Oleg Děripaska

Země Evropské unie tento týden dohadují nový balík protiruských sankcí – na sankční seznam mají přibýt zhruba tři desítky ruských činitelů či firem. Podle analytiků ze společnosti Datlab se však Rusům v Česku i v celé Evropě daří některé sankce obcházet.

Ruské invazní síly stupňují bombardování ukrajinských měst. Střely dopadly na jihoukrajinský Mykolajiv nebo Oděsu. Okupanti zintenzivnili také vzdušné útoky na všech frontách východní Ukrajiny, od okolí Charkova po donbaský Lysyčansk. Nevojenským cílům se přitom nevyhýbají, jak dokládá nově zveřejněné video z pondělního raketového útoku na obchodní centrum v Kremenčuku. Počet civilních obětí od začátku ruského vpádu už podle OSN přesáhl deset tisíc.

OSN chce co nejrychleji najít cestu k příměří a dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl při návštěvě Moskvy generální tajemník OSN António Guterres. Zdůraznil, že ruská invaze je v protikladu vůči základním dokumentům OSN a apeloval na vytvoření humanitárních koridorů, jimiž by se mohli evakuovat civilisté z oblastí bojů.

Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard korun). Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu za ně dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs. V Kyjevě také slíbili vojenskou pomoc španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová. Velká Británie rozšiřuje protiruské sankce.

Česko zatím ruským občanům zmrazilo majetek za stovky milionů korun. Dodržování sankcí v Česku má na starosti Finanční analytický úřad (FAÚ). Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) chybí v Česku národní sankční zákon, který by postihl i ty Rusy, kteří nejsou na mezinárodních seznamech. Ředitel české pobočky Transparency International Petr Leyer zkritizoval vládu, že hledá pozdě ředitele FAÚ, který po majetcích oligarchů v Česku pátrá. Uvedli to v pořadu Otázky Václava Moravce.

Chybějící část dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem by mělo dostavět sdružení firem pod vedením Strabagu. Čtvrtinový podíl v mateřské společnosti přitom drží ruský miliardář a oligarcha Oleg Děripaska. Toho Američani v roce 2018 zapsali na sankční seznam. Po útoku na Ukrajinu se přidala i Velká Británie. Evropská unie nikoli. Firma tvrdí, že se jí sankce tak jako tak netýkají.

Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a občany v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. Vláda pro změnu zjišťuje, jak se postavit k fungování stavební společnosti Strabag v Česku. Mateřskou firmu totiž spoluvlastní oligarcha blízký Vladimiru Putinovi Oleg Děripaska. V některých zemích už figuruje na sankčním seznamu.

Ruská policie zasahuje vůči protiválečným demonstrantům velmi tvrdě s cílem zmařit jakýkoli protest v zárodku. Ve více než stovce ruských měst skončilo za mřížemi skoro šest a půl tisíce většinou mladých lidí. I z toho důvodu mnozí k protestům využívají raději sociální sítě.

Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) obsadili washingtonské sídlo, které je spojené s ruským oligarchou Olegem Děripaskou. Zprávu přinesla televize NBC News, které informaci potvrdil mluvčí úřadu. Mluvčí ruského oligarchy uvedla, že FBI prohledávala dva objekty spojené s Děripaskou, ovšem ani v jednom případě podle ní olicharcha není vlastníkem objektu.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Hackerské útoky s cílem zmocnit se informací poškozujících tehdejší prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou před americkými volbami v roce 2016 nařídil přímo ruský prezident Vladimir Putin. Uvádí to zpráva jednoho z výborů Senátu amerického Kongresu, která mapuje „kampaň aktivních opatření“ Ruska a jeho „zásahy“ do minulých prezidentských voleb. Tehdejší aktivity Paula Manaforta, který v létě 2016 vedl prezidentskou kampaň pozdějšího vítěze Donalda Trumpa, označuje za „vážnou kontrašpionážní hrozbu“.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila sankce proti třem firmám napojeným na ruského oligarchu Olega Děripasku, blízkého spojence ruského prezidenta Vladimira Putina. Zrušení postihu důrazně odmítali demokratičtí senátoři, k nimž se připojilo i jedenáct republikánů. Ministerstvo financí zároveň ujistilo, že na sankcích týkajících se osobně Děripasky se nic nemění.

Ruští vyšetřovatelé propustili běloruskou modelku a prostitutku Anastasii Vašukevičovou, známou jako Nasťa Rybka. Žena se ale musí pravidelně hlásit na policii, píše Interfax s odkazem na lidskoprávní organizaci Agora. Vašukevičová vzbudila pozornost jako ústřední postava aféry kolem někdejšího ruského vicepremiéra Sergeje Prichoďka a miliardáře Olega Děripasky.