Rusové zintenzivňují bombardování. „Na Ukrajině není jediné bezpečné místo,“ varuje Bratčuk z Oděsy

5 minut
Události: Rusové se civilním cílům nevyhýbají
Zdroj: ČT24

Ruské invazní síly stupňují bombardování ukrajinských měst. Střely dopadly na jihoukrajinský Mykolajiv nebo Oděsu. Okupanti zintenzivnili také vzdušné útoky na všech frontách východní Ukrajiny, od okolí Charkova po donbaský Lysyčansk. Nevojenským cílům se přitom nevyhýbají, jak dokládá nově zveřejněné video z pondělního raketového útoku na obchodní centrum v Kremenčuku. Počet civilních obětí od začátku ruského vpádu už podle OSN přesáhl deset tisíc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích sdílel videozáznam z bezpečnostní kamery, který ukazuje okamžik, kdy ruská raketa zasáhla obchodní centrum v Kremenčuku.

„Toto se stalo v Kremenčuku a za tento čin státního terorismu bude Rusko hnáno k odpovědnosti na bojištích Ukrajiny, zpřísněním sankcí a u soudů,“ komentoval prezident. Zelenskyj žádá OSN, aby Moskvu za státní terorismus vyloučila z Rady bezpečnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin se proti obvinění Kyjeva ohradil. „Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu,“ prohlásil prezident a naznačil, že zprávy ze Západu o nepřesnosti ruského ostřelování nejsou pravdivé.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho vzdušné síly podnikly úder na hangáry s americkými a evropskými zbraněmi v Kremenčuku a detonace munice vedla k požáru v nedalekém, údajně nefunkčním nákupním středisku. Toto tvrzení ale odmítají zranění přeživší i ukrajinské vedení. Neshoduje se ani se zveřejněným videem.

Ruský opoziční zpravodajský portál Meduza provozovaný z Pobaltí zveřejnil, že souřadnice místa, kde podle něj záznam vznikl, odkazují na prostranství před obchodním centrem Amstor. Při pondělním útoku podle posledních informací zemřely dvě desítky lidí a desítky dalších utrpěly zranění.

Nenacházíme mrtvé, jen kusy

Čekání na vyklizení trosek obchodu je stále těžší pro rodiny pohřešovaných. Také Ljudmila Bryhadyrenková marně hledá dceru. „Není na seznamu zachráněných. Šli jsme do márnice, dali jim DNA, a oni řekli, že ji nemají. Nemají!“ naříká Ljudmila.

„Teď už nenacházíme mrtvá těla, ale pouze jejich kusy. Vyklízíme samotné epicentrum výbuchu,“ uvedla ve vyjádření mluvčí ukrajinské záchranné služby Svitlana Rybalková

Britské ministerstvo obrany ve středu v pravidelné zprávě o situaci na bojišti spekuluje, že existuje reálná možnost, že útok mířil na významnou infrastrukturu, která se nachází poblíž obchodního domu. Nepřesnost ruského ostřelování však již dříve způsobila smrt mnoha civilistů. Pro ruské velení jsou vedlejší ztráty přijatelné a nejspíš se budou opakovat, analyzuje Londýn.

Podle velení ukrajinského letectva má zásah nákupního střediska na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti a nad Kurskou oblastí odpálil střely Ch-22.

Takové střely přitom nebyly původně určeny k útokům na pozemní cíle. Sovětské letectvo jejich první verzi v šedesátých letech zařadilo do služby jako zbraň pro útoky na americké letadlové lodě. Stejnou roli mají v ruském arzenálu i její modernizované varianty.

Útok na Mykolajiv

Rusko stupňuje bombardování i v dalších městech a vesnicích. Na Mykolajiv bránící postupu invaze k Oděse dopadlo osm střel. Jedna na sídlišti zasáhla vícepatrovou budovu a zabila nejméně čtyři lidi, dalších pět zranila, informuje starosta města Oleksandr Senkevyč a hlava Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Podle některých informací je mezi raněnými i záchranář, který v místě zasahoval.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov ve zhodnocení vývoje ruské invaze z pohledu Moskvy prohlásil, že letectvo v Mykolajivu zničilo mimo jiné výcvikovou základnu zahraničních „žoldnéřů“. Dále prohlásil, že v Mykolajivské oblasti ruské síly za poslední den zasáhly muniční a zbrojní sklady nebo sklad pohonných hmot. O zásahu obytného domu se však nezmínil.

V Oděské oblasti ve středu okupanti pravděpodobně použili i nadzvukové rakety Oniks, které částečně dokáží uniknout radarům. Poplašné sirény se proto ozvaly až se zpožděním. Jednu ze střel mířících na Oděsu se však vojákům protivzdušné obrany podařilo zlikvidovat, informoval v rozhovoru pro ČT mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Sehij Bratčuk.

8 minut
Studio ČT24: Oděsa čelí ruskému ostřelování
Zdroj: ČT24

Rusové ale používají i těžké rakety sovětské výroby a útoky míří mimo jiné i na pobřeží, kde se na plážích v horkých dnech schází velké množství lidí. „V současné době není na Ukrajině jediné bezpečné místo,“ varuje Bratčuk, který však tvrdí, že situace v Oděse je pod kontrolou. Existují podle něj ale obavy, že se intenzita útoků bude dále stupňovat.

Raketa ve středu dopadla i do Dnipra, hlásí z ukrajinského města zpravodaj ČT Jan Šilhan. Podle ukrajinského velení však nezpůsobila větší škody. „Na rozdíl od včerejška, kdy bylo na město údajně vypáleno až šest ruských raket Kalibr z Černého moře. Ukrajinské velení tvrdí, že v oblasti minimálně čtyři zneškodnili ještě ve vzduchu,“ říká zpravodaj. Jedna ze střel ale dopadla na místní autoservis.

Rusové devastují celé vesnice

Na luhanské frontě je po pádu Severodoněcku ostrým bojištěm jeho sesterské město Lysyčansk. Pozice na kopci za řekou je pro obránce výhodná. Přesto riskují obklíčení. „Nepřítel se snaží prolomit naši obranu. Protože není úspěšný, pálí ze všech zbraní, které má. Vymazává okolní vesnice z povrchu Země,“ oznámil guvernér Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil ve své ranní zprávě upozornil i na možnou hrozbu na běloruských hranicích. „Hrozba leteckých a raketových úderů z území Běloruské republiky na objekty na území Ukrajiny trvá,“ uvádí Kyjev.

Dolní komora ruského parlamentu mezitím přijala návrh zákona, který úřadům usnadní označit kritiky války za zahraniční agenty. O ekonomickém smyslu takzvané zvláštní vojenské operace, jak Kreml válku označuje, jen den předtím zapochyboval ruský hliníkový magnát Oleg Děripaska.

„Myslím, že zničení Ukrajiny by byla kolosální chyba, i pro nás,“ prohlásil Děripaska. Oligarcha vlastní v západní Evropě velké majetky a sankce omezily i jeho svobodu pohybu. Přiznal, že Rusko za své akce platí vysokou cenu. Putina ale přímo nekritizoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...