Britský odvolací soud otevřel cestu k vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Zrušil stanovisko nižší instance, podle kterého je jeho psychické zdraví příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému. Assangeovi právníci se proti novému verdiktu odvolají.
Britský soud otevřel cestu k vydání Assange do USA. Čelí tam obvinění ze špionáže
3 minuty
USA uspěly s odvoláním o vydání Assange
Assange je v USA obžalovaný z toho, že prostřednictvím WikiLeaks zveřejnil utajované vojenské dokumenty. Letos v lednu soudkyně Vanessa Baraitserová zamítla jeho vydání ze zdravotních důvodů. Zdůvodnila to tím, že existuje vysoké riziko, že Assange se v americkém vězení pokusí o sebevraždu.
Její rozhodnutí se opíralo o posudek psychiatra Michaela Kopelmana, podle kterého má Australan křehké duševní zdraví. Američané posudek označovali za zavádějící, vyšlo totiž najevo, že psychiatr soudu zamlčel, že Assange se během pobytu na londýnské ambasádě Ekvádoru, kde se sedm let ukrýval, stal otcem. Momentálně je zakladatel WikiLeaks zadržován v londýnské věznici Belmarsh.
Spolupracovník České televize v Londýně Ivan Kytka tvrdí, že pro právní experty ve Velké Británii není nové rozhodnutí soudu vyšší instance překvapivé: „Soudkyně letos v lednu totiž založila své rozhodnutí nevydat Juliana Assange nikoliv na tom, že zveřejnit tajné diplomatické depeše bylo ve veřejném zájmu, a tedy si zaslouží ochranu jako aktivista a jako novinář. Ona založila své rozhodnutí pouze na tom, že v americkém vězení by Assangovi hrozila újma.“
Demonstranti před soudní budovou protestují proti možnému vydání Juliana Assange do USA
Američtí právníci podle Kytky u britského soudu dokázali, že takové obavy jsou zbytečné. Soudce v pátek prohlásil, že je spokojen s balíkem záruk, které Spojené státy poskytly ohledně podmínek Assangovy vazby, včetně příslibu, že nebude umístěn do zařízení zvaného ADX, což je vězení v americkém Coloradu pro doživotně odsouzené bez možnosti propuštění. Soudce přesvědčil také příslib, že si Assange bude trest moci odpykat v Austrálii, pokud bude u amerického soudu usvědčen.
Jak to může být spravedlivé, diví se Assangeova snoubenka
Assangeova snoubenka Stella Moris hned po rozsudku oznámila, že se jeho právní tým proti rozsudku odvolá v nejbližším možném termínu. Spor tak pravděpodobně poputuje k nejvyššímu britskému soudu.
„Jak to může být spravedlivé, jako to může být správné, jak to může být možné, vydat Juliana do té samé země, která spřádala plány na to, jak ho zabít?“ tázala se ve svém vyjádření Stella Moris. Narážela tak na informace ze září 2021, kdy web Yahoo News publikoval článek o tom, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zvažovala během prezidentství Donalda Trumpa unést Juliana Assange, nebo na něj podnikout atentát.
Rozsudek kritizuje i zvláštní zpravodaj OSN pro mučení Nils Melzer. Podle něj je špatným vysvědčením pro britskou justici. „O Assangeovi si každý může myslet, co chce, ale není ve stavu, ve kterém by ho bylo možné vydat,“ řekl agentuře DPA. Připomněl, že Assange je ve vězení na samotce.
Jeho stav se sice podařilo stabilizovat pomocí léků, ale za groteskní Melzer považuje, že soud rozhoduje o tom, zda je schopen čelit procesu ve Spojených státech, ačkoliv ze zdravotních důvodů není schopen poslouchat, o čem se během stání mluví. Rozsudek má podle něj odradit jiné od podobných činů, jaké udělal Assange.
Lidskoprávní organizace Amnesty International rozsudek kritizuje
Za „parodii na spravedlnost“ verdikt považuje také lidskoprávní organizace Amnesty International. Pokud Británie Assange vydá do Spojených států, bude vystaven „závažnému nebezpečí porušování lidských práv kvůli podmínkám ve vězení, které mohou odpovídat mučení“, míní AI.
Organizace uvádí, že obvinění americké vlády na adresu Assange znamená „zásadní hrozbu pro svobodu slova ve Spojených státech i v zahraničí“ a podrývá klíčovou roli, jakou novináři mají při kontrole vládnoucích a odhalování jejich pochybení.
Stoupenci Juliana Assange považují jeho stíhání za zpolitizované a za útok na svobodu projevu. Aktivista postupně od roku 2010 zveřejnil více než 700 tisíc tajných dokumentů o amerických vojenských operacích v Iráku a Afghánistánu a také obrovské množství ukradených diplomatických depeší. Tím podle amerických úřadů ohrozil život informátorů v mnoha zemích.
Právník americké vlády James Lewis v odvolacím procesu řekl, že Assange v minulosti netrpěl závažným a dlouhodobým psychickým onemocněním a není tak nemocný, aby nedokázal odolat nutkání ublížit si.
Americké úřady daly britských soudcům najevo, že pokud Assangeovo vydání odsouhlasí, mohl by si odpykat trest v takové délce, jakou by mu vyměřila justice v Austrálii. Za trestné činy, ze kterých je obžalovaný, podle amerických zákonů hrozí až 175 let vězení. Nicméně Lewis podle agentury AP řekl, že nejdelší trest, jaký kdy soud v USA v podobném případě udělil, je 63 měsíců.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange (1971), vystudovaný australský matematik a fyzik, se dříve živil jako programátor a počítačový konzultant.
Assange stál v roce 2006 u zrodu serveru WikiLeaks, který se specializuje na zveřejňování utajovaných a nedostupných dat z prostředí firem či státních institucí. Už v lednu 2007 oznámil, že se mu podařilo shromáždit víc než milion dokumentů. Podstatnou část získal od zpravodajského analytika americké armády v Iráku Bradleyho Manninga (po změně pohlaví Chelsea Manningové).
Pozornost médií z celého světa na sebe strhl v roce 2010, když jím založený server publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil desítku lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. Server poté mimo jiné zveřejnil množství tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Ve Spojených státech za to hrozí Assangeovi trest vězení až na 175 let.
Assange na serveru WikiLeaks v roce 2010 zveřejnil také čtvrt milionu depeší diplomacie Spojených států. Důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě z let 1966 až 2010 server postupně dával na internet až do září 2011.
Na podzim 2012 WikiLeaks odtajnil materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po 11. září 2001. Na konci června 2015 zase informoval o amerických odposleších francouzských prezidentů Jacquese Chiraca, Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollanda, ale také bývalých francouzských a německých ministrů. V roce 2017 server pak zveřejnil na osm tisíc dokumentů o praktikách americké kybernetické špionáže.
Assange byl v prosinci 2010 v Británii zatčen na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan tuto kauzu považoval za zástěrku, jak dosáhnout jeho předání americké justici. Následující roky strávil Assange v budově ekvádorské ambasády v Londýně a v britském vězení. Na ambasádě byl sice mimo dosah britských a švédských úřadů, ale prakticky také vězněm.
Vztah Assange s jeho hostiteli se postupně zhoršil a v dubnu 2019 byl z ekvádorské ambasády vykázán. Britská policie jej okamžitě zatkla za porušení podmínek kauce. Trest si odpykal ve věznici na jihovýchodě Londýna. Švédsko předloni v listopadu vyšetřování Assange pro sexuální zločiny zastavilo kvůli promlčení. Assange však po dobu extradičního řízení zůstal v britském vězení.
Assange nyní zůstává ve vazbě v Británii. Spojené státy dlouhodobě usilují o jeho vydání, Assange v zemi čelí 18 trestním obviněním souvisejících s porušením zákona o špionáži a spiknutím s cílem nabourat se do vládních počítačů.
Existenci WikiLeaks mapuje snímek Fifth Estate (Pátá velmoc) z roku 2013, v němž Assange ztvárnil britský herec Benedict Cumberbatch. Film vychází z autobiografie Daniela Domscheita-Berga, který s Assangem server vytvořil, ale poté od něj ve zlém odešel.
Julian Assange
