Česko zatím ruským občanům zmrazilo majetek za stovky milionů korun. Dodržování sankcí v Česku má na starosti Finanční analytický úřad (FAÚ). Podle senátora Václava Lásky (SEN 21) chybí v Česku národní sankční zákon, který by postihl i ty Rusy, kteří nejsou na mezinárodních seznamech. Ředitel české pobočky Transparency International Petr Leyer zkritizoval vládu, že hledá pozdě ředitele FAÚ, který po majetcích oligarchů v Česku pátrá. Uvedli to v pořadu Otázky Václava Moravce.
Sankce mají oslabit oligarchy, tedy podnikatele, kteří zbohatli po rozpadu Sovětského svazu a vesměs mají politickou moc. Evropa přitvrdila po invazi režimu ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu, dopadlo to na banky, podniky i majetky oligarchů. Sankční seznam obsahuje jména 877 osob a 62 právních subjektů.
Podle Lásky není boj českého státu s ruskými oligarchy příliš efektivní. Chybí nám totiž zákon na národní sankce a jsme odkázáni pouze na sankční seznam s mezinárodní shodou, upozorňuje.
„My můžeme zabavovat majetek jen osob, které jsou na sankčnímu seznamu EU. Pokud víme o občanovi Ruské federace, že je oligarcha s vazbami na Putina, a není na tom seznamu, nemůžeme na něj sáhnout,“ popisuje Láska. Ministři už avizovali, že budou připravovat zvláštní zákon o národních sankcích, podle Lásky je ale pozdě.
Je dohledávání skutečných majitelů funkční?
Problém podle něj také je, že ne u každého majetku je jasné, koho ve skutečnosti je. „Musíme hledět na to, abychom v rámci trestání pachatelů nezpůsobovali škodu nevinným,“ uvádí senátor s tím, že po národním sankčním seznamu se volá od roku 2014, nebyla ale prý politická vůle. Připouští, že každá příprava zákona je složitá, dobrý zákon nelze prý napsat za pár dní. Kdyby takový zákon inicioval Senát, byla by to ta „nejdelší cesta“.
Leyer připomněl, že primární je vybrat ředitele Finančního analytického úřadu, který chybí, a vláda podle něj v tomto případě „zaspala“. „Že Libor Kazda post opustí bylo jasné a výběrové řízení se vypisuje teď,“ připomíná. Kazda ve funkci skončil ke konci března.
Důležitý je podle něj také tlak na evropské úrovni, aby se sankční seznamy naplnily lidmi, kteří tam mají být. V českém kontextu také zmínil nutnost analýzy funkčnosti evidence skutečných majitelů. „Dát na to datové analytiky, posílit kapacity soudů, na ministerstvu spravedlnosti udělat revizi obsahu,“ vypočítává.
Bílé koně v Česku
Pouze deset z dvaceti nejbohatších Rusů je nyní na sankčních seznamech západních mocností. Z pětice miliardářů jen jeden. Efekt na oligarchy je tedy zatím skromný, navenek se proti krveprolití vyjádřili oligarchové Oleg Děripaska a Michail Fridman. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou někteří oligarchové ochotni pomoci s poválečnou obnovou Ukrajiny. Podle Leyera nyní lidé jako Děripaska nebo Roman Abramovič lavírují ve svých pozicích – nechtěli by se objevovat na sankčních seznamech, zároveň si ale chtějí udržet podnikání v Rusku.
Neprůhlednost některých majetkových vazeb v Česku je důležitá otázka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se resort hodlá zaměřit na takzvané bílé koně, tedy lidi, kteří majetek oligarchů mohou na českém území spravovat. Podle Lásky jsme ve stavu, kdy zákony jsou děravé, takže pokud budeme chtít zjistit skutečné vlastníky nemovitostí, tak jde o detektivní policejní práci.
Leyer dodal, že je třeba změnit zákon o evidenci skutečných majitelů. Jde prý o záležitost praxe – kdo to hlídá, kdo to kontroluje a jestli jsou údaje, které máme, vůbec k něčemu. Stát podle něj převalil odpovědnost na takzvané povinné osoby, které jsou povinné hlásit majetkové disproporce. Jsou ale podle něj „zavaleny hloupostmi“ a zjišťují banality, přitom by měly hlásit spíše problémy zásadního charakteru.
