Hackerské útoky s cílem zmocnit se informací poškozujících tehdejší prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou před americkými volbami v roce 2016 nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Uvádí to zpráva jednoho z výborů Senátu amerického Kongresu, která mapuje „kampaň aktivních opatření“ Ruska a jeho „zásahy“ do minulých prezidentských voleb. Tehdejší aktivity Paula Manaforta, který v létě 2016 vedl prezidentskou kampaň pozdějšího vítěze Donalda Trumpa, označuje za „vážnou kontrašpionážní hrozbu“.
Předvolební útoky na kampaň Clintonové nařídil přímo Putin, uvádí zpráva amerického Senátu
„Výbor zjistil, že ruská vláda vyvíjela agresivní, mnohostrannou snahu ovlivnit, či pokusit se ovlivnit, výsledek prezidentské volby roku 2016,“ píše se na úvod sekce se závěry vyšetřování. Senátní výbor pro kontrolu zpravodajských služeb tak přichází se stejným obecným hodnocením, jaké dříve prezentovaly americké rozvědky.
Zpráva výboru pro kontrolu zpravodajských služeb neuvádí definitivní verdikt ohledně toho, zda shromážděné důkazy svědčí o vědomé spolupráci Trumpova volebního štábu s Ruskem ve snaze porazit tehdejší demokratickou kandidátku Clintonovou. Obsah je tak otevřen „stranické interpretaci“, píše agentura AP.
Závěry ovšem mimo jiné s ruskými snahami přímo spojují prezidenta Putina, který prý dal zelenou operaci, jejímž výsledkem bylo zveřejnění interních materiálů Demokratické strany na serveru WikiLeaks v červenci 2016. Američtí vyšetřovatelé krádež e-mailů připisují ruské vojenské rozvědce GRU.
„Výbor zjistil, že ruský prezident Vladimir Putin nařídil nabourat se do počítačových sítí a účtů spojených s Demokratickou stranou a vypustit informace poškozující Hillary Clintonovou a její prezidentskou kampaň,“ tvrdí zpráva.
Nová zpráva je pátou a poslední od amerického Senátu na téma ruského vměšování a má skoro tisíc stránek. Senát se problémem zabýval více než tři roky a jeho vyšetřování podle agentury AP trvalo déle než všechna ostatní týkající se této kauzy.
Necelé dva roky ji mapovala skupina zvláštního vyšetřovatele FBI Roberta Muellera, jejíž závěrečná zpráva rovněž popisovala četné kontakty mezi Rusy a Trumpovým týmem, konstatovala však nedostatek důkazů pro jakákoli obvinění z kriminálního spiknutí.
„Tohle se nesmí opakovat“
Moskva od počátku amerických vyšetřování odmítá veškerá obvinění ze snahy ovlivnit výsledek amerických voleb. Americké tajné služby nicméně letos varují, že Rusko se opět do demokratického procesu v USA vměšuje.
„Tohle se nesmí opakovat,“ komentoval novou zprávu nejvýše postavený demokrat ve výboru pro kontrolu zpravodajských služeb Mark Warner. „Dechberoucí míra kontaktů mezi Trumpovými činiteli a ruskými vládními agenty představuje velmi skutečnou hrozbu pro naše volby,“ napsal.
Skupina republikánských senátorů ke zprávě vypracovala „doplňující stanoviska“ a vyjádřila výhradu, že v dokumentu mělo být jasněji uvedeno, že Trumpova kampaň s Ruskem nekoordinovala své kroky.
Donald Trump s Paulem Manafortem v červenci 2016
Manafort podle zprávy představoval vážnou kontrašpionážní hrozbu
Zpráva nicméně popisuje značné kontakty mezi Trumpovým okolím a Rusy. Zejména se zaměřuje na počínání někdejšího šéfa kampaně Manaforta, který byl později odsouzen k 7,5 roku vězení za daňové úniky, nezákonné lobbování, ovlivňování svědků a zamlčování bankovních účtů v cizině. Jeho zapojení do kampaně současného amerického prezidenta prý poskytlo ruským tajným službám příležitost ovlivňovat volební štáb a získávat jeho interní informace.
Manafort podle senátních vyšetřovatelů v době, kdy kampaň vedl, „přímo i nepřímo komunikoval“ s „ruským rozvědčíkem“ Konstantinem Kilimnikem, ruským oligarchou Olegem Děripaskou a „proruskými oligarchy na Ukrajině“. Kilimnikovi se prý Manafort vícekrát pokusil předat interní materiály kampaně.
„Sečteno a podtrženo, Manafortova vysoká míra přístupnosti a ochoty sdílet informace s jednotlivci úzce spojenými s ruskými tajnými službami, obzvláště s Kilimnikem a spolupracovníky Olega Děripasky, představovala vážnou kontrašpionážní hrozbu,“ uzavírá senátní výbor.
Deník The New York Times označuje zprávu senátního výboru za tečku za jedním z nejostřeji sledovaných vyšetřování vedených Senátem v posledních letech. Trump a jeho spojenci se jej snažili vykreslovat jako součást „honu na čarodějnice“ a snahu podkopat legitimitu volebního vítězství nynějšího prezidenta. Vyšetřování si ovšem po celou dobu udrželo podporu demokratických i republikánských zákonodárců, píše list.
