Americký federální soudce nařídil, aby Chelsea Manningová, dříve analytik americké vojenské tajné služby Bradley Manning, byla po více než roce propuštěna z vězení. Tam byla držena proto, že odmítala vypovídat v kauze WikiLeaks. Serveru, který založil Julian Assange, poskytla citlivé informace americké armády.
Soud propustil Chelsea Manningovou z vězení. Před 10 lety zprostředkovala citlivé informace serveru WikiLeaks
Před rozhodnutím soudu si Manningová údajně pokusila vzít život. Z věznice v Alexandrii ve státě Virginie byla převezena do nemocnice, kde se zotavuje. Páteční slyšení před federálním soudním dvorem v kauze pohrdání soudem, kvůli níž byla od loňského května v cele předběžného zadržení, bylo nakonec zrušeno.
Mannningová, která se před časem rozhodla pro změnu pohlaví, čelila obvinění, že odmítala vypovídat o zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi. Podle soudního rozhodnutí ale už její výpověď nebude k vyšetřování zapotřebí, a její další zadržování tak nemá smysl.
Kauza WikiLeaks
Chelsea Manningová vynesla v roce 2010, tehdy ještě jako vojín Bradley Manning, statisíce tajných vojenských dokumentů o působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu.
Světem otřásly mimo jiné uniklé záběry ze zásahu americké armády z července roku 2007. Při leteckém útoku bylo zabito několik lidí včetně dvou zaměstnanců zpravodajské agentury Reuters. Ty si totiž Američané spletli s teroristy a stativ, který jeden z novinářů držel, považovali za zbraň.
- Prosinec 2006 - Vytvořen portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat (například údajů o velkých firmách).
- Leden 2007 - Portál slovy spoluzakladatele Juliana Assange oznámil, že se mu díky „mezinárodní spolupráci“ podařilo shromáždit už více než milion dokumentů.
- 5. dubna 2010 - Na WikiLeaks byla zveřejněna videonahrávka z roku 2007, na níž posádka amerického vrtulníku střílí do skupiny údajných iráckých ozbrojenců. Byli v ní i dva pracovníci agentury Reuters, včetně reportérů zemřelo 12 lidí.
- Červenec 2010 - Do vazby byl vzat americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning kvůli podezření ze zveřejnění přísně tajných informací. V on-line korespondenci se údajně vychloubal, že získal 260 tisíc amerických tajných zpráv a odeslal je WikiLeaks.
- 26. července 2010 - Server zveřejnil 80 tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009.
- 21. srpna 2010 - Agentury uvedly, že Assange je podezřelý, že týden předtím při návštěvě Švédska obtěžoval jednu ženu a další znásilnil. Stockholmská prokuratura téhož dne zatykač stáhla s tím, že obvinění je nepodložené.
- 22. srpna 2010 - Prokuratura oznámila, že Assange je vyšetřován kvůli obtěžování. Na začátku září oznámila švédská státní zástupkyně, že Assange bude vyšetřován i pro podezření ze znásilnění.
- 18. listopadu 2010 - Švédsko na Assange vydalo mezinárodní zatykač kvůli znásilnění, sexuálnímu obtěžování a nátlaku.
- 24. listopadu 2010 - Švédský soud zamítl Assangeovo odvolání.
- 7. prosince 2010 - Assange na žádost Švédska zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu.
- 14. prosince 2010 - Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240 tisíc liber (7,1 mil. korun). Assange pak žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.
- 24. února 2011 - Britský soud rozhodl, že Assange může být vydán ke stíhání do Švédska.
- 2. listopadu 2011 - Londýnský soud zamítl odvolání Assange proti jeho vydání.
- 16. prosince 2011 - Britský nejvyšší soud umožnil Assangeovi, aby se u něj proti vydání odvolal.
- 30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v červnu zamítnuta.
- 19. června 2012 - Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl.
- 16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi na svém londýnském velvyslanectví politický azyl.
- 5. září 2012 - Britský soud zabavil kauci 200 tisíc liber (asi 6,3 milionu korun) složenou za šéfa WikiLeaks Assange.
- 25. července 2013 - Assange zahájil činnost nově založené politické strany s názvem WikiLeaks. Oznámil i kandidaturu ve volbách do australského Senátu.
- 16. července 2014 - Švédský soud potvrdil platnost zatykače na Assange. Jeho verdikt později potvrdil i švédský nejvyšší soud.
- 13. srpna 2015 - Švédsko kvůli promlčení odložilo vyšetřování části některých sexuálních deliktů, kterých se Assange údajně v roce 2010 dopustil na dvou ženách. Další část případu byla odložena o týden později.
- 14. prosince 2015 - Švédsko a Ekvádor uzavřely dohodu, která umožní Assange vyslechnout v budově ambasády.
- 4. února 2016 - Assange v prohlášení uvedl, že je připraven v pátek 5. února opustit ambasádu a nechat se zadržet britskou policií, pokud komise OSN posuzující případ rozhodne v jeho neprospěch. Komise OSN rozhodla, že Assange je v Británii „svévolně zadržován“ a měla by mu být umožněna svoboda pohybu. Britská policie nicméně dala najevo, že Assange v každém případě zadrží, jakmile ambasádu opustí.
- 19. října 2016 - Ekvádorská vláda přiznala, že Assangeovi po zveřejnění rozsáhlého množství materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové „dočasně omezila“ přístup k internetu. V souvislosti s americkými volbami totiž portál WikiLeaks zveřejnil elektronickou korespondenci představitelů Demokratické strany.
- 3. května 2017 - Assange podal ve Švédsku znovu odvolání proti evropskému zatykači.
- 19. května 2017 - Švédské státní zastupitelství oznámilo, že prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování Assange v případu údajného znásilnění. Londýnská policie nicméně uvedla, že pokud Assange opustí ekvádorskou ambasádu, bude zatčen.
- 11. ledna 2018 - Ekvádor oficiálně potvrdil, že v prosinci udělil Assangeovi občanství.
- 6. února 2018 - Londýnský soud rozhodl, že britský zatykač na Assange zůstává v platnosti.
- 11. dubna 2019 - Assange byl po vyhoštění z ekvádorské ambasády zatčen. Policie ho zadržela na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s údajným znásilněním ve Švédsku. Londýnský soud ho pak shledal vinným z porušení podmínek kauce a do dalšího stání u soudu vyšší instance ho poslal do vazby. Americké ministerstvo spravedlnosti Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů.
- 1. května 2019 - Assange byl v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. O den později začal britský soud projednávat jeho vydání do USA.
- 20. května 2019 - Švédská prokuratura oznámila, že požádala o formální zadržení Assange kvůli obvinění ze znásilnění.
- 23. května 2019 - Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů, včetně jmen tajných zdrojů.
- 11. června 2019 - Spojené státy formálně požádaly Británii o vydání Assange.
- 19. listopadu 2019 - Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování Assange, který v zemi čelil obvinění ze znásilnění.
- 4. ledna 2021 - Britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do Spojených států. Soudkyně Vanessa Baraitserová podle agentury Reuters rozhodnutí nevydat Assange mimo jiné zdůvodnila obavou, že by mohl spáchat sebevraždu.
- 6. ledna 2021 - Britský soud zamítl žádost Assange o propuštění na kauci, Australan tak zůstává ve vazbě.
- Zdroj: ČTK