Soud propustil Chelsea Manningovou z vězení. Před 10 lety zprostředkovala citlivé informace serveru WikiLeaks

Americký federální soudce nařídil, aby Chelsea Manningová, dříve analytik americké vojenské tajné služby Bradley Manning, byla po více než roce propuštěna z vězení. Tam byla držena proto, že odmítala vypovídat v kauze WikiLeaks. Serveru, který založil Julian Assange, poskytla citlivé informace americké armády.

Před rozhodnutím soudu si Manningová údajně pokusila vzít život. Z věznice v Alexandrii ve státě Virginie byla převezena do nemocnice, kde se zotavuje. Páteční slyšení před federálním soudním dvorem v kauze pohrdání soudem, kvůli níž byla od loňského května v cele předběžného zadržení, bylo nakonec zrušeno.

Mannningová, která se před časem rozhodla pro změnu pohlaví, čelila obvinění, že odmítala vypovídat o zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi. Podle soudního rozhodnutí ale už její výpověď nebude k vyšetřování zapotřebí, a její další zadržování tak nemá smysl.

Kauza WikiLeaks

Chelsea Manningová vynesla v roce 2010, tehdy ještě jako vojín Bradley Manning, statisíce tajných vojenských dokumentů o působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu. 

Světem otřásly mimo jiné uniklé záběry ze zásahu americké armády z července roku 2007. Při leteckém útoku bylo zabito několik lidí včetně dvou zaměstnanců zpravodajské agentury Reuters. Ty si totiž Američané spletli s teroristy a stativ, který jeden z novinářů držel, považovali za zbraň. 

  • Prosinec 2006 - Vytvořen portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat (například údajů o velkých firmách).
  • Leden 2007 - Portál slovy spoluzakladatele Juliana Assange oznámil, že se mu díky „mezinárodní spolupráci“ podařilo shromáždit už více než milion dokumentů.
  • 5. dubna 2010 - Na WikiLeaks byla zveřejněna videonahrávka z roku 2007, na níž posádka amerického vrtulníku střílí do skupiny údajných iráckých ozbrojenců. Byli v ní i dva pracovníci agentury Reuters, včetně reportérů zemřelo 12 lidí.
  • Červenec 2010 - Do vazby byl vzat americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning kvůli podezření ze zveřejnění přísně tajných informací. V on-line korespondenci se údajně vychloubal, že získal 260 tisíc amerických tajných zpráv a odeslal je WikiLeaks.
  • 26. července 2010 - Server zveřejnil 80 tisíc tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009.
  • 21. srpna 2010 - Agentury uvedly, že Assange je podezřelý, že týden předtím při návštěvě Švédska obtěžoval jednu ženu a další znásilnil. Stockholmská prokuratura téhož dne zatykač stáhla s tím, že obvinění je nepodložené.
  • 22. srpna 2010 - Prokuratura oznámila, že Assange je vyšetřován kvůli obtěžování. Na začátku září oznámila švédská státní zástupkyně, že Assange bude vyšetřován i pro podezření ze znásilnění.
  • 18. listopadu 2010 - Švédsko na Assange vydalo mezinárodní zatykač kvůli znásilnění, sexuálnímu obtěžování a nátlaku.
  • 24. listopadu 2010 - Švédský soud zamítl Assangeovo odvolání.
  • 7. prosince 2010 - Assange na žádost Švédska zatkla v Londýně policie a soud na něj uvalil vazbu.
  • 14. prosince 2010 - Londýnský soud nařídil propustit Assange na kauci 240 tisíc liber (7,1 mil. korun). Assange pak žil prakticky v domácím vězení v domě svého stoupence v hrabství Norfolk.
  • 24. února 2011 - Britský soud rozhodl, že Assange může být vydán ke stíhání do Švédska.
  • 2. listopadu 2011 - Londýnský soud zamítl odvolání Assange proti jeho vydání.
  • 16. prosince 2011 - Britský nejvyšší soud umožnil Assangeovi, aby se u něj proti vydání odvolal.
  • 30. května 2012 - Britský nejvyšší soud rozhodl, že Assange může být vydán do Švédska. Assange soud požádal o nové projednání případu, jeho žádost však byla v červnu zamítnuta.
  • 19. června 2012 - Assange požádal na ekvádorské ambasádě v Londýně o politický azyl.
  • 16. srpna 2012 - Ekvádor se rozhodl udělit Assangeovi na svém londýnském velvyslanectví politický azyl.
  • 5. září 2012 - Britský soud zabavil kauci 200 tisíc liber (asi 6,3 milionu korun) složenou za šéfa WikiLeaks Assange.
  • 25. července 2013 - Assange zahájil činnost nově založené politické strany s názvem WikiLeaks. Oznámil i kandidaturu ve volbách do australského Senátu.
  • 16. července 2014 - Švédský soud potvrdil platnost zatykače na Assange. Jeho verdikt později potvrdil i švédský nejvyšší soud.
  • 13. srpna 2015 - Švédsko kvůli promlčení odložilo vyšetřování části některých sexuálních deliktů, kterých se Assange údajně v roce 2010 dopustil na dvou ženách. Další část případu byla odložena o týden později.
  • 14. prosince 2015 - Švédsko a Ekvádor uzavřely dohodu, která umožní Assange vyslechnout v budově ambasády.
  • 4. února 2016 - Assange v prohlášení uvedl, že je připraven v pátek 5. února opustit ambasádu a nechat se zadržet britskou policií, pokud komise OSN posuzující případ rozhodne v jeho neprospěch. Komise OSN rozhodla, že Assange je v Británii „svévolně zadržován“ a měla by mu být umožněna svoboda pohybu. Britská policie nicméně dala najevo, že Assange v každém případě zadrží, jakmile ambasádu opustí.
  • 19. října 2016 - Ekvádorská vláda přiznala, že Assangeovi po zveřejnění rozsáhlého množství materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové „dočasně omezila“ přístup k internetu. V souvislosti s americkými volbami totiž portál WikiLeaks zveřejnil elektronickou korespondenci představitelů Demokratické strany.
  • 3. května 2017 - Assange podal ve Švédsku znovu odvolání proti evropskému zatykači.
  • 19. května 2017 - Švédské státní zastupitelství oznámilo, že prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování Assange v případu údajného znásilnění. Londýnská policie nicméně uvedla, že pokud Assange opustí ekvádorskou ambasádu, bude zatčen.
  • 11. ledna 2018 - Ekvádor oficiálně potvrdil, že v prosinci udělil Assangeovi občanství.
  • 6. února 2018 - Londýnský soud rozhodl, že britský zatykač na Assange zůstává v platnosti.
  • 11. dubna 2019 - Assange byl po vyhoštění z ekvádorské ambasády zatčen. Policie ho zadržela na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s údajným znásilněním ve Švédsku. Londýnský soud ho pak shledal vinným z porušení podmínek kauce a do dalšího stání u soudu vyšší instance ho poslal do vazby. Americké ministerstvo spravedlnosti Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládních počítačů.
  • 1. května 2019 - Assange byl v Británii odsouzen k trestu 50 týdnů odnětí svobody za porušení podmínek kauce. O den později začal britský soud projednávat jeho vydání do USA.
  • 20. května 2019 - Švédská prokuratura oznámila, že požádala o formální zadržení Assange kvůli obvinění ze znásilnění.
  • 23. května 2019 - Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů, včetně jmen tajných zdrojů.
  • 11. června 2019 - Spojené státy formálně požádaly Británii o vydání Assange.
  • 19. listopadu 2019 - Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování Assange, který v zemi čelil obvinění ze znásilnění.
  • 4. ledna 2021 - Britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do Spojených států. Soudkyně Vanessa Baraitserová podle agentury Reuters rozhodnutí nevydat Assange mimo jiné zdůvodnila obavou, že by mohl spáchat sebevraždu.
  • 6. ledna 2021 - Britský soud zamítl žádost Assange o propuštění na kauci, Australan tak zůstává ve vazbě.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU se dohodl na prodloužení sankcí proti Rusku o dalšího půl roku

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael údajně omezil humanitární pomoc pro Gazu, Netanjahu chce plán proti rozkrádání

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal armádě dva dny na to, aby vypracovala plán, jak zabránit teroristickému hnutí Hamás v rozkrádání humanitární pomoci v Pásmu Gazy, informují izraelská média. Podle nejmenovaného izraelského činitele vláda zatím zastavila dodávky pomoci do Gazy, nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala o doručení první zásoby zdravotnického materiálu od 2. března. Úřady v Gaze ovládané Hamásem tvrdí, že při čtvrtečních izraelských útocích zahynulo 65 Palestinců.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael sčítá škody po íránských útocích

S následky krátké války s Íránem se potýká také Izrael, který boje zahájil útokem na íránské nukleární provozy, aby co nejvíce narušil jaderný program Teheránu. Například nad městem Bat Jam, jižně od Tel Avivu, se tyčí torzo výškového domu, na který Íránci útočili. Zemřelo zde devět lidí. Zničené fasády jsou navíc vidět v okruhu dvou set metrů, kde fungovaly například pizzerie či malé kadeřnictví. Celkem při raketovém ostřelování Izraele zemřelo dle úřadů 29 lidí a stovky byly středně nebo těžce zraněny. Na bilanci se projevilo i to, že 56 procent Izraelců nemá k dispozici domácí kryt a často nemají přístup ani k tomu veřejnému. Zhruba deset tisíc lidí pak přišlo v Izraeli o své domovy.
před 5 hhodinami

Silné bouře ve Francii zabily dva lidi, voda zaplavila pařížské ulice

Dva lidské životy si vyžádaly silné bouře, které se ve středu přehnaly nad Francií a vystřídaly vlnu vedra. V Paříži voda večer zaplavila ulice i mnoho stanic metra, jehož provoz musel být přerušen, píše agentura DPA. Natekla také do budovy parlamentu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Americká ekonomika klesla víc, než se čekalo

Hrubý domácí produkt (HDP) Spojených států se v prvním čtvrtletí v celoročním přepočtu snížil o 0,5 procenta. Pokles tak byl větší, než se původně očekávalo. HDP se snížil poprvé za tři roky, bylo to především výsledkem silného nárůstu dovozu kvůli zavádění cel.
před 7 hhodinami

Cestování v době nejistot. Jak se připravit na dovolenou na Blízkém východě?

Vojenský střet mezi Izraelem a Íránem, do něhož se zapojily i Spojené státy, je sice dočasně přerušený, ale vyvolal už napětí na celém Blízkém východě. A to právě v době, kdy do regionu zamíří na začátku letních prázdnin turisté. Jak cestovat v době nejistot?
před 9 hhodinami

Trump volá po zrušení Netanjahuova korupčního procesu

Americký prezident Donald Trump naléhá na izraelskou justici, aby okamžitě zastavila proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem kvůli korupci. Podle Trumpa si to Netanjahu zaslouží po operaci Spojených států a Izraele proti Íránu. Izraelský opoziční lídr Jair Lapid a poslanec izraelské vládní koalice Simcha Rothman Trumpovi vzkázali, aby se nepletl do izraelského soudnictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.
před 12 hhodinami
Načítání...