Porota odsoudila bývalého zaměstnance CIA obžalovaného kvůli masivnímu úniku dat

Soudní porota v New Yorku ve středu uznala vinným někdejšího zaměstnance americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), který byl obžalován ze zavinění největšího úniku tajných dokumentů v dějinách rozvědky. Joshua Schulte byl souzen za obvinění, že citlivé informace o praktikách americké kybernetické špionáže zpřístupnil serveru WikiLeaks, který je následně publikoval. Vinu 33letý muž odmítá.

Kauza označovaná jako „únik Vault 7“ propukla v březnu roku 2017, kdy se na WikiLeaks začaly objevovat informace o útočném programovém arzenálu CIA. Materiály odhalovaly, jak se tajná služba nabourávala do chytrých telefonů při zahraničních špionážních operacích a jak se snažila měnit televize připojené k internetu na odposlouchávací zařízení.

V červnu roku 2018 prokuratura v případu obvinila programátora Schulteho, který před svým zatčením pomáhal hackerské nástroje vytvářet v centrále CIA ve státě Virginie. Podle prokurátorů únik dokumentů zosnoval proto, že se cítil uražený poté, co vedení ignorovalo jeho stížnosti týkající se pracovního prostředí. A tak chtěl zničit vše, co pomohl vytvořit, uváděla obžaloba.

Odsouzen v devíti bodech

Porota ve středu vynesla odsuzující verdikt v devíti bodech poté, co se začala o věci radit v pátek. Jednalo se při tom o opakování procesu, který při prvním pokusu v roce 2020 skončil neschopností poroty dojít k jednomyslnému verdiktu v nejzávažnějších otázkách, včetně obvinění z nelegálního shromažďování a přenosu informací důležitých pro národní bezpečnost. Před novým procesem Schulte loni sdělil soudci Jessemu Furmanovi, že se chce hájit sám.

Ve své závěrečné řeči porotcům řekl, že k informacím, za jejichž únik byl obžalován, měly přístup stovky lidí. „Stovky lidí je mohly ukrást,“ uvedl. Sám sebe vykresloval jako obětního beránka, kterého si CIA společně s Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) vybraly po veřejné ostudě, kterou jim přinesla publikace tajných dokumentů na WikiLeaks. „Zkrátka tady chybí motiv,“ prohlásil.

Soud ihned po verdiktu nestanovil termín pro oznámení výše trestu, píše AP. Důvodem je to, že Schulte stále čeká na proces kolem obvinění, že přechovával dětskou pornografii. I v této věci vinu odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...