Assange je po přiznání viny volný. Odletěl do Austrálie

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange ve středu před americkým soudem na souostroví Severní Mariany přiznal vinu v případu vyzrazení tajných informací. Soud následně schválil jeho dohodu s prokuraturou a pustil ho na svobodu. Krátce po skončení soudního jednání se Assange vydal soukromým letadlem do rodné Austrálie, informovala agentura AFP.

Soudkyně Ramona Manglonaová řekla, že trest, který Assange dostal, si již odpykal v cele v Británii. Tam Australan strávil více než pět let. Na základě dohody o vině a trestu uzavřené s americkými soudy dostal Assange zákaz vrátit se do Spojených států bez povolení, stojí v prohlášení amerického ministerstva spravedlnosti.

Dvaapadesátiletý někdejší počítačový expert se během tříhodinového soudního jednání přiznal k jednomu bodu obžaloby, kterým je spiknutí s cílem získat a zveřejnit utajované informace o americké národní obraně. Prohlásil ale přitom, že se domníval, že jeho aktivity chrání první dodatek americké ústavy, který garantuje svobodu slova.

Pasažér na palubě soukromého letadla, se kterým zřejmě odletěl Julian Assange do Austrálie
Zdroj: Reuters/Issei Kato

Jsem potěšen, řekl australský premiér

Assangeova právnička Jennifer Robinsonová poděkovala australské vládě za několikaleté diplomatické úsilí s cílem zajistit propuštění jejího klienta. „Je to velká úleva pro jeho rodinu, přátele, stoupence a pro všechny lidi na celém světě, kteří věří ve svobodu slova, že se nyní může vrátit do Austrálie,“ řekla.

Australský premiér Anthony Albanese uvedl, že je s ukončením Assangeovy „ságy velmi spokojen“. „Jsem velmi potěšen, že jsme při této příležitosti dosáhli pozitivního výsledku, po kterém, myslím, volala naprostá většina Australanů,“ řekl Albanese poslancům v Canbeře.

Assange po skončení soudu prošel zástupy televizních kameramanů a fotografů, na otázky ale neodpovídal. Soudní jednání se konalo na americkém souostroví Severní Mariany, protože Assange podle prokuratury odmítl cestovat na americkou pevninu, a také vzhledem k relativní blízkosti ostrovů Austrálii.

Assange stál v roce 2010 za dosud největším únikem utajovaných armádních dokumentů a zveřejněním nespočtu diplomatických depeší nebo videa z útoku v irácké metropoli Bagdádu, při němž Američané zabili několik lidí včetně dvou novinářů. Jeho právníci se léta snažili bránit vydání do USA s tvrzením, že mu tam hrozí celkový trest až 175 let, pokud bude odsouzen. Americké úřady odhadovaly, že by trest byl výrazně nižší.

Assange od dubna 2019 pobýval v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo stíhat kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.

Během více než dvanácti let zadržování se Assange pro mnohé stal symbolem boje za svobodu slova. Podle jeho blízkých se zároveň věznění negativně projevilo na jeho zdravotním stavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 2 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 59 mminutami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 3 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 13 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...