Spojené království zatím nevydá Assange do USA. Žádá záruky

Zakladatel společnosti WikiLeaks Julian Assange nemůže být okamžitě vydán do Spojených států. Rozhodl o tom Vrchní soud v Londýně, podle nějž musí USA poskytnout více záruk. Australský aktivista Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s obviněním z několika trestných činů, včetně špionáže. Agentura AP poznamenala, že takové rozhodnutí soudu je pro Assange částečným vítězstvím.

Američtí prokurátoři chtějí dvaapadesátiletého Assange postavit před soud v osmnácti bodech obžaloby, v sedmnácti z nich za špionáž. Kauza se týká zveřejnění důvěrných amerických vojenských záznamů a diplomatických depeší, jež publikoval právě Assangeův server WikiLeaks.

Aktivistovi hrozí trest až 175 let vězení. Podle tvrzení amerických prokurátorů by to ale nemělo být víc než 63 měsíců.

Obžaloba jej viní z toho, že od roku 2010 na své platformě WikiLeaks zveřejnil přes 700 tisíc dokumentů týkajících se vojenských a diplomatických aktivit Washingtonu, zejména v Iráku a Afghánistánu. Za Assagne se však v roce 2022 postavily mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše.

USA tvrdí, že odhalení WikiLeaks ohrožovala životy jejich agentů a že pro jeho trestnou činnost neexistuje žádná omluva. Assange je dle Spojených států obviněn z toho, že „nevybíravě a vědomě“ zveřejnil jména svých zdrojů, nikoliv své politické názory.

Odložené vydání americké justici

Assange je ve Spojeném království zadržován téměř pět let. Britská vláda v červnu 2022 po dlouhých soudních tahanicích nařídila jeho vydání do USA.

Akt schválila tehdejší britská ministryně vnitra Priti Patelová. Assange se proti rozhodnutí odvolal. Klíčové slyšení o jeho odvolání začalo letos v únoru u londýnského vrchního soudu. V úterý 26. března 2024 soud rozhodl, že Assange nemůže být do USA kvůli obvinění ze špionáže okamžitě vydán. Assangeovi právníci tvrdí, že jeho případ je politicky motivovaný a je útokem na svobodu informací. Assangeovi by v případě jeho vydání do USA údajně hrozil i trest smrti.

Na verdikt čeká v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh, kde je od dubna 2019.

Assangeovi právníci ovšem v únoru letošního roku požádali o povolení napadnout britský souhlas s jeho vydáním do USA s tím, že jeho stíhání je politicky motivované. Tomu britský soud vyhověl a americkým úřadům dal příležitost poskytnout „uspokojivé záruky“ – například, zda by mohl být aktivistovi uložen trest smrti, či možnost odvolávat se na první dodatek americké Ústavy. Ten poskytuje „širokou ochranu občanům, kteří se svobodně vyjadřují proti jiným členům společnosti“.

„Pokud budou záruky poskytnuty, pak dáme stranám příležitost předložit další návrhy, než přijmeme konečné rozhodnutí o povolení podat odvolání,“ cituje rozhodnutí soudu agentura AP. V opačném případě udělí britská justice Assangeovi povolení k odvolání. Další slyšení je pak naplánováno na 20. května.

Assange je po téměř dvanácti letech zadržování podle jeho blízkých fyzicky velmi oslabený a podle obhájců by v případě, že bude předán americké justici, mohl spáchat sebevraždu. „Každý den, kdy zůstává ve vězení, je v ohrožení života, a pokud bude vydán, zemře,“ řekla jeho manželka Stella, s níž se oženil v březnu 2022 ve vězení a s níž má dvě děti. Loni v květnu vyjádřil obavy o jeho duševní zdraví i australský premiér Anthony Albanese.

Roky skrývání na ekvádorské ambasádě

Britský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský připomněl, že se Assange skrýval před vydáním, a to na ambasádě Ekvádoru v Londýně. „Nakonec toto území musel opustit,“ uvedl.

Podle Dolanského se dá říci, že se Assangeovi právníci budou snažit samotné vydání americké justici oddálit. „Všechno ale zatím spěje k tomu, že dřív nebo později bude pravděpodobně do Spojených států vydán,“ uzavřel.

4 minuty
Zpravodaj ČT v Londýně Lukáš Dolanský o verdiktu v případě Juliana Assange
Zdroj: ČT24

Assange chtělo stíhat i Švédsko, a to kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.

Australského aktivistu označují jeho příznivci jako „hrdinu proti establishmentu, který je pronásledován“. Odhalil prý nepravosti a údajné válečné zločiny Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, reaguje Kyjev na návrh Putina

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X následně napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 7 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Podle agentury AFP to řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí před dalším nepřímým jednáním o íránském jaderném programu se Spojenými státy. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl.
před 42 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 4 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 6 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 15 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 16 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...