kteří se svobodně vyjadřují proti jiným členům společnosti“.

„Pokud budou záruky poskytnuty, pak dáme stranám příležitost předložit další návrhy, než přijmeme konečné rozhodnutí o povolení podat odvolání,“ cituje rozhodnutí soudu agentura AP. V opačném případě udělí britská justice Assangeovi povolení k odvolání. Další slyšení je pak naplánováno na 20. května.

Assange je po téměř dvanácti letech zadržování podle jeho blízkých fyzicky velmi oslabený a podle obhájců by v případě, že bude předán americké justici, mohl spáchat sebevraždu. „Každý den, kdy zůstává ve vězení, je v ohrožení života, a pokud bude vydán, zemře,“ řekla jeho manželka Stella, s níž se oženil v březnu 2022 ve vězení a s níž má dvě děti. Loni v květnu vyjádřil obavy o jeho duševní zdraví i australský premiér Anthony Albanese.

Roky skrývání na ekvádorské ambasádě

Britský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský připomněl, že se Assange skrýval před vydáním, a to na ambasádě Ekvádoru v Londýně. „Nakonec toto území musel opustit,“ uvedl.

Podle Dolanského se dá říci, že se Assangeovi právníci budou snažit samotné vydání americké justici oddálit. „Všechno ale zatím spěje k tomu, že dřív nebo později bude pravděpodobně do Spojených států vydán,“ uzavřel.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT v Londýně Lukáš Dolanský o verdiktu v případě Juliana Assange
Zdroj: ČT24

Assange chtělo stíhat i Švédsko, a to kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.

Australského aktivistu označují jeho příznivci jako „hrdinu proti establishmentu, který je pronásledován“. Odhalil prý nepravosti a údajné válečné zločiny Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studně bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studně. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 4 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému militantnímu hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 5 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 8 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 16 hhodinami

Ozvaly se záhadné rány a nastal chaos, popsali reportéři útok na galavečer

Bezprostředně před útokem na galavečeři s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu, ke kterému došlo v sobotu asi ve 20:35 místního času (v neděli 2:35 SELČ), panovala v sále hotelu Washington Hilton slavnostní atmosféra. Vše se rychle změnilo, když se zvenčí ozvaly rány, popisují náladu v sále přítomní reportéři agentur Reuters a AFP. Na místě byl zadržen podezřelý muž, který bezpečnostním složkám řekl, že cílil na členy Trumpovy administrativy. Prezident, první dáma Melania Trumpová ani členové kabinetu nebyli při střelbě zraněni.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ukrajinský útok poškodil chemickou továrnu v ruské Vologdské oblasti

Ruský dronový útok na severovýchodě Ukrajiny v neděli zabil dva lidi, informovaly podle agentury AFP tamní úřady. Jeden člověk podle tvrzení ruských úřadů zahynul v Sevastopolu při ukrajinském dronovém útoku. Server BBC napsal, že ukrajinské drony útočily také na chemický výrobní areál ve Vologdské oblasti, kde bylo kvůli tomu zraněno několik lidí. Podle agentury Bloomberg zasáhly ukrajinské drony závod na výrobu hnojiv společnosti PhosAgro PJSC v komplexu Apatit JSC. Tato továrna byla terčem ukrajinských dronů tento měsíc již podruhé.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Po bombovém útoku na silnici v Kolumbii je 19 mrtvých

Devatenáct lidí přišlo o život a dalších 38 utrpělo zranění po bombovém útoku v departementu Cauca na západě Kolumbie, uvedly úřady v neděli odpoledne. Původně oznámily sedm mrtvých, později čtrnáct. Výbušnina umístěná v autobusu explodovala na silnici v obci Cajibío. Úřady útok přičítají odštěpené frakci bývalé gerilové skupiny Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), píše Reuters. Zpráva přichází jen něco málo přes měsíc před prezidentskými volbami v této jihoamerické zemi.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...