Assange se může znovu odvolat proti vydání do USA, rozhodl britský soud

Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange v pondělí zaznamenal další dílčí úspěch v mnohaleté snaze zabránit svému vydání z Velké Británie do USA, kde je stíhán za zveřejnění tajných dokumentů. Londýnský vrchní soud mu povolil možnost dalšího odvolání proti extradici, kterou předloni nařídila britská vláda. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž se verdiktem může 13 let trvající právní bitva protáhnout nejméně o další řadu měsíců.

Dvojice soudců jedné z nejvyšších britských soudních instancí se vrátila k případu poté, co v březnu odložila definitivní rozhodnutí. Soudci tehdy vyzvali americkou stranu, aby zaručila, že Assange nebude v USA čelit trestu smrti a bude se moci při trestním řízení spolehnout na svobodu projevu.

V krátkém odůvodnění pondělního verdiktu soudci podle agentury Reuters uvedli, že záruky poskytnuté Washingtonem nejsou dostatečné. Assange proto podle nich má nárok na další odvolání. Soudci Victoria Sharpová a Jeremy Johnson vyhověli námitkám jeho právníků, podle nichž jsou americká ujištění „nehorázně neodpovídající“. Assangeův právní tým tvrdí, že zatímco záruka týkající se trestu smrti je dostatečná, na nezpochybnění svobody slova při americkém procesu se spolehnout nelze.

Dvaapadesátiletý někdejší počítačový expert v USA čelí osmnácti obviněním, z toho sedmnáct je za špionáž. V roce 2010 stál za dosud největším únikem utajovaných armádních dokumentů a zveřejněním nespočtu diplomatických depeší nebo videa z útoku v irácké metropoli Bagdádu, při němž Američané zabili několik lidí včetně dvou novinářů. Při odsouzení by australskému aktivistovi hrozily přinejmenším desítky let vězení.

„Jako rodina cítíme úlevu, ale jak dlouho tohle může pokračovat? Tenhle případ je ostudný a strašně se na Julianovi podepisuje,“ řekla médiím Assangeova žena Stella. Její muž strávil sedm let na půdě ekvádorské ambasády v Londýně, kterou kvůli hrozbě zatčení nemohl opustit. Před pěti lety mu však jihoamerická země přestala poskytovat azyl a od té doby je ve vězeňské cele. Pondělního líčení se nezúčastnil ze zdravotních důvodů.

Podle jeho právníků a mnohých podporovatelů jde o stíhání s cílem potrestat Assange za novinářskou činnost, která odhalila zločiny americké vlády. Washington snahu postavit jej před soud zdůvodňuje tím, že „ohrozil strategické národní bezpečnostní zájmy USA“ a vystavil riziku jednotlivce, jejichž jména figurují v uniklých dokumentech a na videích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 10 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...