Britský soud povolil vydání Juliana Assange do Spojených států amerických, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí však má britské ministerstvo vnitra. Assange, který se brání vydání do USA už řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu.
Britský soud povolil vydání Assange do USA. Poslední slovo však bude mít vláda
Assange čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil americké tajné vládní dokumenty o vojenských misích USA v Afghánistánu a v Iráku.
V případě odsouzení by mu v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu vyjadřování. Domnívá se rovněž, že ho americká prokuratura stíhá z politických důvodů.
Obvinění ze sexuálního násilí
Zakladatel WikiLeaks Assange se nejdříve sedm let ukrýval na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kdy se vyhýbal vydání do Švédska. Tamní úřady jej stíhaly kvůli podezření za znásilnění a sexuálního obtěžování. Švédsko později obvinění stáhlo kvůli vypršení promlčecí lhůty.
Od roku 2019 je Asssange v londýnské věznici, kde se ocitl kvůli porušení pravidel kauce v dalším právním sporu.
Britský soud už v minulosti odmítl žádost USA o vydání kvůli obavám, že by Assange spáchal v tvrdých vězeňských podmínkách ve Spojených státech sebevraždu. Washington následně poskytl Británii záruky, že by se se zakladatelem WikiLeaks nezacházelo tak špatně, jak tvrdí jeho právníci. Britský nejvyšší soud poté v prosinci rozhodl, že vydání Asange může pokračovat.
