Trump podepsal dekret proti vměšování do voleb. Obsahuje pokyny pro případné tresty

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, jehož cílem je bránit zahraničnímu vměšování do voleb v USA. Obsahuje pokyny pro ministerstva financí a zahraničí týkající se možných sankcí vůči státům a dalším aktérům, kteří by se pokusili volby ovlivnit. Oznámil to bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton.

Sankce mohou podle něj obsahovat zmrazení majetku nebo omezení přístupu k americkým finančním institucím. Úřady také mohou zakázat americkým občanům, aby investovali do společností, kterých se příkaz dotkne.

Podle serveru televize Fox News se exekutivní příkaz týká nejen vměšování do volebních kampaní, ale také propagandy. Šéf amerických tajných služeb (DNI) Dan Coats bude na základě nového dekretu povinen možné zahraniční vměšování do amerických voleb pravidelně vyhodnocovat.

Ministerstva financí a zahraničí pak na základě těchto zpráv rozhodnou o případných sankcích, dodal server.

Americké tajné služby jsou přesvědčeny, že kampaň před prezidentskými volbami v roce 2016 ovlivňovalo Rusko, a to v Trumpův prospěch. Moskva to popírá, stejně jako sám Trump. Kauzu již delší dobu vyšetřuje tým zvláštního vyšetřovatele FBI Roberta Muellera. Trump označuje Muellerovo vyšetřování za hon na čarodějnice.

Prvním potrestaným v kauze ruského vměšování je bývalý člen Trumpova štábu

Soud nedávno uložil bývalému členovi Trumpova volebního štábu, právníku Georgeovi Papadopoulosovi, trest 14 dní vězení za lhaní  při vyšetřování ruského vměšování do voleb. Papadopoulos je považován za ústřední postavu vyšetřování vlivu Ruska na americké prezidentské volby v roce 2016.

Papadopoulos byl prvním, kdo přistoupil na spolupráci s FBI, a je prvním, kdo si vyslechl rozsudek. Na spolupráci s vyšetřovateli před časem přistoupil například i bývalý Trumpův osobní právník Michael Cohen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
08:34Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 27 mminutami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoMexické město hostící fotbalové mistrovství trpí vysokým počtem pohřešovaných

Českou reprezentaci čeká první zápas v mexické Guadalajaře. Město je správním centrem státu Jalisco, který je nechvalně proslulý aktivitou gangů a množstvím pohřešovaných – oficiálně jich je 16 tisíc, nejvíc v celém Mexiku. Policie proto nasadila desítky tisíc policistů a podle analytiků fanouškům ani hráčům nic nehrozí. Za posledních osm let rodiny pohřešovaných, aktivisté a úřady v oblasti našli více než 1900 obětí. Některé na dohled stadionu, který bude hostit fotbalový šampionát. Rodiny během něj chtějí přitáhnout pozornost na své osudy. Proto po městě vylepují fotografie blízkých, některé stylizované ve fotbalových dresech.
před 56 mminutami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
07:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za požár rozvodny v německém Reutlingenu zřejmě může žhář, uvedli vyšetřovatelé

Za požárem elektrické rozvodny v Reutlingenu na jihozápadě Německa v noci na pondělí stál nejspíš žhářský útok. Podle agentury DPA z toho vycházejí vyšetřovatelé. Požár připravil dočasně na dvacet tisíc domácností o dodávky elektřiny a způsobil škody ve výši několika milionů eur.
před 1 hhodinou

Německo na muniční iniciativu přispěje dalších tři sta milionů eur, řekl Pistorius

Německo se na české muniční iniciativě bude podílet dalšími třemi sty miliony eur (asi 7,2 miliardy korun), řekl v úterý při setkání se svým českým protějškem Jaromírem Zůnou (za SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius. Tato suma podle něho vystačí na nákup asi padesáti tisíc kusů munice pro Ukrajinu. Německý ministr rovněž sdělil, že bundeswehr v Česku nakoupí asi dvě stě tisíc pistolí za 56 milionů eur (více než 1,35 miliardy korun).
13:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ovlivňování arménských voleb Rusku vyšlo, v parlamentu bude zastoupeno

Současný arménský premiér Nikol Pašinjan bude po parlamentních volbách, které se konaly o víkendu, ve funkci pokračovat ještě minimálně dalších pět let. Jeho Občanská smlouva porazila proruské opoziční síly, a země tak bude moci pokračovat ve směřování do Evropské unie (EU). Pašinjan si ale dle odborníka Slavomíra Horáka uvědomuje, že vstup do EU je dlouhodobá záležitost, a zdůrazňuje proto i rozvíjení vztahů s Moskvou. Ta však arménskou spolupráci se Západem nepřipouští.
před 3 hhodinami
Načítání...