Spojené království zatím nevydá Assange do USA. Žádá záruky

Zakladatel společnosti WikiLeaks Julian Assange nemůže být okamžitě vydán do Spojených států. Rozhodl o tom Vrchní soud v Londýně, podle nějž musí USA poskytnout více záruk. Australský aktivista Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s obviněním z několika trestných činů, včetně špionáže. Agentura AP poznamenala, že takové rozhodnutí soudu je pro Assange částečným vítězstvím.

Američtí prokurátoři chtějí dvaapadesátiletého Assange postavit před soud v osmnácti bodech obžaloby, v sedmnácti z nich za špionáž. Kauza se týká zveřejnění důvěrných amerických vojenských záznamů a diplomatických depeší, jež publikoval právě Assangeův server WikiLeaks.

Aktivistovi hrozí trest až 175 let vězení. Podle tvrzení amerických prokurátorů by to ale nemělo být víc než 63 měsíců.

Obžaloba jej viní z toho, že od roku 2010 na své platformě WikiLeaks zveřejnil přes 700 tisíc dokumentů týkajících se vojenských a diplomatických aktivit Washingtonu, zejména v Iráku a Afghánistánu. Za Assagne se však v roce 2022 postavily mediální organizace, které mu jako první pomohly zveřejnit uniklé diplomatické depeše.

USA tvrdí, že odhalení WikiLeaks ohrožovala životy jejich agentů a že pro jeho trestnou činnost neexistuje žádná omluva. Assange je dle Spojených států obviněn z toho, že „nevybíravě a vědomě“ zveřejnil jména svých zdrojů, nikoliv své politické názory.

Odložené vydání americké justici

Assange je ve Spojeném království zadržován téměř pět let. Britská vláda v červnu 2022 po dlouhých soudních tahanicích nařídila jeho vydání do USA.

Akt schválila tehdejší britská ministryně vnitra Priti Patelová. Assange se proti rozhodnutí odvolal. Klíčové slyšení o jeho odvolání začalo letos v únoru u londýnského vrchního soudu. V úterý 26. března 2024 soud rozhodl, že Assange nemůže být do USA kvůli obvinění ze špionáže okamžitě vydán. Assangeovi právníci tvrdí, že jeho případ je politicky motivovaný a je útokem na svobodu informací. Assangeovi by v případě jeho vydání do USA údajně hrozil i trest smrti.

Na verdikt čeká v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh, kde je od dubna 2019.

Assangeovi právníci ovšem v únoru letošního roku požádali o povolení napadnout britský souhlas s jeho vydáním do USA s tím, že jeho stíhání je politicky motivované. Tomu britský soud vyhověl a americkým úřadům dal příležitost poskytnout „uspokojivé záruky“ – například, zda by mohl být aktivistovi uložen trest smrti, či možnost odvolávat se na první dodatek americké Ústavy. Ten poskytuje „širokou ochranu občanům, kteří se svobodně vyjadřují proti jiným členům společnosti“.

„Pokud budou záruky poskytnuty, pak dáme stranám příležitost předložit další návrhy, než přijmeme konečné rozhodnutí o povolení podat odvolání,“ cituje rozhodnutí soudu agentura AP. V opačném případě udělí britská justice Assangeovi povolení k odvolání. Další slyšení je pak naplánováno na 20. května.

Assange je po téměř dvanácti letech zadržování podle jeho blízkých fyzicky velmi oslabený a podle obhájců by v případě, že bude předán americké justici, mohl spáchat sebevraždu. „Každý den, kdy zůstává ve vězení, je v ohrožení života, a pokud bude vydán, zemře,“ řekla jeho manželka Stella, s níž se oženil v březnu 2022 ve vězení a s níž má dvě děti. Loni v květnu vyjádřil obavy o jeho duševní zdraví i australský premiér Anthony Albanese.

Roky skrývání na ekvádorské ambasádě

Britský zpravodaj ČT Lukáš Dolanský připomněl, že se Assange skrýval před vydáním, a to na ambasádě Ekvádoru v Londýně. „Nakonec toto území musel opustit,“ uvedl.

Podle Dolanského se dá říci, že se Assangeovi právníci budou snažit samotné vydání americké justici oddálit. „Všechno ale zatím spěje k tomu, že dřív nebo později bude pravděpodobně do Spojených států vydán,“ uzavřel.

Nahrávám video

Assange chtělo stíhat i Švédsko, a to kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.

Australského aktivistu označují jeho příznivci jako „hrdinu proti establishmentu, který je pronásledován“. Odhalil prý nepravosti a údajné válečné zločiny Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.